Hall of Fame Tennis Championships 2011

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hall of Fame Tennis Championships 2011
Datum:   4. - 10. července 2011
Ročník:   36.
Místo:   Newport
Povrch:   tráva
Rozpočet:   500 000 $
Vítězové
Mužská dvouhra
Spojené státy americké John Isner
Mužská čtyřhra
Austrálie Matthew Ebden / Spojené státy americké Ryan Harrison
Hall of Fame Tennis Championships
< 2010 2012 >

Tenisový turnaj ATP Hall of Fame Tennis Championships 2011 se konal ve dnech 4.  – 10. červenceamerickém Newportu venku na travnatém povrchu. Odměny činily 500 000 USD.

Obhájce titulu Mardy Fish zvolil účast ve čtvrtfinále Davis Cupu.

Turnaj vyhrál první nasazený John Isner, když ve finále porazil Belgičana Oliviera Rochuse po setech 6–3, 7–6(8–6) a stal se poprvé v historii události od roku 1976, nejvýše nasazeným hráčem, který zde triumfoval.[1]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Nasazení hráčů[editovat | editovat zdroj]

  1. Spojené státy americké John Isner (vítěz)
  2. Bulharsko Grigor Dimitrov (2. kolo)
  3. Rusko Igor Kunicyn (1. kolo)
  4. Spojené státy americké Ryan Sweeting (1. kolo)
  5. Spojené státy americké Alex Bogomolov (čtvrtfinále)
  6. Belgie Olivier Rochus (finále)
  7. Německo Michael Berrer (1. kolo)
  8. Německo Tobias Kamke (semifinále)

Jiné způsoby účasti v turnaji[editovat | editovat zdroj]

Následující hráči obdrželi divokou kartu (Wild Card) do hlavní soutěže:

Následující hráči se do hlavní soutěže probojovali z kvalifikace:

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Finálová fáze[editovat | editovat zdroj]

  Semifinále Finále
                         
  1/WC  Spojené státy americké John Isner 7 77    
8  Německo Tobias Kamke 5 64    
  1/WC  Spojené státy americké John Isner 6 78  
  6  Belgie Olivier Rochus 3 66  
6  Belgie Olivier Rochus 6 6  
  Q  Spojené státy americké Michael Yani 2 4    

Horní polovina[editovat | editovat zdroj]

První kolo   Druhé kolo   Semifinále   Finále
                               
1/WC  Spojené státy americké J Isner 6 6    
   Slovensko K Beck 3 2       1/WC  Spojené státy americké J Isner 78 6    
   Spojené státy americké R Harrison 4 1        Francie A Clément 66 4    
   Francie A Clément 6 6         1/WC  Spojené státy americké J Isner 77 6    
   Německo D Gremelmayr 4 2         5  Spojené státy americké A Bogomolov Jr. 65 4    
   Belgie R Bemelmans 6 6          Belgie R Bemelmans 6 0 1
   Německo M Zverev 6 3 1   5  Spojené státy americké A Bogomolov Jr. 2 6 6  
5  Spojené státy americké A Bogomolov Jr. 4 6 6       1/WC  Spojené státy americké J Isner 7 77  
3  Rusko I Kunicyn 6 5 2       8  Německo T Kamke 5 64  
Q  TPE J Wang 4 7 6     Q  TPE J Wang 5 4    
   Francie É Roger-Vasselin 6 6        Francie É Roger-Vasselin 7 6    
Q  Spojené království R Bloomfield 4 0            Francie É Roger-Vasselin 6 1 3
   Chile P Capdeville 2 1         8  Německo T Kamke 3 6 6  
   Spojené státy americké D Young 6 6          Spojené státy americké D Young 63 4  
Q  Spojené království A Bogdanovic 63 3     8  Německo T Kamke 77 6    
8  Německo T Kamke 77 6    

Dolní polovina[editovat | editovat zdroj]

První kolo   Druhé kolo   Semifinále   Finále
                               
6  Belgie O Rochus 6 3 6  
   Austrálie G Jones 4 6 3     6  Belgie O Rochus 6 77    
   Francie N Mahut 6 6        Francie N Mahut 4 63    
   Argentina S Decoud 1 0         6  Belgie O Rochus 77 6    
   Německo D Brown 67 77 1          Austrálie M Ebden 65 3    
   Německo M Bachinger 79 65 6        Německo M Bachinger 6 4 4
   Austrálie M Ebden 6 6        Austrálie M Ebden 2 6 6  
4  Spojené státy americké R Sweeting 4 2         6  Belgie O Rochus 6 6  
7  Německo M Berrer 69 4         Q  Spojené státy americké M Yani 2 4  
WC  Německo T Haas 711 6       WC  Německo T Haas 2r      
   Izrael D Sela 65 3     Q  Spojené státy americké M Yani 5      
Q  Spojené státy americké M Yani 77 6         Q  Spojené státy americké M Yani 6 65 7
WC  Spojené státy americké D Kudla 77 4 6       WC  Spojené státy americké D Kudla 3 77 5  
   Chorvatsko I Karlović 64 6 4     WC  Spojené státy americké D Kudla 6 6  
   Argentina B Dabul 2 4     2  Bulharsko G Dimitrov 1 4    
2  Bulharsko G Dimitrov 6 6    

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Nasazené páry[editovat | editovat zdroj]

  1. Spojené státy americké Scott Lipsky / Spojené státy americké Rajeev Ram (čtvrtfinále)
  2. Brazílie Marcelo Melo / Brazílie André Sá (semifinále)
  3. Spojené státy americké James Cerretani / Německo Philipp Marx (1. kolo)
  4. Švédsko Johan Brunström / Kanada Adil Shamasdin (finále)

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

První kolo   Druhé kolo   Finále   Finále
                               
1  Spojené státy americké S Lipsky
 Spojené státy americké R Ram
6 77    
   Spojené království J Delgado
 Spojené království J Marray
2 64       1  Spojené státy americké S Lipsky
 Spojené státy americké R Ram
3 6 [7]  
   Filipíny TC Huey
 Spojené státy americké R Sweeting
2 77 [6]   WC  Austrálie M Ebden
 Spojené státy americké R Harrison
6 3 [10]  
WC  Austrálie M Ebden
 Spojené státy americké R Harrison
6 64 [10]       WC  Austrálie M Ebden
 Spojené státy americké R Harrison
6 7    
3  Spojené státy americké J Cerretani
 Německo P Marx
5 2            Chorvatsko I Karlović
 Německo F Moser
3 5    
   Chorvatsko I Karlović
 Německo F Moser
7 6          Chorvatsko I Karlović
 Německo F Moser
77 4 [10]
WC  Austrálie A Fisher
 Austrálie J Kerr
1 6 [11]   WC  Austrálie A Fisher
 Austrálie J Kerr
63 6 [4]  
   Francie A Clément
 Francie N Mahut
6 3 [9]       WC  Austrálie M Ebden
 Spojené státy americké R Harrison
4 6 [10]
   Německo D Gremelmayr
 Německo T Kamke
1 6 [10]       4  Švédsko J Brunström
 Kanada A Shamasdin
6 3 [5]
   Slovensko K Beck
 Izrael D Sela
6 2 [8]        Německo D Gremelmayr
 Německo T Kamke
2 0    
   Německo M Bachinger
 Německo M Kohlmann
4 1     4  Švédsko J Brunström
 Kanada A Shamasdin
6 6    
4  Švédsko J Brunström
 Kanada A Shamasdin
6 6         4  Švédsko J Brunström
 Kanada A Shamasdin
6 3 [10]
   Bulharsko G Dimitrov
 Spojené království K Skupski
4 4         2  Brazílie M Melo
 Brazílie A Sá
4 6 [5]  
   Belgie R Bemelmans
 Belgie O Rochus
6 6          Belgie R Bemelmans
 Belgie O Rochus
6 3 [8]
   Spojené státy americké A Bogomolov Jr.
 Německo D Brown
77 65 [6]   2  Brazílie M Melo
 Brazílie A Sá
4 6 [10]  
2  Brazílie M Melo
 Brazílie A Sá
61 77 [10]  

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Isner Breaks "Casino Curse"; Claims Second Career Title [online]. ATP World Tour.com, July 10, 2011, [cit. 2011-07-15]. Dostupné online. (anglicky)