Přeskočit na obsah

Italské království (středověk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Italské království
Regnum Italiae (la)
ᚲᚢᚾᛁᚷᚱᛁᚺᚺᛁ ᛁᛏᚨᛚᛃᚨ (runy)
 Langobardské království
 Středofranská říše
855962 Italské království (Svatá říše římská) 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Druhé dělení Karolínské říše roku 855, Italské království Ludvíka II. (růžová)
Rozloha
159 194 km²
Obyvatelstvo
Státní útvar
Franská říšeFranská říše Franská říše
Středofranská říšeStředofranská říše Středofranská říše
Vznik
774 – dobytí Langobardské říše Karlem Velikým
855Prümská smlouva
Zánik
961 – korunovace Oty I. italským králem v Pavii
962 – korunovace Oty I. císařem Svaté říše římské
Státní útvary a území
Předcházející
Langobardské království Langobardské království
Středofranská říše Středofranská říše
Následující
Italské království (Svatá říše římská) Italské království (Svatá říše římská)

Italské království (latinsky Regnum Italiae nebo Regnum Italicum, italsky Regno d'Italia) byl v letech 855962 nezávislý státní útvar zahrnující většinu Apeninského poloostrova (Benevento přijalo lenní svazky). Výjimku tvořil Papežský stát, včetně Romagne a Pentapole, dále Benátsko a jih poloostrova, který ovládala Byzanc. Po dělení Franské říše roku 843 bylo Italské království součástí středního údělu, roku 855 byla říše dělena podruhé smlouvou z Prümu a Itálie připadla Ludvíku II., což učinilo království samostatným, po roce 880 ho ovládl Karel III. (abdikoval 887). Roku 962 se stalo součástí Svaté říše římské.

Evropa v 9. a na počátku 10. století
Království v době panování Lothara II.

Středověké Italské království je historický státní útvar vytvořený Karlem Velikým po dobytí Langobardského království. Karel sám se nechal sice korunovat langobardskou korunou, ale svého syna Pipina prohlásil roku 781 králem Itálie. V nastalém zápasu vévodů z Friaulu a Spoleta, do něhož zasahovaly cizí vlivy i vpády Maďarů a Arabů, Italské království značně mocensky zesláblo a za výbojů Ottonů v důsledku toho přijalo lenní vztah k římsko-německé říši, když zároveň došlo i k odtržení Friaulu.

Dynastie Karlovců

[editovat | editovat zdroj]
Lombardská koruna v katedrále v Monze

(pozn. * = zároveň císař)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Honzák, Pečenka, Stellner, Vlčková - Evropa v proměnách staletí, nakl. LIBRI, 1997