František Caracciolo
| Svatý František Caracciolo | |
|---|---|
 František Caracciolo | |
| Církev | římskokatolická |
| Osobní údaje | |
| Země | Itálie |
| Datum narození | 13. října 1563 |
| Datum úmrtí | 4. června 1608 |
| Svatořečení | |
| Kanonizace | 24. března 1807 Řím kanonizoval Pius VII. |
| Svátek | 4. června |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Patron | města Neapol, italských kuchařů |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý František Caracciolo, rozený Ascanio Pisquizio (13. října 1563 – 4. června 1608[1]) byl italský kněz. Katolická církev ho uctívá jako světce.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve italském městě Villa Santa Maria. Studoval teologii na univerzitě v Neapoli. Roku 1587 byl vysvěcen na kněze. Během svého života vykonával pastorační činnost mezi vězni. Spolu s janovským kanovníkem Janem Adornem založil řád menších řeholních kleriků. Ve věku 26 let složil řeholní sliby a přijal řeholní jméno František (Francesco).
Zemřel během pouti ke svatyni Panny Marie Loretánské dne 4. června roku 1608 v Anconě.[2] Byl pohřben v kostele Panny Marie v Neapoli.
Úcta[editovat | editovat zdroj]
Roku 1840 byl svatý František Caracciolo prohlášen vedle svatého Januária druhým patronem Neapole.[2] O 4 roky později bylo světcovo tělo přeneseno do kostela Monte-verginella v Neapoli.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franciszek Caracciolo na polské Wikipedii.
- ↑ Francesco Caracciolo. www.causesanti.va [online]. [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ a b San Francesco Caracciolo. Santiebeati.it [online]. [cit. 2024-03-23]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ascanio Caracciolo na Wikimedia Commons - Dílo Františka Caracciola (italsky)
