Iboga

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Iboga

Iboga
Iboga
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: malpighiotvaré (Malpighiales)
Čeleď: toješťovité (Apocynaceae)
Rod: Tabernanthe
Binomické jméno
Tabernanthe iboga
Baill

Iboga (Tabernanthe iboga Baill.) je tropický keř z čeledi toješťovité používaný jako halucinogenní a stimulační droga a k léčení závislosti na opiátech.[1] V západní Africe je kůra z kořene žvýkána z rituálních důvodů. Iboga v malých dávkách stimuluje centrální nervový systém, ve velkých navozuje halucinace. Pro své účinky je iboga požívána i gorilami, prasaty a dikobrazy.[1][2] Psychoaktivní účinky mají i ostatní druhy rodu Tabernanthe, ale kvůli vysoké toxicitě nejsou využívány, výjimkou je druh Tabernanthe manii.

Ibogain, aktivní alkaloid ibogy, byl objeven v roce 1901, v 20. letech 20. století byl doporučován jako stimulans léčby neurastenie, v 30. letech 20. století byl extrakt prodáván ve Francii jako Lambaréné. V 60. letech 20. století se začali objevovat zprávy o halucinogenních účincích a byl v mnoha zemích zakázán.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Iboga je jeden až dva metry vysoký keř. Ve vhodných podmínkách může dorůst až do stromu o výšce 10 metrů. Rostlina obsahuje mléčnice, jež obsahují zapáchající latex. Listy jsou vstřícné a kopinaté, dlouhé přibližně 8-10 cm. Květy jsou růžové či růžovobílé a rostou ve skupinách po pěti až dvanácti. Plodí oranžově zbarvené, zašpičatělé, oválné bobule s rozbrázděným endospermem. V době zralosti jsou plody velké přibližně 1,5 cm. Kořeny jsou robustní, silně větvené s robustními, silně větvenými žlutavými kořeny. Kořen obsahuje indolové alkaloidy, z nichž nejdůležitější je ibogain. Nejvíce aktivních látek se nachází v kůře kořene. Kořen je hořký a způsobuje znecitlivění úst.

Areál rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Iboga roste v deštných pralesích západní Afriky. Původní je v Gabonu a Kongu.

Tradiční užití[editovat | editovat zdroj]

Iboga je centrálním objektem náboženství Bwiti praktikovaného v západní Africe, především v Gabonu, Kamerunu a Republice Kongo, v kterém jsou užívány kořeny rostliny v mnoha rituálech. Kůra je nejčastěji užívána v podobě odvaru, ale také pouze rozemletá či čerstvá. Iboga je požívána v masivních dávkách, 1-3 košíky kůry během 8-24 hodin při zasvěcení do Bwiti, při těchto rituálech někdy dochází k úmrtí. Při iniciaci se iboga někdy kombinuje s rostlinami jako Alchornea floribunda a Elaeophorbia drupifera, jež v kombinaci s ibogou působí jako MAO inhibitory, což může způsobit fyzické zhroucení, které je při rituálu žádoucí. V menších dávkách, 2-5 kávových lžiček rozemleté kůry, jsou užívány ve spojení s rituálními a kmenovými tanci, pořádanými většinou v noci.

Věří že požití jim umožní kontakt se světem duchů a komunikaci s předky. Podle pygmejských pověstí vznikla iboga z těla roztrhaného muže, aby s ním jeho manželka mohla rozmlouvat. Ženská verze Bwiti bývá nazývána Mbiry.

Bwitisté byli objektem perzekuce ze strany katolických misionářů, jež proti tomuto náboženství vystupují dodnes. Léon M´ba, před svým nástupem do funkce prezidenta Gabonu roku 1960, bránil Bwiti a užívání ibogy u francouzských koloniálních soudů. 6. června 2000 Koncil ministrů Republiky Gabon vyhlásil ibogu národním pokladem.

Účinky[editovat | editovat zdroj]

Za kritickou dávku bývá považováno 300 miligramů usušené kůry, při kterých už se objevují nežádoucí příznaky jako nucení na zvracení a závratě. U pravidelných uživatelů se však tolerance zvyšuje a můžou snést i dávku 1 gramu. Iboga by se neměla kombinovat s jinými psychoaktivními drogami ani alkoholem a měla by být požívána nalačno.

V nižších dávkách má iboga stimulanční efekt a je užívána k udržení ostražitosti při lovu. Ve vyšších vyvolává vizuální halucinace, změnu vnímání času a pocit odosobnění. V ještě vyšších dávkách se objevují další smyslové halucinace a synestesie, a také proměnlivá nálada, například euforie, smutek či strach. Při předávkování se ztrácí schopnost pohybu, zhroucení, kóma či dokonce smrt. Přibližně polovina lidí po iboze popisuje stavy mdlob, ospalosti, nutkání ke zvracení a nechuť ke komunikaci. Účinky kořene rostliny jsou komplexnější než účinky čistého ibogainu a trvají okolo šesti hodin.

Léčba závislosti[editovat | editovat zdroj]

Mimo Afriku bývá výtažek z ibogy v podobě čistého ibogainu používán na léčbu závislosti na opiátech. Terapie může trvat několik dní subjekt všeobecně ztrácí fyzickou závislost. Podle některých názorů by šlo ibogain využít i na léčení závislosti na alkoholu a nikotinu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b [1]
  2. [2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]