František Hradil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Míťa Hradil
František Míťa Hradil
František Míťa Hradil
Základní informace
Narození8. prosince 1898
Vsetín, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. srpna 1980 (ve věku 81 let)
Ledeč nad Sázavou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníhudební skladatel, pedagog, dirigent, učitel, hudební žurnalista, hudební kritik, klavírista, publicista a sbormistr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Míťa Hradil (8. prosince 1898 Vsetín[1]29. srpna 1980 Ledeč nad Sázavou) byl hudební skladatel, kritik, pedagog a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v jako syn hudebního skladatele, varhaníka a ředitele kůru ve Vsetíně Antonína Hradila. Již u otce získal kvalitní hudební vzdělání, takže po studiu na učitelském ústavu v Ostravě vykonal státní zkoušky z klavíru a zpěvu. Dále se zdokonaloval v mistrovské třídě brněnské konzervatoře u Leoše Janáčka. Stal se profesorem pedagogického oddělení Hudební školy v Mariánských horách a později ředitelem Masarykova ústavu hudby a zpěvu v Ostravě. Za jeho působení byla škola přebudována nejdříve na Městskou hudební školu a v roce 1953 na Vyšší hudebně-pedagogickou školu. Dnes škola pracuje pod názvem Janáčkova konzervatoř v Ostravě. Vychoval celou řadu vynikajících hudebníků. Jeho žákem byl např. hudební skladatel a klavírista Ilja Hurník. V letech 19211925 vedl Hudební školu kovodělníků ve Vítkovicích.

Pro ostravský kraj vykonával neocenitelnou osvětovou službu. Byl redaktorem časopisu Hudební a divadelní obzor, předsedou Kruhu přátel vážné hudby, členem porot při uměleckých soutěžích i sbormistrem mnoha amatérských pěveckých souborů. Kromě toho se sám aktivně účastnil koncertní činnosti. Byl také dirigentem Sokolského Pěveckého Sdružení župy Moravskoslezské a Těšínské v Moravské Ostravě mezi léty 1921 a 1931.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Moravské lidové písně (1922)
  • Chlapec (1925)
  • Deník (1925)
  • Pampelišky (1928)
  • Pionýrská hudební knížka (1954)

Komorní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Klavírní kvintet (1922)
  • Andante pro klavírní trio (1925)
  • Malé taneční trio (1927)
  • Houslová sonáta (1927)
  • Hommage à J. S. Bach pro sólové housle (1935)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

Kantáty[editovat | editovat zdroj]

  • Balada o očích topičových (na báseň Jiřího Wolkra, 1923)
  • Poluška (taxt B. Beneš-Buchlovan, 1925)
  • Symfonická rapsodie (na slova Petra Bezruče, 1930)
  • Zpěv míru (tex Vítězslav Nezval, 1951)

Písně[editovat | editovat zdroj]

  • Noc (text Rabíndranáth Thákur, 1922)
  • Poledne (Rabíndranáth Thákur, 1924)
  • Zpěvy slezské dědiny (1940)
  • Flétna v dáli (1940)

Sbory[editovat | editovat zdroj]

Dětské sbory
  • V kožuchu (1935)
  • Pionýrský zpěvník (1954)
  • Květy v rozpuku (1955)
Ženské sbory
  • Zem nevyzpívaná (úprava lidových písní, 1938)
Mužské sbory
  • Tošonovice (text Petr Bezruč, 1920)
  • Utonulý (1922)
  • Slezský hymnus (slova Julius Zeyer, 1924)
  • Píseň vítězná (1924)
  • Kdo na moje místo (Petr Bezruč, 1926)
  • Gabryš Orság (text vlastní, 1926)
  • Otcova ukolébavka (1927)
  • Píseň Bezkydu (1927)
  • Červená, modrá a bílá (1929)
  • Travička zelená (1936)
  • Úsměvy ještěra (Bezruč, 1958)
Smíšené
  • Tři hudci (1926)
  • Ostrava (1935)
  • Hold Ostravě (1935)
  • Zdravice pěvců (1935)

Úpravy lidových písní pro sólové hlasy a sbory.

Literární dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Petr Bezruč a česká hudební tvořivost. (Příspěvek k poznání hudební tvořivosti, podnícené poesií Petra Bezruče), Moravská Ostrava, nákladem vlastním, 1937
  • Hudba a zpěv v kraji Leoše Janáčka. In: Od Ostravice k Radhošti, Ostrava, 1941
  • Zpěvy národa. Soupis sbírek a úprav lidových písní.
  • Hrajeme v souboru, metodická příručka k vyučování základů souborové hry pro učitele základních hudebních škol a hudebních kursů při osvětových besedách, pro vedoucí pionýrských souborů a závodních orchestrů, Praha, Státní hudební nakladatelství, 1961
  • Jaroslav Křička (27. 8. 1882 – 23. 1. 1969). Úplná bibliografie skladatelského díla k 100. výročí autorova narození, Praha : Městská knihovna, 1982
  • Katalog klavírních výtahů jevištních hudebně dramatických děl a skladeb vokálně symfonických, uložených v hudebních (notových) archivech Čs. rozhlasu, [Praha, Čs. rozhlas, 1967
  • Hudebníci a pěvci v kraji Leoše Janáčka, Ostrava : Profil, 1981

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]