Hubert Gessner
| Hubert Gessner | |
|---|---|
 Hubert Gessner | |
| Narození | 20. říjen 1871 Valašské Klobouky, Morava  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | únor 1943 (ve věku 71 let) Vídeň,  Německá říše |
| Místo pohřbení | hřbitov Neustift |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění Vídeň |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Povolání | architekt |
| Příbuzní | Franz Gessner - bratr |
| Hnutí | secese, moderna |
| Významná díla | Reumann-Hof, Karl-Seitz-Hof, Vídeň Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I., dnes Psychiatrická nemocnice v Kroměříži |
| Ovlivněný | Otto Wagner |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hubert Gessner (20. říjen 1871 Valašské Klobouky[1] – únor 1943 Vídeň[2]) byl rakouský architekt působící i na českém území.
Život[editovat | editovat zdroj]
V letech 1885-1889 vystudoval německou průmyslovou školu v Brně a poté v letech 1894-1898 vídeňskou akademii výtvarných umění u profesora Otto Wagnera. Po absolutoriu mezi lety 1898 a 1899 pracoval ve Wagnerově ateliéru. Mezi lety 1907 a 1912 spolupracoval především se svým bratrem Franzem Gessnerem. Po skončení první světové války se stal vedoucím architektem pro bytovou výstavbu ve Vídni. V této době vznikly podle jeho návrhu Karl-Seitz-Hof a Reumannhof. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 dostal zákaz činnosti a zemřel během druhé světové války.
Byl pohřben 5. února 1943 na vídeňském hřbitově Neustifter Friedhof.[2]
Funkce a členství[editovat | editovat zdroj]
- Čestný člen Komory architektů (od 1923)
- Viceprezident Sdružení rakouských architektů
Realizace[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Řada staveb ve výčtu vznikla ve spolupráci s bratrem Franzem.
- 1896 Bratmannova vila, Valašské Klobouky, Smetanova 116[3]
- 1896–1897 Obchodní a živnostenská komora, Hradec Králové, č.p. 331, náměstí Svobody 2, dnes sídlo děkanátu pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, spolupráce Otokar Bém
- 1897 Obytný a obchodní dům Jana Horného ("Hornův dům"), Valašské Klobouky, čp. 189, Masarykovo náměstí, spolupráce Otokar Bém[3] [4]
- 1899 Budova spořitelny v Černovicích (dnes Ukrajina)
- 1900/1901 Budova muzea v Černovicích
- 1900 Přístavba Hotelu Werner v Brně, dnes Grandhotel. Vyzdobeno freskou Paridova soudu.[5]
- 1901 Dělnický dům "Favoriten", Vídeň 10, Laxenburger Straße 8–10
- 1901-1903 nájemní dům, Vídeň 5, Rechte Wienzeile 68 / Steggasse 1[6]
- 1903 Obchodní a nájemní dům bratří Skasiků, Opava, Hrnčířská 17, spolu s bratrem Franzem, v letech 1946-1947 přestavěno Oldřichem Liskou[3]
- 1903-1904 Okresní nemocenská pokladna, Brno-Zábrdovice, Milady Horákové 26-28 - dnes nájemní dům[3]
- 1904 Okresní zdravotní pojišťovna ve Floridsdorfu, Vídeň, Holzmeistergasse 9
- 1905 Hotel Slezský dvůr v Opavě
- 1905 Městské lázně v Brně
- 1905 Sanatorium v Brně
- 1905-1907 vydavatelství a tiskárna "Vorwärts", Vídeň 5, Rechte Wienzeile 97, spolu s bratrem Franzem Gessnerem[6]
- 1904-1908 Moravská zemská léčebna císaře Františka Josefa I., Kroměříž, Havlíčkova 50, včetně ústavního kostela svatého Cyrila a Metoděje[3]
- 1906 Hotel Heinrichshof, Nový Jičín, Lidická 4, spolu s bratrem Franzem[3]
- 1908 Villa Gessner, Vídeň 18, Sternwartestrasse 70, spolu s bratrem Franzem[6]
- 1909 Vídeňská dělnická pekárna Hammerbrotwerke-Schwechat, spolu s bratrem Franzem[7]
- 1910-1911 Liberecká dělnická pekárna, Liberec III - Jeřáb, č.p. 622, Hanychovská ul. 1, 2, spolu s Franzem Gessnerem. Projekt: 1910, realizace: 1911 pro Reichenberger Arbeiterbäckerei GmbH. Areál byl v roce 1919 doplněn dalšími budovami podle projektu Julia Richtera. V roce 1934 dále upravil Josef Zeppter. Provoz pekárny ukončen v roce 1992, nyní jiné využití.[8] Objekt je zapsanou kulturní památkou s číslem 21331/5-4170.[9]
- 1912, 1917-1918 Mlýn a pekárna Odkolek, Praha 9, Ke Klíčovu 1[10]
- 1920-1921 Bytový dům zaměstnanců Odkolkových mlýnů, č. p. 300, Praha 9-Vysočany, Pod Pekárnami 17, spoluautor Victor Kafka, autorství není jisté
- 1924-1926 Reumann-Hof, Vídeň 5, Margaretengürtel 100–110 - blok s 480 byty, ateliéry, obchody, centrální prádelnou a mateřskou školou[6]
- 1926-1927 Karl-Seitz-Hof, Vídeň 21, Jedleseer Strasse 66-94 - monumentální "lidový bytový palác" (Volkswohnpalast) s 1 173 byty, pojmenovaný po prvním rakouském prezidentovi, Karlu Seitzovi[6]
- 1929-1931 Augartenský most (Augartenbrücke) přes Donaukanal, Vídeň[6]
a řada dalších
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hubert Gessner na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ a b Oznámení úmrtí a pohřbu (německy). Völkischer Beobachter. 14. 2. 1943, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8.
- ↑ Dům Jana Horného
- ↑ Encyklopedie Brna
- ↑ a b c d e f Architecture in Vienna, Vídeň : Georg Prachner Verlag, 1990, ISBN 3-85367-050-4
- ↑ dasrotewien.at. www.dasrotewien.at [online]. [cit. 2019-12-07]. Dostupné online.
- ↑ BERAN, Lukáš; VALCHÁŘOVÁ, Vladislava. Industriál Libereckého kraje : technické památky a průmyslová architektura. Praha: ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007. 281 s. ISBN 978-80-01-03798-0. Kapitola heslo Dělnická pekárna, s. 120.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-09]. Identifikátor záznamu 132210 : pekárna. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Pražský industriál, editoři: Lukáš Beran, Vladislava Valchářová, Praha : ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví, 2007, str. 180-181, ISBN 80-01-03586-7 (2. vydání)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LUKEŠ, Zdeněk. Dílo Huberta Gessnera v Česku. Lidové noviny. 25. září 2010, s. 31. Dostupné online. ISSN 1213-1385.[nedostupný zdroj]
- KOHOUT, Michal; TEMPL, Stephan; ZATLOUKAL, Pavel. Česká republika – architektura XX. století. Díl I. Morava a Slezsko. Praha: Zlatý řez, 2005. ISBN 80-902810-2-8. S. 322.
- LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. Praha: Fraktály, 2002. 217 s. ISBN 80-86627-04-7. S. 60–61.
- Felix Czeike: Historisches Lexikon Wien. Verlag Kremayr & Scheriau, Wien 1993, ISBN 3-218-00544-2 (Band 2) S. 523f.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hubert Gessner na Wikimedia Commons - (česky) Hubert Gessner na stránce ZUŠ Valašské Klobouky
- (německy) Hubert Gessner in: Architektenlexikon Wien 1880-1945
- (německy) Eintrag im Web-Lexikon der Wiener Sozialdemokratie
