Inna Rottová

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Inna Rottová
Inna Mirovská (Praha, 1995)
Inna Mirovská
(Praha, 1995)
Rodné jménoInna Želeněcová
Narození22. srpna 1935
Leningrad
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Úmrtí27. června 2018 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatelka, tlumočnice a překladatelka
ChoťVladimír Jan Rott (jeho páté manželství)[1]
Dětidvě dcery z prvního manželství s Jaromírem Mirovským
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Inna Rottová Mirovská, rozená Želeněcová, pseudonymy Joan Kerr, Inna Rott [2] (22. srpna 1935,[3] Leningrad[4] – 27. června 2018,[5] Praha) byla česká spisovatelka, tlumočnice a překladatelka, členka Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu a AIEP.[6]

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina Želeněcová, sestřenice, otec Samuil, Inna, matka Galina, sestra Tamara, Петергофские фонтаны, Leningrad 1939
Inna ve čtrnácti letech, Leningrad 1949

Narodila se v Leningradě do židovské rodiny.

Otec Samuil pocházel z Prahy, matka Galina z Varšavy, kde se ve dvacátých letech poznali. Otec se narodil v roce 1900 v židovské rodině v Libni, kam Marie Terezie po prusko-rakouské válce nechala vystěhovat Židy z pražského ghetta. V roce 1906 odešla jeho rodina před antisemitismem, na jih Francie, povzbuzena rehabilitací Alfreda Dreyfuse. Po první světové válce se chtěli vrátit do Československa, ale v prosinci 1918 proběhl pogrom v Holešově. Odjeli tedy do Polska a usadili se v městečku Jadów. Matka Galina pocházela z Varšavy z rodiny rabína. Když se se svobodně smýšlejícím Samuilem seznámili, tak ji ortodoxní rodina, jako nezdárnou, vyhnala. Její otec rabín za ni odsloužil rituální obřad za zemřelou, a „definitivně ji vymazal z paměti rodiny“. V roce 1926 odešli dále do Sovětského svazu, „moderního ráje dělníků a rolníků“, kde je ale okamžitě zatkli jako „narušitele hranic“. Z vězení je dostal matčin bratr, který pracoval v moskevské Komunistické internacionále.

Před dalším pronásledováním se uchýlili do Leningradu, kde jim pomohl matčin dobře situovaný strýc. Koupil pro ně malý pokoj o dvanácti metrech čtverečních v osmipokojovém komunálním bytě.[7][8]

„V tomto pokoji jsem se narodila já a bydleli jsme zde táta, máma a moje o devět let starší sestra Tamara. Otec pracoval jako švec v obuvnickém družstvu. Navrhoval módní střevíce a dělal boty na zakázku pro dámy papalášů. Začali jsme si tedy prý docela dobře žít.“
– Inna, Praha, 25. března 2017, v rozhovoru s Petrou Verzichovou pro Příběhy 20. století, Post Bellum[8]

V roce 1941 rodinu v Leningradu zastihla válka. Matka s Innou a její o devět let starší sestrou Tamarou zůstaly v obleženém Leningradu, zatímco otec odešel bojovat, zraněn se vrátil, aby v roce 1942 zemřel. Matka a dcery přežily obléhání Leningradu (1941 až 1944), přestály krutou zimu a hlad, několikrát je před smrtí zachránila šťastná náhoda.

„Léky nebyly a tatínek byl raněný, neměl ledvinu a byl starý (dvaačtyřicet let), takže pro něj nebyla pomoc. Maminka pro něj neměla nic než teplou vodu. Nepřetržitě křičel bolestí a navíc byla strašná zima, takže ho maminka přivazovala k posteli, aby neshodil deku. Pak (22. dubna 1942) už to maminka nevydržela, naložila ho na saně, protože byl ještě sníh, a vezla ho do nemocnice. Dlouho se však nevracela, a tak jsme ji šly se sestrou hledat. Našly jsme ji sedět na promrzlých schodech, už neměla sílu jít nahoru.
Táta se jí na těch saních (ještě) zeptal, jestli ho má ještě ráda. Ona řekla, že ano, že ho bude milovat celý život.“
– Inna, Praha, 25. března 2017, v rozhovoru s Petrou Verzichovou[8]
Inna s přáteli na festivalu mládeže v Moskvě, Rudé náměstí 1957
Jaromír, letiště Pulkovo, 1959
Jaromír, Leningrad 1959
Rodina Mirovských, 60./70. léta

Po krátké známosti se Inna v roce 1960 provdala za českého studenta Jaromíra Mirovského a odstěhovala se s ním do Československa, z manželství pocházejí dvě dcery. V období Pražského jara sháněla podpisy pro podporu K231, během okupace se kvůli svému občanství s rodinou skrývala.

„Dostala jsem echo, že Sověti sbírají sovětské občany, podobně jako po válce v roce 1945. Měla jsem skutečný strach, a tak jsme se s rodinou na nějakou dobu přestěhovali.“
– Inna, Praha, 25. března 2017, v rozhovoru s Petrou Verzichovou[8]

Za počínající „normalizace“ odmítla dostavit se k politickým prověrkám a vyhodili ji z práce.

Inna a Jan, svatba, Praha 1998, za nimi vlevo dcera Inny a vpravo dcera Jana, dále vnoučata
Jan, Praha
Inna, Praha 2017

V roce 1998 se s Jaromírem rozvedla a provdala za „Jana Vladimíra“[9] Rotta (Vladimíra Jana, 1922–2000), který v 80. letech konvertoval k židovské víře, syna Vladimíra Jiřího a Rozálie Rottových, kteří zemřeli v emigraci.

Studium, práce[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě 1953 v Leningradě vystudovala vysokou školu textilní, obor konstruktérka textilních strojů a získala titul ing. (1959). V Československu nejprve pracovala ve Výzkumném ústavu pro sdělovací techniku A. S. Popova. Na Karlově univerzitě složila státnice z češtiny. V letech 1963–1971 byla učitelkou odborných předmětů na učňovské škole. Po vyhazovu z práce (1971) se živila na volné noze jako tlumočnice a překladatelka (do roku 1992).

Publikovala stovky povídek, první 1974 v Ahoj na sobotu, další v časopisech a novinových přílohách Mladý svět, Vlasta, Práce, Stadion, Jedním dechem, Přísně tajné!, Květy, Literární noviny, Čs. sport a dalších, ve sbornících a antologiích. Mezi její nejznámější knihy patří soubor povídek Šest hodin ve vlaku (1984, 1990, 2006, 2018), román Přivandrovalci (1990) a A na hlavu se snášejí dějiny (2006). Známé jsou také detektivní příběhy s hlavní postavou tchyně majitele detektivní kanceláře Janou Brodskou s poslední knihou Konec milovníka žen (2015).

Společný hrob na Novém židovském hřbitově na Olšanech v Praze (foto 2015)

Do roku 1998 psala pod jménem Inna Mirovská, od roku 1998 pod jménem Inna Rottová. Dále pod pseudonymy Joan Kerr, Inna Rott.[8][10]

Ocenění[11]

Účast v porotě[11]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Norkový kožich za hrst vloček, aneb, Šest hodin ve vlaku – Inna Rottová – Bondy, Praha 2018 – (4)
  • Přerostlá lolitka – Inna Rottová – MOBA, Brno 2018
  • Případ dívčího orchestru – Inna Rottová – MOBA, Brno 2017
  • Třicet sezon lásky – Inna Rottová – MOBA, Brno 2017
  • Moc peněz a pár postelí: a další kriminální příběhy – František Uher, Roman Cílek, Jan J. Vaněk, Ladislav Beran, Antonín Jirotka, Inna Rottová Mirovská – Pražská vydavatelská společnost, Praha 2016
  • Případ andělské košile – Inna Rottová – MOBA, Brno 2016
  • Sherlock Holmes vítězný... – Arthur Conan Doyle, Inna Rottová, Ilja Hurník, Markéta Harasimová, Lubor Falteisek, Věnceslava Dezortová, Luboš Y. Koláček, Marie Pospíšilová, Martin Petiška, Zuzana Rampichová, Zdeněk Jarchovský, Julie Nováková, Jiří Houser, František Uher, Irena Šilcová, Svatopluk Hrnčíř – Bondy, Praha 2016
  • Konec milovníka žen – Inna Rottová – MOBA, Brno 2015 – z cyklu Jana Brodská (10)
  • Případ nechtěného milionu – Inna Rottová – MOBA, Brno 2014 – z cyklu Jana Brodská (9)
  • Muž, který četl – Inna Rottová – MOBA, Brno 2013 – z cyklu Jana Brodská (8)
  • Případ přehozených číslic – Inna Rottová – MOBA, Brno 2013
  • Milenci oddané manželky – Inna Rottová – MOBA, Brno 2012
  • Případ zeleného hadru – Inna Rottová – MOBA, Brno 2012 – z cyklu Jana Brodská (7)
  • Židovské pověsti – Inna Rottová – Aventinum, Praha 2012
  • Krásná netýkavka – Inna Rottová – MOBA, Brno 2011 – z cyklu Jana Brodská (6)
  • Dáma z komparzu – Inna Rottová – MOBA, Brno 2010 – z cyklu Sabina Hronová (4)
  • Vidiny popletené tlumočnice – Inna Rottová – MOBA, Brno 2010 – z cyklu Jana Brodská (5)
  • Čtverylka pro milence aneb Když je dětem přes třicet – Inna Rottová – Nakladatelství Olga Krylová, Praha 2009
  • Vzkaz na starém záznamníku – Inna Rottová – MOBA, Brno 2009 – z cyklu Sabina Hronová (3)
  • Případ dárkové kazety – Inna Rottová – MOBA, Brno 2008 – z cyklu Sabina Hronová (2)
  • Tři v rychlíku aneb cesta trvala šest hodin – Inna Rottová – Nakladatelství Olga Krylová, Praha 2008
  • A na hlavu se snášejí dějiny, aneb, Privátní události v datech – Inna Rottová – Mladá fronta, Praha 2006
  • Muži s cizinkami – Inna Rottová – MOBA, Brno 2006
  • Šikovná tchyně a smečka rozhněvaných žen – Inna Rottová – Knižní klub, Praha 2006 – z cyklu Jana Brodská (4)
  • Vděk mocných, aneb, Švédský klobouk – Inna Rottová – Evropský literární klub, Praha 2006
  • Hrátky s přízraky – Inna Rottová – Knižní klub, Praha 2005
  • Ostrov stálého štěstí – Inna Rottová – MOBA, Brno 2005
  • Záběr na klidnou tvář – Inna Rottová – MOBA, Brno 2005
  • (de) Golem: der Golem geht durch Prag – Inna Rott, překlad do němčíny Taťána Štefánková – Baset, Praha 2004
  • (en) Golem walks trough Prague – Inna Rott, překlad do angličtiny Drahomíra a Laurence Bainbridge – Baset, Praha 2004
  • Golem prochází Prahou – Inna Rott – Baset, Praha 2004
  • Pozor na milující vědmy – Inna Rottová – MOBA, Brno 2004
  • Šest hodin ve vlaku – Inna Rottová – Baset, Praha 2004 – (3)
  • Lásky svobodných a nevěry ženatých – Inna Rottová – MOBA, Brno 2003
  • Zásah šikovné tchyně – Inna Rottová – Knižní klub, Praha 2003 – z cyklu Jana Brodská (3)
  • Posedlost vzácné dámy – Inna Rottová – MOBA, Brno 2002 – z cyklu Sabina Hronová (1)
  • Případ šikovné tchyně – Inna Rottová – Knižní klub, Praha 2002
  • Případy šikovné tchyně – Inna Rottová – Knižní klub, Praha 2002 – z cyklu Jana Brodská (2)
  • Vražedný exponát – Inna Rottová – Nava, Plzeň 2002
  • Auto pro sebevrahy: někdy si sáhneme až na samé dno – Inna Rottová – Nava, Plzeň 2001
  • Doktorka ze Ženevy – Inna Rottová – Knižní klub, Praha 2001
  • Dcera atraktivního nebožtíka – Inna Rottová – Knižní klub, Praha 2000
  • Dcera atraktivního nebožtíka – Inna Rottová – Euromedia Group – Knižní klub, Praha 2000 – z cyklu Jana Brodská (1)
  • Nejlepší detektivní povídky roku – Pražská vydavatelská společnost – Praha 2000
  • Utajená svatba – Inna Rottová – Euromedia Group – Knižní klub, Praha 2000
  • Zločin koncertního mistra – Inna Rottová – Nava, Plzeň 2000
  • (fr) Légendes juives – Inna Rottová, překlad do francouzštiny Jarmila Buzkova – Gründ, Paris 1999
  • Nejlepší detektivní povídky desetiletí – Zora Beráková, Ladislav Beran, Milena Brůhová, Roman Cílek, Jan Cimický, Rudolf Čechura, Milan Dušek, Antonín Jirotka, Eva Kačírková, Jaroslav Kuťák, Bohumil Lipert, Lubomír Macháček, Jiří Margolius, Eduard Martin, Jana Moravcová, Ladislav Muška, Inna Rottová, Zoja Turková, Jan J. Vaněk, Jan Vašek – Pražská vydavatelská společnost, Praha 1999
  • Tajemný cizinec a jiné židovské pověsti – Inna Rottová – Aventinum, Praha 1999
  • Zločin žárlivých fanynek – Inna Mirovská – Nava, Plzeň 1999
  • A jiný glóbus nemáte? – Inna Mirovská – Knižní klub, Praha 1998
  • Den pěti světel: svědectví o posledním protižidovském pogromu na Moravě – Inna Mirovská – Votobia, Praha 1998
  • Slečna v cizím bytě – Inna Mirovská – Nava, Praha 1998
  • Čtverylka pro tři muže – Inna Mirovská – Nava, Plzeň 1997
  • Muži jsou na cizinky – Inna Mirovská – Akropolis, Praha 1997
  • Svědek v noční zahradě – Inna Mirovská – Nava, Praha 1997
  • Paní, jste na seznamu – Inna Mirovská – X-Egem, Praha 1996
  • Podraz ve vznešeném stylu – Inna Mirovská – Knižní klub, Praha 1996
  • Dědička z telefonního seznamu – Inna Mirovská – X-Egem, Praha 1995
  • Pět minut před spaním a další krimi povídky – Inna Mirovská aj. – Pražská vydavatelská společnost, Praha 1994
  • Vzácný muž – Inna Mirovská – Serie, Praha 1994
  • Příliš stará milenka – Inna Mirovská – Moba, Brno 1993
  • Přítelkyně z Itálie – Inna Mirovská – Serie, Praha 1993
  • Známá z Francie – Inna Mirovská – Serie, Praha 1993
  • Ceny na prodej – Joan Kerr – Řeka, Praha 1990
  • Přivandrovalci – Inna Mirovská – Bohuslav Trojan, Třebíč 1990
  • Šest hodin ve vlaku – Inna Mirovská – Bohuslav Trojan, Třebíč 1990 – (2)
  • Šest hodin ve vlaku – Inna Mirovská – Svoboda, Praha 1984 – (1)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Vladimír Jan Rott na geni.com
  2. ↑ Inna Rottová-Mirovská, Databáze knih, na databazeknih.cz
  3. ↑ Databáze Národní knihovny ČR, Rottová, Inna, 1935-
  4. ↑ Archivovaná kopie. www.czechlit.cz [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-11. 
  5. ↑ Inna Rottová (1935–2018), Paměť národa, Post Bellum, pametnaroda.cz (česky a anglicky) – klipy, nahrávky, životopis, fotografie, odkazy, dodatečné materiály
  6. ↑ Česká sekce Mezinárodní asociace autorů detektivní literatury (AIEP)
  7. ↑ Nesmrtelná česká Agatha Christie Inna Rottová – Žena, která přežila blokádu Leningradu, Luboš Y. Koláček, AGE 6/2018, Antecom, Praha 2018
  8. ↑ a b c d e Inna Rottová (1935–2016), Petra Verzichová, Příběhy 20. století, Post Bellum, Praha, 25. března 2017, na pametnaroda.cz
  9. ↑ jak si v časech s Innou říkal: „Ing. Jan Vladimír Rott 1922–2000“, BillionGraves, billiongraves.com (pozn.: mylný údaj „Ing.“)
  10. ↑ Inna Rottová-Mirovská: Životopis, Databáze knih, databazeknih.cz
  11. ↑ a b Inna Rottová Archivováno 13. 6. 2020 na Wayback Machine., Česká literární bibliografie – Literární ceny, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i., na ucl.cas.cz
  12. ↑ Archivovaná kopie. rottova.wz.cz [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-13. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Inna_Rottová&oldid=23551294“