Gordes
| Gordes | |
|---|---|
 Panorama Gordes | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°54′43″ s. š., 5°12′3″ v. d. |
| Nadmořská výška | 115–635 m n. m. |
| Stát |  Francie |
| Region | Provence-Alpes-Côte d'Azur |
| Department | Vaucluse |
| Arrondissement | Apt |
| Kanton | Gordes |
  Gordes | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 48,04 km² |
| Počet obyvatel | 2 134 (2008) |
| Hustota zalidnění | 44,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Maurice Chabert |
| Oficiální web | www |
| secretariat | |
| PSČ | 84220 |
| INSEE | 84050 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gordes (okcitánsky: Gòrda, Gordo podle Mistrala) je skalní vesnice a malé administrativní území v Provence na jihu Francie. Vesnice je známá především pro svůj neodolatelný provensálský ráz. Inspiraci zde našel i maďarsko-francouzský malíř Victor Vasarely.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Vesnice Gordes je položena na jednom z vrchů pohoří Monts de Vaucluse, které se také nazývá Malý a Velký Luberon. Je přibližně uprostřed departementu Vaucluse. Vládne zde středomořské klima. Gordes leží asi tři kilometry východně od cisterciáckého kláštera Sénanque, který je známý svou románskou architekturou a pěstováním levandule.
Sousední obce: Venasque, Le Beaucet, Murs, Joucas, Roussillon, Goult, Saint-Pantaléon, Beaumettes, Oppède, Cabrières-d'Avignon a Saumane-de-Vaucluse.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Původ jména[editovat | editovat zdroj]
Jméno "Gordes" pochází z názvu keltského kmene "Vordense". Časem a vlivem latiny se pomalu přeměnilo "V" na "G", a se stalo "Gòrda" v okcitánštině. Gordes je překlad do oficiální francouzštiny.
Středověk[editovat | editovat zdroj]
V 8. století zde bylo založeno benediktinské opatství sv. Chaffreta, které bylo postaveno na Araby rozbořených ruinách římského chrámu. Po ukončení barbarských invazí v 10. století, vznikl roku 1013 hrad a k názvu přibylo latinské označení castrum (resp. "Castrum Gordes").
V roce 1148 bylo založeno pod patronací cavaillonského biskupa Alfanta a Ramona Berenguera II. nedaleké opatství Sénanque, které bylo obydleno cisterciáckými mnichy z mateřského opatství Mazan v Ardèche.
Po smrti "dobrého krále Reného" bylo území Provence přenecháno francouzské koruně.
Novověk[editovat | editovat zdroj]
Na sklonku 19. a 20. století je v této převážně zemědělské vesnici vidět pěstování mořeny, oleje, fíků a mandlí. V roce 1914 zde bylo možno napočítat 18 větrných mlýnů.
Během druhé světové války bylo v Gordes aktivní hnutí odporu a Gordes za to bylo odměneno Válečným křížem. Ve vesnici bylo zničeno na dvacet domů, především kvůli přehrazení dopravy.
Po válce nastal čas obnovy. Vesnice láká stále více a více malířů - Marc Chagall, Jean Deyrolle, Victor Vasarely a další.
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Uprostřed vesnice stojí hrad, jehož počátky je možné vysledovat až do výše zmíněného roku 1013. Později byl přestavěn v renesančním stylu.
Všechny budovy ve vesnici jsou vyrobeny z tradičního provensálského materiálu - kamene. Na střechy jsou použity terakotové desky. Nejsou zde ploty, pouze kamenné zídky. Ulice jsou dlážděny a pod nimi se nachází veškerá rozvodná síť.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gordes na Wikimedia Commons - (česky) Poutnik.cz - Gordes, úžasná provensálská vesnice
