Jan Kašpar II. z Ampringenu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Kašpar II. z Ampringenu
Velmistr Řádu německých rytířů
Jan Kašpar II. z Ampringenu
Jan Kašpar II. z Ampringenu
PředchůdceKarel I. Josef Habsburský
Osobní údaje
Datum narození19. ledna 1619
Místo narozeníSvatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Datum úmrtí9. září 1684
Místo úmrtíVratislav (město), Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Vyznánířímský katolík
RodičeJan Kryštof z Ampringenu
Zuzana z Landberga
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Kašpar II. z Ampringenu (19. ledna 1619 – 9. září 1684, Vratislav[1]) byl velmistrem Řádu německých rytířů. Od roku 1682 až do své smrti byl vrchním hejtmanem Slezska a bruntálský kníže.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jan Kašpar z Ampringenu pocházel ze šlechtické rodiny z německého Breisgau. Jeho rodiči byli Jan Kryštof z Ampringenu a Zuzana z Landsberga. Byl vzdělán jezuity. Sloužil v císařských službách. V roce 1646 vstoupil do Řádu německých rytířů, následně byl v roce 1650 komturem v Bad Mergentheimu a v roce 1654 ve Würzburgu. Následně získal pozici rádce a tajného rady.

Jako zemský kontur v rakouské bailii vedl od roku 1660 kampaň na ochranu chorvatské hranice s ohledem na války s Osmanskou říši a druhým důvodem bylo zřízení náboženských řádů v této oblasti. Jako zástupce svého řádu u císařského dvora ve Vídni patřil od roku 1662 k členům direktoria z důvodu nezletilosti arcivévody Karla I. Josefa Habsburského, který měl zastávat úřad velmistra. Po smrti arcivévody Karla I. Josefa v roce 1664 byl Jan Kašpar II. z Ampringenu zvolen velmistrem řádu.[2] V roce 1670 započal rozsáhlou rekonstrukci zámku v Bruntále. V roce 1672 zrušil nevolnictví na svém bruntálském panství.[3] V 1673 byl císařem Leopoldem I. jmenován vojenským a civilním gubernátorem Uher, kterého se v roce 1679 z důvodu neúspěchů vzdal. V Bratislavě mimo jiné zřídil mimořádný soud, který odsoudil více než sto evangelických kněží a učitelů do vyhnanství a na galeje a některé k smrti.[4] Na bruntálském panství se zasloužil o rozvoj řemesel, průmyslu a školství. Nechal zbudovat mimo jiné hamry v Ludvíkově a v Karlově Studánce.[5][6]V roce 1682 byl Jan Kašpar II. z Amringenu jmenován vrchním hejtmanem Slezska a knížetem bruntálským. Zemřel v roce 1684 ve Vratislavi.

Heraldika[editovat | editovat zdroj]

erb Jana Kašpara II. z Ambringenu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Karl H. Lampe:
  • Roman Freiherr von Procházka : Genealogická příručka zaniklých rodin českých sídel, strana 93, Verlag Degener & Co, Neustadt (Aisch) 1973
  • Hugo Weczerka (ed. ): Příručka historických míst . Svazek: Slezsko (= kapesní vydání Kröners) . Svazek 316). Kröner, Stuttgart 1977, ISBN 3-520-31601-3, S. LII.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Caspar von Ampringen na německé Wikipedii.

  1. ↑ AMPRINGEN Jan Kašpar 1619-9.9.1684 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ HRAD SOVINEC - akce na hradu Sovinec. akce.sovinec.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ ADMINISTRATOR; S.R.O, Luboš Langer, OLC Systems. 17. století - nemeckyrad.cz. www.nemeckyrad.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ampringen, Jan Kašpar, †1684, velmistr řádu německých rytířů - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Obec Valšov. www.obecvalsov.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-25. 
  6. ↑ Hornická naučná stezka Vysoká - Hláska - Ludvíkov - TAGGMANAGER.CZ. m.taggmanager.cz [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Kašpar_II._z_Ampringenu&oldid=23384923“