Týnec nad Sázavou (hrad)
| Týnec nad Sázavou | |
|---|---|
 Hrad v Týnci nad Sázavou | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1. polovina 13. století |
| Další majitelé | Medkové z Valdeka |
| Poloha | |
| Adresa | Týnec nad Sázavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°49′50,01″ s. š., 14°35′34,5″ v. d. |
  Týnec nad Sázavou | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 20720/2-202 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad Týnec nad Sázavou je dominantou města Týnce nad Sázavou na levém břehu řeky Sázavy. Z původně románského hradu se zachovala hranolová věž a starší rotunda svatého Václava, která se stala hradní kaplí. Od roku 1965 je hrad chráněn jako kulturní památka.[1] V areálu hradu je vyhlášena přírodní památka Týnecká rotunda kvůli hnízdišti netopýrů.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o existenci hradu jsou z počátku 14. století, ale archeologické nálezy z přelomu 70. a 80. let 19. století potvrdily existenci hradu již v 11. století. Původně na místě stál pouze dřevěný hrad až později byl postaven kamenný hrad s románskou rotundou. Rotunda samotná je nejstarší dochovaná památka v Týnci nad Sázavou. Týnecký hrad měl pro své obyvatele výhodné umístění na kopci. Před nepřáteli byl krytý z jedné strany hlubokou průrvou z druhé strany a Janovickým potokem. Hrad původně sloužil jako strážní pro ochranu kupců, kteří tudy procházeli.
O prvních majitelích hradu se nedochovaly žádné informace, snad jím byl některý z českých panovníků. První známý majitel byl Oldřich z Týnce, který je uváděn z roku 1318. Byl předkem Medků z Valdeka, kteří následně vlastnili Týnecký hrad až do 15. století. Patřil mezi ně Zdeněk z Valdeka, Zdeněk Medek a Protiva z Valdeka. Po Medcích z Valdeka vlastnilo hrad mnoho panů bez delšího trvání. Od počátku 17. století přestal hrad vyhovovat požadavkům pánů a tak začal chátrat. Na počátku 18. století odkoupili hrad hrabata z Vrtby společně s Konopištěm, přesto Týnecký hrad dál chátral. V polovině 18. století hrad začala spravovat Marie Anna O´Kelly, která ho vrátila do obyvatelné podoby. Po roce 1918 se obyvatelné části hradu využívaly jako byty. Chvíli hrad vlastnil František Xaver Jiřík, ředitel Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Nakonec hrad odkoupila Církev československá husitská.
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Do dnešní doby se dochovala románská rotunda, kde se nachází kaple v níž se konají bohoslužby církve Československé husitské, dále věž, jejíž nejvyšší patro slouží jako vyhlídka na Týnec a jeho okolí. Dále se dochovaly prostory bývalého přestavěného paláce, kde dnes sídlí městské muzeum. V hranolové věži se nachází rozhledna a v ní pravidelné výstavy. Zajímavostí je, že ve věži je sídlo netopýra velkého, který se zde uchyluje na léto.
Výstavy a společenské akce[editovat | editovat zdroj]
Na hradě se často konají výstavy umělců, koncerty hudebních spolků, vystoupení uměleckých škol, jarmarky, keltské programy, svatby a nedílnou součástí jsou i pravidelná divadelní představení. O vánočních a velikonočních svátcích jsou zde výstavy zaměřeny na tradice daných svátků a doprovodné akce. Zajímavostí je stálá výstava Týnecké kameniny. Malá továrna na kameninu fungovala jako jedna z prvních továren tohoto typu v Čechách.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-17]. Identifikátor záznamu 131564 : Hrad s rotundou, část stojící a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
