Gladiátor (film)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Gladiátor | |
|---|---|
| Původní název | Gladiator |
| Žánr | drama/akční/historický |
| Délka | 154 min. 171 min. (SE) |
| Země | USA, UK |
| Jazyk | angličtina |
| Distribuce | |
| Premiéra | |
| Rozpočet | 103 000 000 $ |
| Tržby | 457 640 427 $ |
| Ocenění | 5 Oscarů, 4 ceny BAFTA, 2 Zlaté glóby a další |
| Filmový štáb | |
| Režie | Ridley Scott |
| Produkce | Douglas Wick David Franzoni Branko Lustig |
| Scénář | David Franzoni John Logan, William Nicholson |
| Hudba | Lisa Gerrard, Hans Zimmer |
| Kamera | John Mathieson |
| Střih | Pietro Scalia |
| Obsazení | |
| Russell Crowe (Maximus) Joaquin Phoenix (Commodus) Connie Nielsen (Lucilla) Oliver Reed (Proximo) Richard Harris (Marcus Aurelius) |
|
| Odkazy | |
| (en) Detail filmu na IMDb | |
Gladiátor je velkolepý historický film Ridleyho Scotta z roku 2000, který se stal z nejúspěšnějších filmů vůbec – je dosud nejnavštěvovanějším filmem nejen režiséra Ridleyho Scotta, ale i hlavního představitele Russella Crowea. Získal Oscary za nejlepší film, nejlepší mužský výkon v hlavní roli, zvuk, kostýmy a vizuální efekty.
Děj filmu alternativně zachycuje konec vlády císaře Marca Aurelia, nástup jeho syna Commoda na římský trůn a příběh smyšleného římského generála španělského původu Maxima, který zažije kariérní pád a vyvraždění své rodiny při proměně císařů.
Obsah |
[editovat] Příběh
Ústřední postavou filmu je úspěšný vysoko vážený římský vojevůdce Maximus Decimus Meridius z období vlády císaře Marka Aurelia. Stojí oddaně u svého císaře a měl by se stát jeho následníkem. Jeho synovi Commodovi bylo přikázáno přijet do Německa a bylo mu řečeno, že se nestane následníkem trůnu. Byl hluboce zklamán a zardousil svého vlastního otce, zastíral to přirozenou smrtí. Povýšil se sám na římského císaře. Maximus odmítl Commoda následovat, protože odhalil Commodovu zradu. Maximus přežil Commodem nařízenou popravu a utekl domů, ale už nezachránil svou rodinu před smrtí. Přijel pozdě a ztratil vědomí. Jízdní obchodník ho vzal s sebou, odvlekl ho do Afriky a prodal jej do gladiátorské školy. Jako gladiátor je velmi úspěšný stejně jako vojevůdce. Získal si rychle respekt mezi gladiátory, taky nadšení, zůstal ale otrokem v gladiátorské jednotce. Tato jednotka byla do Říma odeslána, když Commodus domněle k poctě svého mrtvého otce zahájil gladiátorské hry v Koloseu. Maximus si ponechal pseudonym Španěl.
Maximus toužil po smrti Commoda a také po mstě za svou rodinu. Po svém prvním úspěšném boji Commodus odhalil Maximovu pravou identitu a vyhlásil mu otevřené nepřátelství. Maximus se stal idolem lidí. Navštívila ho dřívější milá a sestra císaře Lucilla. Dojednala mu styk se senátorem Gracchusem a společně chtějí Commoda sesadit a na přání Marka Aurelia republiku znovu nastolit. Maximus má na cestě své dřívější jednotce velet, a tak uskutečnit senátorský úmysl. Plán byl však prozrazen a Maximus a ostatní spiklenci jsou zatčeni.
Aby Maxima Commodus definitivně překonal, zinscenoval boj mezi ním a sebou samým v Koloseu. Maximus byl předtím oslaben - Commodus jej bodl mečem. Přesto Maximus v souboji z posledních sil zvítězil, Commoda zabil, ale hned nato však zemřel.
[editovat] Historické nepřesnosti
Ač autoři při tvorbě filmu kontaktovali několik historiků nevyvarovali se několika faktických chyb, které se objevily už ve filmu Pád říše římské z roku 1964.[1]
- Marcus Aurelius nebyl nikým uškrcen a už vůbec se nechystal obnovit republiku ani předat vládu jakémusi Maximovi.
- Commodus, ač často vystupoval v aréně jako gladiátor, pochopitelně nebojoval skutečné souboje a nezemřel rukou gladiátora.
- Jistou nevoli u diváků také způsobilo použití přezdívky hlavní postavy Maxima, která zní Španěl (v originále The Spaniard – zde se projevilo problematické používání současného jazyka pro tento film, který samozřejmě neexistoval v době, kdy se děj filmu odehrává).
a další.
[editovat] Reference
- ↑ http://rim.me.cz/jine/filmy.php#g Hodnocení filmů faktografie Říma

