Georgij Pjatakov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Georgij[1] Leonidovič Pjatakov (rusky Георгий Леонидович Пятаков, 6. srpna 1890, Čerkassy, Ruské impérium30. ledna 1937, Moskva, SSSR) byl sovětský politik a člen Levé opozice.

Život[editovat | editovat zdroj]

Georgij Pjatakov se narodil v Čerkassech. Jeho otec Leonid Timofejevič byl majitelem cukrárny.

Na střední škole se seznámil s anarchismem. Roku 1910 se připojil k Ruské sociálně demokratické dělnické straně. Dlouho se rozhodoval mezi menševiky a bolševiky, nakonec roku 1912 přistoupil k bolševikům.

Pjatakov působil od roku 1917 na Ukrajině jako jeden z vůdců ukrajinských bolševiků. Byl několikrát zvolen členem ústředního výboru.

V roce 1918 se Pjatakov stal hlavním vůdcem bolševiků na Ukrajině, a také lidovým komisařem bank. Několikrát bojoval s ukrajinskými nacionalisty, například se Symonem Petljurou.

Roku 1923 podepsal Pjatakov deklaraci 46 a stal se členem Levé opozice. Byl za to Stalinem vyhnán z politbyra, roku 1928 se však vrátil a stal se zástupcem komisaře pro těžký průmysl.

V roce 1936 byl Pjatakov obviněn z protistátní činnosti, odsouzen k trestu smrti a 30. ledna 1937 popraven. Roku 1988 byl rehabilitován.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerorgy Pyatakov na anglické Wikipedii.

  1. Někdy je označován také jako Jurij (Юрий)