Hotel Týnec

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Společenský dům – bývalá továrna na kameninu
Poloha
AdresaTýnec nad Sázavou, ČeskoČesko Česko
UliceKlusáčkova
Souřadnice49°49′47,39″ s. š., 14°35′26,66″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky15204/2-3970 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webhttps://hoteltynec.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hotel Týnec je památkově chráněným objektem od roku 1958[1]. Nachází se v historickém centru města Týnec nad Sázavou ve Středočeském kraji v okrese Benešov. Disponuje 12 pokoji se sociálním zařízením a koupelnou. Většina pokojů je s výhledem na řeku Sázavu, hrad a rotundu města, nebo moderní centrum Týnce nad Sázavou. K hotelu patří velká zahrada, která je využívána pro odpočinek, či společenské akce.[2] Ty jsou v budově hotelu často pořádány a tudíž je využíván a znám spíše jako Společenské centrum Týnec nad Sázavou.

Společenské centrum[editovat | editovat zdroj]

Společenské centrum a hotel Týnec nad Sázavou. Bývalá manufaktura na kameninu

Součástí hotelu jsou prostory využívané pro společenské aktivity, kterými jsou například plesy, taneční lekce a firemní a jiné akce. Za kulturou, kterou jsou např. divadelní představení a koncerty přijíždějí umělci nejen z okolí Týnce nad Sázavou, ale i z Prahy a celé České republiky.

Velký sál nacházející se uvnitř objektu a sloužící na pořádání nejen společenského dění má kapacitu 400 osob, dále se zde nacházejí tři salonky pro méně kapacitní akce.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Manufaktura na kameninu[editovat | editovat zdroj]

Týnecká kamenina – anglické vzory

Hotel Týnec je památkově chráněným objektem bývalé manufaktury na kameninu, která se zde vyráběla od roku 1812, kdy byl objekt postaven jako jednopatrová budova obdélného půdorysu o rozměrech 18 x 82 m. Historie týnecké manufaktury sahá až do roku 1791. V tomto roce byly zaznamenány na Týnecku první pokusy o výrobu jemného kameninového zboží v manufaktuře založené Františkem Josefem z Vrtby. Nevyrábělo se zde pouze užitkové stolní nádobí, ale také předměty dekorativní, např. vázy, svícny a busty.[4]

Zaměstnanci pracující v těchto továrnách byli přepláceni, aby si je zaměstnavatelé udrželi. Týnecká kamenina napodobovala tehdejší anglické vzory, byla levnější než pražská a v roce 1801 dostala tzv. zemské oprávnění. Od této doby mohl hrabě z Vrtby zřizovat sklady, prodávat na území hlavních měst a celé monarchie a ve znaku mít císařského orla.[5] O patnáct let později, v roce 1815, byl pro potřeby továrny koupen Týnecký mlýn. Záhy však výroba začala stagnovat, továrna využívala jen jedné třetiny své kapacity a třetina vyrobeného zboží zůstávala ve skladech. Již ve 20. letech 19. století výroba opět vzrostla a týnecká továrna zaujala první místo mezi českými manufakturami na kameninu. Vyráběla všechno možné zboží a v Praze měla vlastní malírnu. V roce 1829 dosáhla velkého úspěchu na průmyslové výstavě v Praze a byla odměněna zvláštním čestným uznáním. Další významnou účast na průmyslové výstavě měla manufaktura v roce 1845 ve Vídni. Ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století měla továrna odběratele v českých městech, na Moravě, v Rakousích a v Korutanech.[6] Obchodní spojení zasahovalo až do Padovy. V roce 1839, za Jana Karla z Lobkovic, jemuž budovu odkázal bezdětný František Josef z Vrtby, obdržel majitel nové zemské oprávnění a podnik fungoval pod názvem Císařsko - královská privilegovaná knížete Johana z Lobkowic vrtbovská továrna na kameninu. V této době začala úspěšnost podniku pomalu klesat, ať už kvůli drahé dopravě surovin, stoupající ceně dřeva, nebo velké konkurenci na trhu.[7][8]

Plány s budovou do budoucna[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 50. let 19. století nastal kritický úpadek a začalo se vyjednávat, co s budovou dále. Měl zde být zřízen ústav pro duševně choré, nebo pobočka pražské trestnice pro ženy. K dohodám však nedošlo a celá situace vedla až k úplnému zastavení výroby v roce 1866. Budova byla nabídnuta eráru, tentokrát zdarma pro účely vojenského špitálu. O budovu ale nikdy nepanoval velký zájem.

Z manufaktury se kromě stavebních částí nic nezachovalo, avšak je možné si prohlédnout expozice zde vyrobené kameniny v Městském muzeu v Týnci nad Sázavou.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Na hotel se část budovy, tedy její pravé křídlo, přestavělo již před rokem 1900 na nařízení Františka Ferdinanda d'Este. Levá část byla dlouhou dobu nevyužívána, až po druhé světové válce byla v této části zřízena sokolovna a později byla přizpůsobena na kulturní středisko.[9] Dnes slouží budova jako hotel a společenské centrum.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ společenský dům - bývalá továrna na kameninu - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ A.S, HOTEL CZ. Hotel Týnec, Týnec nad Sázavou. hotel-tynec.hotel.cz [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Hotel Týnec - Jedinečné propojení historie a individuálních služeb. Hotel Týnec [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Hrad Týnec nad Sázavou. www.mestotynec.cz [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ JIŘÍK, František Xaver. Týnecká kamenina, vrtbovská a lobkovická továrna v Týnci nad Sázavou. [s.l.]: J. Štenc, 1927. 100 s. 
  6. ↑ LANGEROVÁ, Blanka. Vítejte ve Středočeském kraji: Welcome to the Central Bohemian Region = Willkommen im Mittelböhmischen Bezirk. [s.l.]: Praha: ACR Alfa, 2005. ISBN 80-864-0813-2. 
  7. ↑ POVOLNÝ, Daniel. Týnec nad Sázavou: k historickým kořenům města. 2. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2018. ISBN 978-80-270-4157-2. 
  8. ↑ Týnec nad Sázavou : k historickým kořenům města. Vyd. 1. vyd. Týnec nad Sázavou: Město Týnec nad Sázavou 503 s. Dostupné online. ISBN 80-239-7791-1, ISBN 978-80-239-7791-2. OCLC 124088730 
  9. ↑ Hrad Týnec nad Sázavou. www.mestotynec.cz [online]. [cit. 2022-03-04]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JIŘÍK, František Xaver. Týnecká kamenina: vrtbovská a lobkovická továrna v Týnci nad Sázavou. Praha: J. Štenc, 1927. 100 s.
  • LANGEROVÁ, Blanka. Vítejte ve Středočeském kraji: Welcome to the Central Bohemian Region = Willkommen im Mittelböhmischen Bezirk. Praha: ACR Alfa, 2005. Vítejte!. ISBN 80-864-0813-2.; str. 106
  • BOROVIČKA, Jiří. Týnec nad Sázavou: k historickým kořenům města. Týnec nad Sázavou: Město Týnec nad Sázavou, 2006. Vítejte!. ISBN 80-239-7791-1.
  • POVOLNÝ, Daniel. aspol. Týnec nad Sázavou: k historickým kořenům města. Týnec nad Sázavou: Město Týnec nad Sázavou, 2018. Vítejte!. ISBN 978-80-270-4157-2.; str. 114 - 115

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hotel_Týnec&oldid=22368682“