Gladiátor (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Gladiátor
Původní název Gladiator
Žánr drama/akční/historický
Délka 154 min.
171 min. (SE)
Země USA, UK
Jazyk angličtina
Distribuce Svět Universal Studios
USA DreamWorks
Česko Bontonfilm
Premiéra Austrálie 4. května 2000
USA 5. května 2000
Česko 18. května 2000
Rozpočet 103 000 000 $
Tržby 457 640 427 $
Ocenění 5 Oscarů, 4 ceny BAFTA, 2 Zlaté glóby a další
Filmový štáb
Režie Ridley Scott
Produkce Douglas Wick
David Franzoni
Branko Lustig
Scénář David Franzoni
John Logan, William Nicholson
Hudba Lisa Gerrard, Hans Zimmer
Kamera John Mathieson
Střih Pietro Scalia
Obsazení
Russell Crowe (Maximus)
Joaquin Phoenix (Commodus)
Connie Nielsen (Lucilla)
Oliver Reed (Proximo)
Richard Harris (Marcus Aurelius)
Odkazy
(en) Detail filmu na IMDb
Držitel Ceny Akademie

Gladiátor je velkolepý historický film Ridleyho Scotta z roku 2000, který se stal z nejúspěšnějších filmů vůbec – je dosud nejnavštěvovanějším filmem nejen režiséra Ridleyho Scotta, ale i hlavního představitele Russella Crowea. Získal Oscary za nejlepší film, nejlepší mužský výkon v hlavní roli, zvuk, kostýmy a vizuální efekty.

Děj filmu alternativně zachycuje konec vlády císaře Marca Aurelia, nástup jeho syna Commoda na římský trůn a příběh smyšleného římského generála španělského původu Maxima, který zažije kariérní pád a vyvraždění své rodiny při proměně císařů.

Obsah

[editovat] Příběh

Ústřední postavou filmu je úspěšný vysoko vážený římský vojevůdce Maximus Decimus Meridius z období vlády císaře Marka Aurelia. Stojí oddaně u svého císaře a měl by se stát jeho následníkem. Jeho synovi Commodovi bylo přikázáno přijet do Německa a bylo mu řečeno, že se nestane následníkem trůnu. Byl hluboce zklamán a zardousil svého vlastního otce, zastíral to přirozenou smrtí. Povýšil se sám na římského císaře. Maximus odmítl Commoda následovat, protože odhalil Commodovu zradu. Maximus přežil Commodem nařízenou popravu a utekl domů, ale už nezachránil svou rodinu před smrtí. Přijel pozdě a ztratil vědomí. Jízdní obchodník ho vzal s sebou, odvlekl ho do Afriky a prodal jej do gladiátorské školy. Jako gladiátor je velmi úspěšný stejně jako vojevůdce. Získal si rychle respekt mezi gladiátory, taky nadšení, zůstal ale otrokem v gladiátorské jednotce. Tato jednotka byla do Říma odeslána, když Commodus domněle k poctě svého mrtvého otce zahájil gladiátorské hry v Koloseu. Maximus si ponechal pseudonym Španěl.

Maximus toužil po smrti Commoda a také po mstě za svou rodinu. Po svém prvním úspěšném boji Commodus odhalil Maximovu pravou identitu a vyhlásil mu otevřené nepřátelství. Maximus se stal idolem lidí. Navštívila ho dřívější milá a sestra císaře Lucilla. Dojednala mu styk se senátorem Gracchusem a společně chtějí Commoda sesadit a na přání Marka Aurelia republiku znovu nastolit. Maximus má na cestě své dřívější jednotce velet, a tak uskutečnit senátorský úmysl. Plán byl však prozrazen a Maximus a ostatní spiklenci jsou zatčeni.

Aby Maxima Commodus definitivně překonal, zinscenoval boj mezi ním a sebou samým v Koloseu. Maximus byl předtím oslaben - Commodus jej bodl mečem. Přesto Maximus v souboji z posledních sil zvítězil, Commoda zabil, ale hned nato však zemřel.

[editovat] Historické nepřesnosti

Ač autoři při tvorbě filmu kontaktovali několik historiků nevyvarovali se několika faktických chyb, které se objevily už ve filmu Pád říše římské z roku 1964.[1]

  • Marcus Aurelius nebyl nikým uškrcen a už vůbec se nechystal obnovit republiku ani předat vládu jakémusi Maximovi.
  • Commodus, ač často vystupoval v aréně jako gladiátor, pochopitelně nebojoval skutečné souboje a nezemřel rukou gladiátora.
  • Jistou nevoli u diváků také způsobilo použití přezdívky hlavní postavy Maxima, která zní Španěl (v originále The Spaniard – zde se projevilo problematické používání současného jazyka pro tento film, který samozřejmě neexistoval v době, kdy se děj filmu odehrává).

a další.

[editovat] Reference

  1. http://rim.me.cz/jine/filmy.php#g Hodnocení filmů faktografie Říma

[editovat] Odkazy