Hartvíkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hartvíkov
Kostel a rybník v Hartvíkově
Kostel a rybník v Hartvíkově
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDolní Hořice
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel17 (2021)[1]
Katastrální územíHartvíkov (1,74 km²)
PSČ391 54
391 55
Počet domů23 (2011)[2]
Hartvíkov
Hartvíkov
Další údaje
Kód části obce108588
Kód k. ú.708585
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hartvíkov (německy Hartlikow, Hartwigshof) je malá vesnice, část obce Dolní Hořice v okrese Tábor. Nachází se asi 2,5 km na severovýchod od Dolních Hořic. Je zde evidováno 27 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 27 obyvatel.[4]

Hartvíkov je také název katastrálního území o rozloze 1,74 km².[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Hartvíkovu pochází z roku 1369, kdy vesnice patřila Kunešovi z Hartvíkova. Stejný přídomek používali také jeho následovníci, jimiž byli Přibík uváděný v roce 1414, Chval (1417–1419) a Zdeslav, který okolo roku 1424 zastával funkci purkrabíhoBechyni. Vladykové sídlili na zdejší tvrzi, která zanikla nejspíše během husitských válek. Jejím posledním známým majitelem byl Ctibor z Hartvíkova. Pozůstatky tvrze se dochovaly do první čtvrtiny devatenáctého století, kdy byl při melioracích luk u rybníka zasypán příkop a nalezeny čtvercové základy jakési budovy.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra a Pavla
  • Fara čp. 1[7]
  • Kostel svatých Petra a Pavla[8] je připomínán od roku 1384. Náležel do vikariátu chýnovského jako filiální k Cetorazi. V husitských válkách farnost zanikla, poté byla pod obojí, protože z roku 1785 je zmiňována oprava, kdy byl na jižní straně zdi kostela zabílen veliký kalich. V témže roce byla obnovena duchovní zpráva a od roku 1858 existuje jako samostatná farnost. Původní románský kostel byl roku 1886 zbořen, 1886–1887 na jeho místě postaven nový kostel, větší, pseudorománský s věží na severní straně. Vnitřní výzdoba, beuronská výmalba a varhany jsou pseudogotické z konce 19. století, což je unikátní: je to nejmladší katolický kostel celého vikariátu a vnitřní výmalba je originální. Z původního kostela se zachovaly pouze dva kamenné, typicky románské sloupy, které nesou kruchtu. Roku 1886 byly pořízeny u zvonaře A. Pernera tři nové zvony, ze kterých po zrekvírování roku 1914 zbyl jen jeden, ke cti svatých Petra a Pavla (220 kg). V roce 1976 byla provedena liturgická úprava presbytáře – nový obětní stůl byl zhotoven z mřížky. Roku 1988 byly rodinou Manouškovou ze Zbraslavi odlity a 14. května 1988 za přítomnosti mnoha věřících a kněží slavnostně posvěceny dva zvony: ke cti Panny Marie, Královny míru (378 kg) a sv. Josefa (670 kg).[9]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 212. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-11. 
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Hartvíkov – trvz, s. 66. 
  7. fara - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. 
  8. kostel sv. Petra a Pavla - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-07-17]. Dostupné online. 
  9. farnost.katolik.cz [online]. farnost.katolik.cz [cit. 2016-02-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]