Jan Hudec (teolog)
| Jan Hudec | |
|---|---|
| Narození | 30. listopadu 1950 Šumperk |
| Úmrtí | 23. září 2021 (ve věku 70 let) |
| Povolání | farář |
| Zaměstnavatel | Českobratrská církev evangelická |
| Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická |
| Choť | Pavla Hudcová[1] |
| Příbuzní | Petr Hudec (sourozenec) |
| Funkce | farář (Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Hrabové; 2010–2021) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Hudec (30. listopadu 1950 Šumperk[2] – 23. září 2021[3]) byl český teolog a farář Českobratrské církve evangelické.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do rodiny navrátivších se emigrantů ze Zelówa. Nábožensky vyrůstal ve sboru v Zábřehu.[3] Vystudoval střední průmyslovou školu.[4] Mezi roky 1970 a 1972 vykonával povinnou vojenskou službu a po ní pracoval v civilních zaměstnáních.[2] Oženil se s farářkou Pavlou Petrovou, pracoval coby garanční technik a v Zábřehu se jim do manželství narodily i dvě děti.[4]
Dne 28. května 1978 byl ordinován na duchovního Českobratrské církve evangelické.[2] Od 1. ledna 1981 nejprve ve funkci diakona, později od 1. ledna 1981 vikáře a od 1. října 1991 do 31. srpna 1996 coby farář působil v uherskohradišťském sboru této církve.[2] Za jeho působení se povedlo v lázeňském městě Luhačovice získat do vlastnictví sboru vilu „Doubravka“, ve které se konaly bohoslužby a současně sloužila k rekreaci. Z Luhačovic se tak stala kazatelská stanice sboru v Uherském Hradišti.[4] V letech 1987 až 1992 Hudcovi v duchovní službě vypomáhal ordinovaný presbyter Jan Rybář z Prahy, který po tu dobu působil v jiné kazatelské stanici uherskohradišťského sboru, v Napajedlech.
Počínaje 1. zářím 1996 změnil své působiště a stal se farářem ve vsetínském horním sboru.[2] Své působení ve Vsetíně ukončil k 20. září 2004 a od 1. října 2004 po šest let až do 30. září 2010 byl farářem v Liptále. Následně od 1 října 2010 až do své smrti působil jako farář v Hrabové.[5] Ve sklepních prostorách se Hudcovou péčí podařilo zřídit regionální muzeum.[4] Zasloužil se také o obnovu hvězdárny, kterou ve zdejším kostele nechal zbudovat první hrabovský farář Rudolf Šedý.[6] Zaměřil se také na otázku česko–německého smíření a v květnu 2015 uskutečnil projekt „Krok ke smíření“, jehož součástí byly ekumenické česko-německé bohoslužby na hřbitově v Leštině, kde je zbudován pomník upomínající na odsud německého obyvatelstva po druhé světové válce.[4]
Kazatelské působení[editovat | editovat zdroj]
- 1981–1996 Uherské Hradiště
- 1996–2004 Vsetín, horní sbor
- 2004–2010 Liptál
- 2010–2021 Hrabová
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český bratr. Česko. listopad 2021.
- ↑ a b c d e f BROŽ, Miroslav. Církev v proměnách času: 1969–1999: sborník Českobratrské církve evangelické. 1. vyd. Praha: Kalich, 2002. 413 s. ISBN 80-7017-697-0. Heslo Hudec Jan Mgr., s. 354.
- ↑ a b STEJSKAL, Vlastislav. Bojoval dobrý boj. Český bratr. Listopad 2021, roč. 97, čís. 11, s. 32. [Dále jen Český bratr]. Dostupné online. ISSN 1211-6793.
- ↑ a b c d e Český bratr, s. 33.
- ↑ Církev v proměnách času 2000–2017. 1. vyd. Praha: Kalich, 2019. 518 s. ISBN 978-80-7017-259-9. Heslo Hudec Jan Mgr., s. 432.
- ↑ HÁNYŠ, Rostislav. Farář oživuje hvězdárnu ve věži kostela, za komunistů byla nežádoucí. iDNES.cz [online]. 2018-08-04 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- STEJSKAL, Vlastislav. Bojoval dobrý boj. Český bratr. Listopad 2021, roč. 97, čís. 11, s. 32. Dostupné online. ISSN 1211-6793.