Holubinka hořká
 Holubinka hořká | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | holubinkotvaré (Russulales) |
| Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
| Rod | holubinka (Russula) |
| Binomické jméno | |
| Russula caerulea Fr. 1838 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Holubinka hořká (Russula caerulea), jinak také holubinka nahořklá, je druh houby z čeledi holubinkovitých (Russulaceae).
Znaky[editovat | editovat zdroj]
Klobouk je 4–10 cm široký, tvarem přechází z klenutého na široce kuželovitý, plochý až mělce prohloubený, často vyniká výrazný středový hrbol. Okraje jsou hladké, později uzlinatě rýhované. Pokožka je lysá, hladká, středová část je obvykle lesklá, po dešti lepkavá a oslizlá, slupitelná do 1/2 průměru klobouku. Barvu má starorůžovou, vínovou, purpurovou, tmavě fialovou či hnědofialovou, ve středové části je odstín nejtmavší.
Lupeny jsou křehké, propojené žilkami, bílé až světle žluté, u třeně jsou krátce připojené či volné, na klobouku jsou hustě uspořádané, stářím však řídnou. Výtrusný prach je žlutý.
Třeň dorůstá do délky 4–8 cm, je válcovitý nebo lehce kyjovitý, v závislosti na stáří pevný a plný nebo celkově houbovitý, podélně rýhovaný, bílý až šedavý, báze bývá okrová.
Dužnina je pevná, ve stáří houbovitá, bílá, žlutavá, hnědavá či šedavá, pod pokožkou mívá fialový nádech, voní slabě po ovoci, chuťově je mírná, mdlá.
Užití[editovat | editovat zdroj]
Nejedlý druh. Některými zdroji zmiňován jako jedlý za předpokladu odstranění hořkých částí plodnice (pokožka a povrch třeně) a jako vhodný spíše do směsí.[1][2]
Ekologie[editovat | editovat zdroj]
Od července do listopadu roste tato houba v jehličnatých či smíšených lesích na kyselých, vlhkých substrátech, ze stromů preferuje borovice.[1]
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Druh se obecně vyskytuje v oblastech takřka celé Evropy, dále byl jeho výskyt popsán i v Číně.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]
- Holubinka nelesklá (Russula firmula)
- Holubinka ametystová (Russula amethystina)
- Holubinka Turkové (Russula turci)
- Holubinka jízlivá (Russula sardonia)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Nahuby.sk - Atlas húb - Russula caerulea - plávka horká - holubinka nahořklá. www.nahuby.sk [online]. [cit. 2023-11-26]. Dostupné online.
- ↑ a b c Russula caerulea - holubinka hořká - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Holubinka nahořklá - Russula caerulea Fr. 1838. www.houbareni.cz [online]. [cit. 2023-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Russula caerulea Fr.. www.gbif.org [online]. [cit. 2023-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu holubinka hořká na Wikimedia Commons
