Přeskočit na obsah

Hýzrlové z Chodů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hýzrlové z Chodů
ZeměČeské královstvíČeské království České království
ZakladatelVáclav Hýzrle z Chodova
Vymření po meči1776
Poslední vládceBernard, litoměřický kanovník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hýzrlové z Chodů (německy Hiserle (též Hisrle, Hieserle, Esterle, Hyzrle apod.) von Chodov/Chodau auf Želibořic und Šernadic) jsou původně německý později počeštěný rod. Vlastnili Chodov v oblasti Loketska, odkud v 15. století pocházeli. Rod vymřel na konci 18. století.

Palác Straků z Nedabylic na Maltézském náměstí v Praze, sídlo Ferdinanda Arnošta Hýzrla z Chodů (1664–1692).

Václav Hýzrle bojoval na Loketsku se Šliky, kteří jej nakonec na Chodově zajali. Roku 1503 si na tento rod stěžoval i jeho syn až v uherském Budíně. Hýzrlové poté vlastnili CholupicePrahy a další statky. V roce 1549 je uváděn Mikuláš Hýzrle jako iniciátor oprav Kunratické tvrze u Prahy (tehdy v Kouřimském kraji), kterou k roku 1556 společně vlastnili bratři Lukáš, Mikuláš a Adam Hýzrlové. Od roku 1577 byly Kunratice v držení Jana staršího Kinského z Vchynic, v té době karlštejnského purkrabího.[1]

Jan Hýzrle vlastnil v roce 1576 cholupickou tvrz, kde byl roku 1590 přepaden a zavražděn Vítem Mášou z Modřan a jeho lidmi a tvrz byla vyrabována.[2]

Jindřich Hýzrle (15751665) dělal jako panoš společnost arciknížeti Arnoštovi, účastnil se bojů s Turky. Jako voják a diplomat sloužil v císařské armádě. Císař Rudolf II. jej povýšil do panského stavu, toto postavení potvrzovali i další panovníci. Rukopis Život, v němž se obsahují některé jízdy a tažení... sepsal v české a německé verzi, žánrově přechází mezi životopisem, kronikou a cestopisem jeho cest po Evropě, dílo i sám ilustroval. V roce 1623 Jindřich koupil panství Nalžovy zkonfiskované Hodějovským z Hodějova po bitvě na Bílé hoře.

Jindřich měl tři syny. Václav po svém strýci Bernardovi zdědil Černotice, Karel Češtice a Václav Michal Budkov. Jeho bratranec Kryštof Ferdinand se stal císařským komořím a nejvyšším komorníkem nad stříbry.

V roce 1666 ve Vídni zemřel František Kryštof, císařský komorník, majitel panství Chodov v Loketském kraji. Od roku 1656 byl ženatý s Marií Maxmiliánou Evou Terezií Žďárskou ze Žďáru, vdovou po Jindřichu Slavatovi z Chlumu a Košumberka.

Ferdinand Arnošt (1622–1692) zastával významné státní úřady, působil jako císařský rada, císařský komorník a zemský soudce - prezident české komory a třikrát jako hejtman Litoměřického kraje, komisař zemského sněmu ad., od roku 1692 předsedou české královské komory. V Praze koupil renesanční dům U sedmi čertů na Maltézském náměstí č.p. 14 a po roce 1664 jej nechal přestavět do podoby barokního paláce. Jeho dědicové palác prodali a později nesl jméno dalších majitelů Straků z Nedabylic.[3]

Eusebius Hýzrle (Sigismund Eusebius Hisrle de Chodaun), kanovník litoměřický, byl donátorem 39. kaple Svaté cesty z Prahy do Staré Boleslavi, založené roku 1674.

Rod vymřel roku 1777 v osobě kanovníkem litoměřické kapituly Josefa Bernarda (1704/1704–1777).

Ve štítu leží obloukovitě prohnutá ryba (pstruh) střídavých barev – červená a stříbrná, tyto barvy se střídají i na podkladu.

Příbuzní

[editovat | editovat zdroj]

Spojili se se Žďárskými, hrabaty z Lambergu, pány z Lemberka, hrabaty z Carretto-Millesima a dalšími rody.

Osobnosti rodu

[editovat | editovat zdroj]
  1. Ottův slovník naučný XIV. Kartel - Kraj. Praha: Jan Otto, 1899. Dostupné online. S. 241. 
  2. VON MERAVIGLIA-CRIVELLI, Rudolf Johann. Der böhmische Adel [online]. 1885 [cit. 2023-05-31]. [www.historie.hranet.cz Dostupné online]. 
  3. VLNAS, Vít: Pražské paláce; Praha, 2000; s. 284–286 ISBN 80-85770-90-3

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Hýzrlové z Chodů, s. 61–62. 
  • PETRÁČKOVÁ, Věra; ŠIMEČKOVÁ, Alena; VOGELTANZ, Jan. Příběhy Jindřicha Hýzrla z Chodů. 1. vyd. Praha: Svoboda 453 s. 
  • VACKOVÁ-ŠÍPOVÁ, Jarmila. Cestopis a životopis Jindřicha Hyzrleho z Chodova z let 1612-1648. Příspěvek k poznání pozdněrenesanční ilustrace v našich zemích. Umění, roč. 11, 1963, č. 2, s. 112-123, obr.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]