Pořín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pořín
Lokalita
Charaktervesnice
ObecDolní Hořice
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel174 (2021)[1]
Katastrální územíPořín (8,34 km²)
PSČ391 54
391 55
Počet domů99 (2011)[2]
Pořín
Pořín
Další údaje
Kód části obce126080
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pořín (německy Porschin) je vesnice v okrese Tábor ležící přibližně 17 kilometrů východně od Tábora, na hranicích s pelhřimovským okresem. Od roku 1975 je územně největší částí obce Dolní Hořice. Necelé 2 kilometry (po silnici) od vesnice stojí poblíž Radostovic zastávka Pořín na železniční trati Tábor – Horní Cerekev.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název vsi je pravděpodobně odvozen od osobního jména Póra a vyjadřoval, že zde byl Pórův dvůr. Lze předpokládat, že tato oblast byla obydlena ještě před 13. stoletím, kdy probíhala vesnická kolonizace. První písemná zmínka o vesnici je z roku 1354 (některé zdroje uvádí rok 1361.[3]), kdy si bratři, páni z Hradce, rozdělili dědictví. Mezi statky pana Jindřicha se uvádí i Pořín. Jak zaznamenal August Sedláček, cela oblast ve 14. století náležela pánům z Jindřichova Hradce. Z dalšího období o Poříně nic nevíme. Zřejmě to zapříčinil požár v roce 1541, kdy na Pražském hradě shořela valná část zemských desk.

Pořín v 16. století patřil Petru Smrčkovi. Jeho statky ale po Bílé hoře propadly královské komoře a byly prodány různým majitelům. Hlubokou ránu oblasti zasadila třicetiletá válka, po jejím skončení hospodářský život ještě dlouho skomíral. Berní rula dokládá, jaký stav byl v Poříně v roce 1654: čtyři osedlé usedlosti, jeden rolník nově osedlý, čtrnáct rolníků pohořelých a deset pustých gruntů. O třicet let později bylo v Poříně ještě sedm pustých gruntů. Opuštěnou půdu si přisvojovala vrchnost a podle tehdejší řádu na ní museli sedláci robotovat. Podle záznamů z druhé poloviny 18. století pořínští robotovali tři dny v týdnu.

V roce 1760 panství koupil Leopold Kolovrat Krakovský a připojil je ke Hrobům. Územní i farní příslušnost k této vsi pak trvala dlouhou dobu. Významným kulturním počinem bylo založení kostelů a škol. V Poříně je kostel datován rokem 1719 a archivní materiály dokládají založení školy v roce 1854. Přínosem pro celou oblast byla výstavba železniční trati Tábor – Horní Cerekev.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Představu o historickém významu obce ilustruje 574 občanů při sčítání obyvatel v roce 1861. Tento stav byl víceméně stabilizován až do roku 1930, kdy dochází k menšímu asi 8% úbytku obyvatel. Odliv obyvatel vyvrcholil v šedesátých letech, kdy se počet trvale hlášených obyvatel za deset let zmenšil asi o 23 procent. Úbytek obyvatel se nezastavil ani v následných desetiletích. V roce 1999 bylo v Poříně trvale hlášeno 108 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 574 574 568 549 553 547 530 402 380 291 257 218 182 173 174
Počet domů 55 61 69 70 74 76 90 97 118 84 78 98 96 99 99

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple svatého Bartoloměje
  • Železniční most

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 258. 
  4. Archivovaná kopie. www.dolnihorice.cz [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-30. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]