Hubert Gessner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hubert Gessner
Narození 20. říjen 1871
Valašské Klobouky
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 24. dubna 1943 (ve věku 71 let)
Vídeň, Třetí říšeTřetí říše Třetí říše
Povolání architekt
Vzdělání Akademie výtvarných umění Vídeň
Příbuzní Franz Gessner - bratr
Hnutí secese, moderna
Významná díla

Reumann-Hof, Karl-Seitz-Hof, Vídeň

Ústav choromyslných, Kroměříž
Ovlivněný Otto Wagner
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hubert Gessner (20. říjen 1871 Valašské Klobouky24. duben 1943 Vídeň) byl rakouský architekt působící i na území ČR.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1885-1889 vystudoval německou průmyslovou školu v Brně a poté v letech 1894-1898 vídeňskou akademii výtvarných umění u profesora Otto Wagnera. Po absolutoriu mezi lety 1898 a 1899 pracoval ve Wagnerově ateliéru. Mezi lety 1907 a 1912 spolupracoval především se svým bratrem Franzem Gessnerem. Po skončení první světové války se stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni. V této době vznikly podle jeho návrhu Karl-Seitz-Hof a Reumannhof. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 dostal zákaz činnosti a zemřel během druhé světové války.

Funkce a členství[editovat | editovat zdroj]

  • Čestný člen Komory architektů (od 1923)
  • Viceprezident Sdružení rakouských architektů

Realizace[editovat | editovat zdroj]

Bývalá Obchodní komora, Hradec Králové, dnes sídlo děkanátu pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové
Hornův dům, Vlašské Klobouky
Reumannhof, Vídeň

Řada staveb ve výčtu vznikla ve spolupráci s bratrem Franzem.

  • 1896 Bratmannova vila, Valašské Klobouky, Smetanova 116 [1]
  • 1896–1897 Obchodní komora, Hradec Králové, č.p. 331, náměstí Svobody 2, dnes sídlo děkanátu pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, spolupráce Otokar Bém
  • 1897 Obytný a obchodní dům Josefa Horného ("Hornův dům"), Valašské Klobouky, čp. 189, Masarykovo náměstí, spolupráce Otokar Bém [1]
  • 1899 Budova spořitelny v Černovicích (dnes Ukrajina)
  • 1900/1901 Budova muzea v Černovicích
  • 1900 Přístavba Hotelu Werner v Brně, dnes Grandhotel. Vyzdobeno freskou Paridova soudu.[2]
  • 1901 Dělnický dům "Favoriten", Vídeň 10, Laxenburger Straße 8–10
  • 1901-1903 nájemní dům, Vídeň 5, Rechte Wienzeile 68 / Steggasse 1 [3]
  • 1903 Obchodní a nájemní dům bratří Skasiků, Opava, Hrnčířská 17, spolu s bratrem Franzem, v letech 1946-1947 přestavěno Oldřichem Liskou [1]
  • 1903-1904 Okresní nemocenská pokladna, Brno-Zábrdovice, Milady Horákové 26-28 - dnes nájemní dům [1]
  • 1904 Okresní zdravotní pojišťovna ve Floridsdorfu, Vídeň, Holzmeistergasse 9
  • 1905 Hotel Slezský dvůr v Opavě
  • 1905 Městské lázně v Brně
  • 1905 Sanatorium v Brně
  • 1905-1907 vydavatelství a tiskárna "Vorwärts", Vídeň 5, Rechte Wienzeile 97, spolu s bratrem Franzem Gessnerem [3]
  • 1904-1908 Moravská zemská léčebna císaře Františka Josefa I., Kroměříž, Havlíčkova 50 [1]
  • 1906 Hotel Heinrichshof, Nový Jičín, Lidická 4, spolu s bratrem Franzem [1]
  • 1908 Villa Gessner, Vídeň 18, Sternwartestrasse 70, spolu s bratrem Franzem [3]
  • 1910-1911 Liberecká dělnická pekárna, Liberec III - Jeřáb, č.p. 622, Hanychovská ul. 1, 2, spolu s Franzem Gessnerem. Projekt: 1910, realizace: 1911 pro Reichenberger Arbeiterbäckerei GmbH. Areál byl v roce 1919 doplněn dalšími budovami podle projektu Julia Richtera. V roce 1934 dále upravil Josef Zeppter. Provoz pekárny ukončen v roce 1992, nyní jiné využití.[4] Objekt je zapsanou kulturní památkou s číslem 21331/5-4170 [5]
  • 1912, 1917-1918 Mlýn a pekárna Odkolek, Praha 9, Ke Klíčovu 1 [6]
  • 1920-1921 Bytový dům zaměstnanců Odkolkových mlýnů, č. p. 300, Praha 9-Vysočany, Pod Pekárnami 17, spoluautor Victor Kafka, autorství není jisté
  • 1924-1926 Reumann-Hof, Vídeň 5, Margaretengürtel 100–110 - blok s 480 byty, ateliéry, obchody, centrální prádelnou a mateřskou školou [3]
  • 1926-1927 Karl-Seitz-Hof, Vídeň 21, Jedleseer Strasse 66-94 - monumentální "lidový bytový palác" (Volkswohnpalast) s 1 173 byty, pojmenoovaný po prvním rakouském prezidentovi, Karlu Seitzovi [3]
  • 1929-1931 Augartenský most (Augartenbrücke) přes Donaukanal, Vídeň [3]

a řada dalších

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Gessner na německé Wikipedii.

  1. a b c d e f KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha : Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8.  
  2. Encyklopedie Brna
  3. a b c d e f Architecture in Vienna, Vídeň : Georg Prachner Verlag, 1990, ISBN 3-85367-050-4
  4. BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Industriál Libereckého kraje : technické památky a průmyslová architektura. Praha : ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. 281 s. ISBN 978-80-01-03798-0. Kapitola heslo Dělnická pekárna, s. 120.  
  5. záznam v databázi MonumNet
  6. Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, str. 180-181, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]