Gordes
| Gordes |
||
|---|---|---|
Panorama Gordes |
||
|
||
| poloha | ||
| zeměpisné souřadnice: | 43° 54′ 43″ s. š., 5° 12′ 3″ v. d. | |
| nadmořská výška: | 115-635 m n. m. | |
| stát: | ||
| region: | Provence-Alpes-Côte d'Azur | |
| department: | Vaucluse | |
| arrondissement: | Apt | |
| kanton: | Gordes | |
|
Gordes
|
||
| rozloha a obyvatelstvo | ||
| rozloha: | 48,04 km² | |
| počet obyvatel: | 2 134 (2008) | |
| hustota zalidnění: | 44 obyv. / km² | |
| správa | ||
| starosta: | Maurice Chabert | |
| oficiální web: | www.gordes-village.com/ | |
| PSČ: | 84220 | |
| INSEE: | 84050 | |
Gordes (okcitánsky: Gòrda, Gordo podle Mistrala) je skalní vesnice a malé administrativní území v Provence na jihu Francie. Vesnice je známá především pro svůj neodolatelný provensálský ráz. Inspiraci zde našel i maďarsko-francouzský malíř Victor Vasarely.
Obsah |
Geografie[editovat]
Vesnice Gordes je položena na jednom z vrchů pohoří Monts de Vaucluse, které se také nazývá Malý a Velký Luberon. Je přibližně uprostřed departementu Vaucluse. Vládne zde středomořské klima. Gordes leží asi tři kilometry východně od cisterciáckého kláštera Sénanque, který je známý svou románskou architekturou a pěstováním levandule.
Sousední obce: Venasque, Le Beaucet, Murs, Joucas, Roussillon, Goult, Saint-Pantaléon, Beaumettes, Oppède, Cabrières-d'Avignon a Saumane-de-Vaucluse.
Historie[editovat]
Původ jména[editovat]
Jméno "Gordes" pochází z názvu keltského kmene "Vordense". Časem a vlivem latiny se pomalu přeměnilo "V" na "G", a se stalo "Gòrda" v okcitánštinĕ. Gordes je překlad do oficiální francouzštiny.
Středověk[editovat]
V 8. století zde bylo založeno benediktinské opatství sv. Chaffreta, které bylo postaveno na Araby rozbořených ruinách římského chrámu. Po ukončení barbarských invazí v 10. století, vznikl roku 1013 hrad a k názvu přibylo latinské označení castrum (resp. "Castrum Gordes").
V roce 1148 bylo založeno pod patronací cavaillonského biskupa Alfanta a Ramona Berenguera II. nedaleké opatství Sénanque, které bylo obydleno cisterciáckými mnichy z mateřského opatství Mazan v Ardèche.
Po smrti "dobrého krále Reného" bylo území Provence přenecháno francouzské koruně.
Novověk[editovat]
Na sklonku 19. a 20. století je v této převážně zemědělské vesnici vidět pěstování mořeny, oleje, fíků a mandlí. V roce 1914 zde bylo možno napočítat 18 větrných mlýnů.
Během druhé světové války bylo v Gordes aktivní hnutí odporu a Gordes za to bylo odměneno Válečným křížem. Ve vesnici bylo zničeno na dvacet domů, především kvůli přehrazení dopravy.
Po válce nastal čas obnovy. Vesnice láká stále více a více malířů - Marc Chagall, Jean Deyrolle, Victor Vasarely a další.
Architektura[editovat]
Uprostřed vesnice stojí hrad, jehož počátky je možné vysledovat až do výše zmíněného roku 1013. Později byl přestavěn v renesančním stylu.
Všechny budovy ve vesnici jsou vyrobeny z tradičního provensálského materiálu - kamene. Na střechy jsou použity terakotové desky. Nejsou zde ploty, pouze kamenné zídky. Ulice jsou dlážděny a pod nimi se nachází veškerá rozvodná síť.
Vývoj počtu obyvatel[editovat]
Počet obyvatel 
Související články[editovat]