Janek Kroupa

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování
Janek Kroupa
Narození23. června 1974 (49 let)
Praha
Povoláníspisovatel, novinář a reportér
Tématainvestigace
OceněníNovinářská křepelka
RodičeDaniel Kroupa
PříbuzníMikuláš Kroupa a Matěj Kroupa (sourozenci)
Daniel Hůle (bratranec)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan „Janek“ Kroupa (* 23. června 1974 Praha) je český investigativní novinář, vystupující často[zdroj?] po boku svého staršího kolegy, novináře Josefa Klímy.

Kariéra

Od roku 1996 pracoval v TV Nova, a to v pořadech Občanské judo, od roku 1997 Na vlastní oči a Natvrdo etc. Jeho reportáže rovněž vysílá Česká televize a otiskuje deník Mladá fronta DNES.

Od roku 2014 pracuje jako investigativní reportér pro Český rozhlas. [1]

Je znám svými investigativními reportážemi o kauzách Berdychova gangu, Zdeňka Doležela „Pět na stole v českých“ – Budišov, poslance Jana Moravy, nevěstince Miloslava Mrštiny, či vládního nákupu transportérů Pandur II.

Ocenění

Janek Kroupa je držitelem ceny Elsa (2005), Novinářské křepelky (2007) a ceny vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za válečné reportáže.

V roce 2014 získal společně s polskými kolegy Bertoldem Kittelem a Jaroslawem Jabrzykem polskou novinářskou cenu Grand Press v kategorii investigativní žurnalistika. Oceněná reportáž natočená pro pořad Superwizjer polské televize TVN a pro Radiožurnál se zabývá pašováním zbraní z Česka na východní Ukrajinu.[2] Janek Kroupa, který se vydával za českého obchodníka se zbraněmi, kontaktoval polského překupníka Andreje Izdebského a domlouval s ním prodej zbraní proruským povstalcům. Schůzky byly nahrávány skrytou kamerou.[3]

Kontroverze

S novinářskou prací Janka Kroupy je spojena řada kontroverzí.

Kauza Budišov

Roku 2006 se Janek Kroupa v pořadu Na vlastní oči Televize Nova věnoval tzv. kauze Budišov, kde mělo jít o korupci a dotační podvod při rekonstrukci budišovského zámku. Své zpracování tématu stavěl na nepravdivých tvrzeních kontroverzního architekta Marka Řičáře. Na základě údajů reportáže došlo k zatčení čtveřice lidí, včetně starosty Budišova Ladislava Péti a Věry Jourové, kteří byli vzati do vazby. Roku 2008 došlo k pravomocnému rozhodnutí soudu o tom, že údajný se skutek se nestal. Nejznámější tvář kauzy, Věra Jourová, následně vysoudila za neoprávněný pobyt ve vazbě odškodnění ve výši 3,6 milionu KČ. Jediným odsouzeným se nakonec stal Marek Řičář za dotační podvod a legalizaci výnosů z trestné činnosti.[4]

Postup Janka Kroupy v kauze budí dodnes rozpory. Panují neshody o tom, zda Kroupa byl či nebyl srozuměn se skutečností, že je svědek Marek Řičář nedůvěryhodnou osobou podezřelou z podvodu (a pokud ne, zda se jednalo o nedbalost) a jak velké byly jeho možnosti ŘičářovY lži v kauze vyvrátit. Nejčastější kritika směřuje na skutečnost, že Kroupa svou reportáž postavil jednostranně a tvrzení svědka bez ověřování vydával za fakta nehledě na jeho identitu. Objevila se však dokonce i takové obvinění, že Kroupa lživé informace šířil záměrně a chtěl tímto způsobem ovlivnit nadcházející volby.[5]

Mnoho novinářů považuje Kroupův přístup ke kauze za neprofesionální a neetický. Zároveň se však upozorňuje na pochybení policie a vyšetřovatelů a skutečnost, že bez jejich chyby by k neoprávněnému uvěznění nedošlo.[6] Kroupovi byl kritizován také za skutečnost, že nepřijal za své pochybení morální odpovědnost a neomluvil se poškozeným.[7]

Kauza Morava

Pahýl Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Za své působení v kauze Jana Moravy byl kritizován pro porušení novinářské etiky a jeho postup vyvolal širší diskusi o ní.[8] Je autorem knihy Zločin jako profese.

Kauza ČEPEK

V roce 2014 se v Českém rozhlase zabýval internetovými stránkami České pedofilní komunity (ČEPEK). Tuto komunitu dával v sérii několika reportáží opakovaně do souvislosti s kriminálními případy zneužívání dětí a šíření dětské pornografie,[9] navzdory tomu, že konkrétní podezřelí nebyli členové ČEPEKu, který má ve svých pravidlech zákaz usilovat o změnu platných zákonů a zveřejňovat příspěvky, které k jejich porušování vybízejí nebo ho jen schvalují. Použitím několika vět, vytržených z kontextu celých příspěvků diskutujících uživatelů, poukazoval, že web slouží k seznamování dospělých osob s dětmi. Seznamka ČEPEKu je však od svého založení určena výhradně pro osoby nad 15 let života a toto pravidlo musí splňovat všechny zveřejněné příspěvky.

Na obranu ČEPEKu se postavili přední čeští sexuologové jako Petr Weiss a Ondřej Trojan [10].

Na základě Kroupových reportáží začala web ČEPEKu prověřovat policie. Po roce prošetřování ukončila se závěrem, že nedošlo k žádnému pochybení ve vztahu k českému trestnímu ani přestupkovému právu. Za jediné možné pochybení označila možné porušení autorského práva u profilových obrázků.[11]

Zástupci ČEPEKu se zúčastnili rozhovoru s Kroupou ve snaze shrnout své argumenty a vyjasnit svůj pohled na věc. Následně ho na svém fóru označili za neseriózně sestříhaný. [12] Zřizovatel stránek, Karel Žák podal na práci Janka Kroupy stížnost na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a Radu Českého rozhlasu.

Rada ČRo neshledala závažnější pochybení.[13]

RRRTV zahájila 1. října 2014 s ČRo správní řízení pro porušení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání s odůvodněním, že "osobní domněnky reportéra Janka Kroupy a reportérky Markéty Chaloupské byly vydávány za ověřená fakta, osobní hodnotící komentáře obou reportérů nebyly odděleny od informací zpravodajského charakteru, poskytované informace byly deformovány opomenutím důležitých skutečností, reportáž jako celek byla z hlediska zdrojů informací netransparentní a některé prezentované informace nebyly dostatečně vyvážené pro svobodné vytváření názorů."[14] 14.5.2015 bylo správní řízení RRTV s ČRo ukončeno. Výsledkem bylo upozornění ČRo na porušení zákona v jeho vysílání. Vzhledem k tomu, že nešlo o opakované provinění, zůstalo bez dalších sankcí.[15]

Kauza Agrofert

Na přelomu let 2017 a 2018 pracoval Janek Kroupa na reportážích zabývajících se hospodařením společnosti Agrofert na 1700 hektarech cizích pozemků. Pro způsob pojetí těchto reportáží se dostal do ostrého konfliktu s ředitelem Českého rozhlasu Reném Zavoralem. Ten kritizoval nedostatečné uvedení tématu do kontextu problematiky.[16] Hospodaření na cizích pozemcích je v českém zemědělství problém strukturální, kdy cca 3-5 % zemědělské půdy v České republice je obhospodařováno neoprávněně, což jsou řádově stovky tisíc hektarů.[17][18] Podíl Agrofertu na celospolečenském rozsahu této činnosti je tak nesrovnatelně menší než jeho podíl na českém zemědělství jako takovém.

Kroupa těmto výtkám oponoval tím, že Andrej Babiš jako majitel Agrofertu je zároveň představitelem státní moci, a proto je jeho činnost předmětem většího společenského zájmu než u ostatních zemědělců.[19]

Rada Českého rozhlasu nechala k přijatelnosti zpracování tématu novinářem Kroupou zpracovat tři odborné analýzy. Následně se opírala zejména o jednu z nich s odůvodněním, že zbývající byly obsahem nebo formou nevyhovující. Janek Kroupa tento výběr považoval za pouze účelový s odůvodněním, že zvolená analýza k němu byla nejkritičtější. Celý názorový střet prezentoval jako pokus o cenzuru a zastrašování novinářů a trvá na tom, že předmětem kritiky je ve skutečnosti samotný výběr tématu.[20] Ředitel Zavoral i celá rada ČRo na svém jednání toto obvinění odmítla a trvá na tom, že potíž spočívá pouze ve zpracování tématu. Jeden z jejích členů vyjádřil údiv nad tím, že jednání rady probíhá v atmosféře strachu kvůli řadovému novináři.[21]

Na stranu Kroupy se postavila část kolegů v Českém rozhlase, včetně šéfredaktora zpravodajství Jana Pokorného. Jiní novináři jeho přístup naopak hodnotili kriticky jako znevažování veřejnoprávního média, jeho představitelů, organizační hierarchie a celého vnitřního kontrolního mechanismu.[22][23]

Rodinný stav

Je synem politologa Daniela Kroupy. S manželkou Žanetou má dceru Julii.

Publikace

Spolu se Zdeňkem Čechem napsal v roce 2006 knihu Zločin jako profese: pravda o velkém spiknutí : od Davida Berdycha přes podivné důstojníky policie až k Františku Mrázkovi (ISBN 8086983072) s dotiskem v roce 2011 (ISBN 9788087423264)[24]

Reference

  1. ↑ Je důležité ptát se po podstatě věcí, soudí Janek Kroupa
  2. ↑ Novinář Janek Kroupa získal prestižní polskou novinářskou cenu Grand Press, rozhlas.cz, 11. prosince 2014
  3. ↑ ‚Obchodník se smrtí‘ naletěl reportérům, vylíčil dovoz zbraní na Ukrajinu, lidovky.cz, 2. října 2014
  4. ↑ [1]
  5. ↑ [2]
  6. ↑ [3]
  7. ↑ [4]
  8. ↑ Kauza Morava vyvolala diskuse o etické stránce žurnalistiky
  9. ↑ [5]
  10. ↑ [6]
  11. ↑ [7]
  12. ↑ [8]
  13. ↑ [9]
  14. ↑ [10]
  15. ↑ [11]
  16. ↑ [12]
  17. ↑ [13]
  18. ↑ [14]
  19. ↑ [15]
  20. ↑ [16]
  21. ↑ [17]
  22. ↑ [18]
  23. ↑ [19]
  24. ↑ www.daranus.cz [online]. www.daranus.cz [cit. 2016-05-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Janek_Kroupa&oldid=16274535“