Gottfried Clam-Martinic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gottfried Clam-Martinic
Rodový erb Clam-Martiniců
Rodový erb Clam-Martiniců
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1895 – 1896
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana konzervativního velkostatku

Narození30. července 1864
Klam
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. listopadu 1935 (ve věku 71 let)
Klam
RakouskoRakousko Rakousko
Choť(1894) Sophie von Stockau (1874–1924)
RodičeRichard z Clam-Martinic a Louisa z Clam-Martinic
PříbuzníMarie Antoinetta z Clam-Martinic[1] (vnučka)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gottfried Clam-Martinic, též Bohumír Clam-Martinic nebo Bohuslav Clam-Martinic (30. července 1864 Klam[2][3]24. listopadu 1935 Klam[2][3]), byl rakouský šlechtic z rodu Clam-Martiniců a politik z Čech, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodu Clam-Martiniců. Jeho otcem byl politik Richard Clam-Martinic, bratr Heinrich Clam-Martinic byl v závěru existence Rakouska-Uherska ministerským předsedou Předlitavska. Matkou Gottfrieda Clam-Martinice byla Maria Louisa Sophia Bombellesová.[2]

Od roku 1883 byl aktivní v rakousko-uherské armádě, později jako důstojník. V roce 1900 dosáhl hodnosti rytmistra. Do armády se zapojil i během světové války. Od května 1917 byl krajským velitelem v Olkuszi. V srpnu 1917 dosáhl hodnosti plukovníka. Od 1. ledna 1919 byl penzionován.[3]

Byl krátce i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1895 za kurii velkostatkářskou v Čechách. Nastoupil 22. října 1895 místo Evžena Vratislava z Mitrovic. Rezignace byla oznámena na schůzi 10. března 1896.[4] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako hrabě Gottfried Clam-Martinic, statkář, bytem Rtišovice (Ertišovic).[5]

Na Říšské radě je roku 1895 uváděn coby kandidát Strany konzervativního velkostatku, která sdružovala federalisticky a autonomisticky orientované velkostatkáře, podporující program českého státního práva.[6]

V roce 1919 krátce pobýval na zámku Smečno, kde sídlil jeho bratr Heinrich Clam-Martinic. Ten byl českým obyvatelstvem označován za prorakouského a v březnu 1919 donutily dělnické demonstrace Gottfrieda k odjezdu ze Smečna.[7]

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Ve Vídni se 26. května 1894 oženil s hraběnkou Sophií von Stockau (1874–1924). Měli spolu tři dcery a dva syny.

  • 1. Aloisie (26. 4. 1895 Rtišovice – 30. 12. 1963 Vídeň), řeholnice[8]
  • 2. Franziska (30. 7. 1897 Essling – 30. 10. 1983 Vídeň), manž. 1923 hrabě Franz Maria von und zu Eltz (6. 9. 1893 Thalheim bei Wels – 3. 10. 1941 Linec)[8]
  • 3. Margaretha (16. 9. 1899 Krakov – 2. 11. 1968 Linec), svobodná a bezdětná[8]
  • 4. Heinrich (27. 8. 1902 Marianka – 18. 11. 1918 Vídeň)[8]
  • 5. Georg (23. 2. 1908 Krakov – 7. 1. 2000 Klam), manž. 1939 hraběnka Marie Antonie z Abenspergu a Traunu (1. 9. 1919 Vídeň – 23. 7. 2010 Klam)[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. a b c Clam [online]. patricus.info [cit. 2015-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c ZEYNEK, Theodor von. Ein Offizier im Generalstabskorps erinnert sich. [s.l.]: Böhlau Verlag Wien, 2009. 365 s. Dostupné online. ISBN 9783205781493. S. 197. (německy) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&size=45&page=130
  6. Národní listy, 28. 7. 1895, s. 2.
  7. Něco z historie Smečna a zámku [online]. spolekpratelsmecna.estranky.cz [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. 
  8. a b c d e http://patricus.info/Rodokmeny/Clam.txt

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]