Hvězdné městečko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hvězdné městečko
Звёздный городок
Komplex Střediska přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku
Komplex Střediska přípravy kosmonautů v Hvězdném městečku
poloha
zeměpisné souřadnice:
Časové pásmo: UTC+3 (letní čas UTC+4)
stát: Rusko Rusko
federální okruh: Centrální federální okruh
oblast: Moskevská oblast
Hvězdné městečko na mapě
Moskevská oblast na mapě Ruska
Hvězdné městečko
Red pog.png
Hvězdné městečko
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 3,1 km²
počet obyvatel: 6 698 (2010)
hustota zalidnění: 2 160 obyv. / km²
správa
starosta: Nikolaj Nikolajevič Rybkin
telefonní předvolba: (+7)496253
PSČ: 141160
označení vozidel: 50, 90, 150, 190

Hvězdné městečko (rusky Звёздный Городок, Zvjozdnyj Gorodok) je město severovýchodně od Moskvy, které vyrostlo okolo Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (současný oficiální název je Vědeckovýzkumné středisko přípravy kosmonautů J.A.Gagarina, Научно-исследовательский испытательный центр подготовки космонавтов имени Ю. А. Гагарина) založeného roku 1960.

Do roku 2009 bylo vojenským uzavřeným sídlem, poté přešlo pod civilní správu jako městský okruh, přičemž status uzavřeného města byl zachován. V červnu 2009 byla zvolena městská městská rada, starostou (resp. hlavou městského okruhu) se stal Nikolaj Rybkin.[pozn. 1]

Budování městečka[editovat | editovat zdroj]

Poté, co Sověti provedli výběr budoucích kosmonautů z 3461 letců a zredukovali je na dvacet nejlepších, rozhodl velitel letectva maršál Konstantin Veršinin utvořit speciální vojenský útvar č. 26266 a v únoru 1960 určil jeho velitelem Jevgenije Karpova. Tím vzniklo Středisko pro přípravu kosmonautů. První z vybraných letců byli s rodinami ubytováni u Frunzeho letiště, pak dostali byty ve městě Čkalovskoje 40 km severovýchodně od Moskvy. V létě roku 1960 se pro ně začala stavět základna v nedalekém lese. Místo nabízených rodinných domků se na žádost letců postavily velké činžovní domy, na které byli zvyklí.[2].

Hvězdným městečkem jej nazývali hosté a přezdívka se kolem roku 1964 brzy ujala. Zpočátku se mu říkalo Zelené městečko.[3].

Za sovětské éry byl areál velmi přísně hlídaný před zbytkem světa. Mnozí ruští kosmonauti historie (včetně Jurije Gagarina) i současnosti ve městě žili a žijí se svými rodinami. Městečko má svůj vlastní poštovní úřad, vysokou školu, školky, kino, divadlo, sportovní a rekreační zařízení, železniční stanici a muzeum vesmírného cestování a průzkumu vesmíru. Kvůli přípravě společného letu Sojuz-Apollo v roce 1973 zde vybudovali nové objekty pro centrifugu, halu s trenažéry Sojuzu, hotel a obchodní dům.[2]

Poblíž městečka a výcvikového prostoru bylo v lesích Diamantové jezero, kam se v době výstavby jezdili kosmonauti koupat. Zde také došlo k úrazu Valentina Varlamova z první skupiny připravujících se kosmonautů, který si při skoku do mělké vody poškodil šíji a byl z jednotky lékaři vyřazen.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Nikolaj Rybkin byl roku 2009 v důchodu, předtím čtvrtstoletí v hodnosti plukovníka KGB/FSB zodpovídal za bezpečnost Hvězdného městečka. Tři dny před volbami byl zatčen a obviněn z pašeráctví a daňových úniků, přesto vyhrál volby s 82 % hlasů. Z vyšetřovací vazby byl propuštěn po více než roce, trestní stíhání bylo zastaveno začátkem roku 2012.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ЖЕГЛОВ, Александр. Звездный городок избавился от контрабанды. Коммерсантъ [online]. 2012-2-10, čís. №24 (4809) [cit. 2012-2-23]. Dostupné online.  (rusky) 
  2. a b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha : Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola První byl Gagarin, s. 43.  
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Pjotr Klimuk, s. 118.  
  4. TOUFAR; PAVEL. Kosmické skandály. Praha : Regia, 1999. ISBN 80-902484-8-9. Kapitola 8.Krize a odchody, s. 529.  

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Star City, Russia na anglické Wikipedii.