Ferdinand Josef z Lobkowicz
| Ferdinand Josef z Lobkovic | |
|---|---|
 Ferdinand von Lobkowitz, 1839 | |
| 8. kníže z Lobkovic a vladař domu lobkowiczkého | |
| Ve funkci: 16. prosinec 1816 – 18. prosinec 1868 | |
| Předchůdce | Josef František Maxmilián z Lobkowicz |
| Nástupce | Mořic z Lobkowicz |
| 2. vévoda roudnický | |
| Ve funkci: 16. prosinec 1816 – 18. prosinec 1868 | |
| Předchůdce | Josef František Maxmilián z Lobkowicz |
| Nástupce | Mořic z Lobkowicz |
| Dědičný člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1861 – 18. prosinec 1868 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předchůdce | 1861 Panská sněmovna zřízena Únorovou ústavou |
| Člen Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1860 – 1863 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Dědičný nejvyšší pokladník Českého království | |
| Ve funkci: 1833 – 18. prosinec 1868 | |
| Panovník | František I. Ferdinand I., František Josef I. |
| Tajný rada | |
| Skutečný císařský komorník | |
| Narození | 13. dubna 1797 Hollabrunn  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 18. prosince 1868 (ve věku 71 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Marie z Liechtensteinu |
| Rodiče | Josef František Maxmilián z Lobkovic Marie Karolína ze Schwarzenbergu |
| Děti | Maximilián, Mořic, Leopoldina Luisa, Marie |
| Příbuzní | Jan Karel Filip z Lobkowicz a Ludvík Jan Karel z Lobkovic (sourozenci) Ferdinand Zdeněk z Lobkowicz a Leopoldina z Lokovic (vnoučata) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1836 rakouský Řád zlatého rouna (č. 919) |
| Commons | Ferdinand Joseph, 8th Prince of Lobkowicz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ferdinand Josef Jan Nepomuk kníže z Lobkovic (13. duben 1797 Hollabrunn – 18. prosinec 1868 Vídeň) byl 8. kníže Lobkovic a zakladatel roudnické linie primogenitury na Roudnici.
Život a rodina
Jeho rodiči byli Josef František Maxmilián z Lobkovic (1772–1816) a Marie Karolína ze Schwarzenbergu (1775–1816). Dne 9. září 1826 se oženil s Marií z Liechtensteinu (3. prosinec 1808 – 24. květen 1871) a měl s ní následující děti:
- 1. Maximilian (5. 8. 1827 – 6. 7. 1849 Bony, zámek u Györu)
- 2. Mořic (2. 6. 1831 Inzendorf bei Wien – 4. 2. 1903 Roudnice nad Labem), později 9. kníže z Lobkovic
- 3. Leopoldine Luise (22. 3. 1835 Vídeň – 10. 5. 1892 Sacco u Rovereta), provdaná Bossi-Fedrigotti von Ochsenfeld. Stala se nejkrásnější dámou u císařského dvora.
- 4. Marie (18. 7. 1841 Jezeří – 7. 10. 1870 Řím), provdaná Blücher von Wahlstatt
Věnoval se správě majetku a podnikání. Na svém panství zaváděl průmysl a zaměřil se hlavně na výrobu cukru. V roce 1835 založil cukrovar v Bílině s kapacitou zpracování 40 000 metrických centů řepy. Tento cukrovar patřil k největším v Čechách.
Politická činnost
Byl císařským tajným radou a nositelem Řádu zlatého rouna. Politicky se angažoval v letech 1860–1863, kdy byl členem Českého zemského sněmu a od roku 1861 byl dědičným členem vídeňské Panské sněmovny.
Majetek
Vlastnil majoráty Roudnice nad Labem, Jezeří a Bílina. Dále v Česku držel Chlumec, Liběšice, Jistebnice, Lobkovice, Nelahozeves, Encovany, Brozany, Střekov, Skrýšov, Mirešovice, Cítov, Daňoves. Ve Štýrsku vlastnil Pfannberg, Weyher, Stattenberg. Bratrům předal Želeč, Planou, Dolní Beřkovice a Střemy.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ KASÍK, Stanislav; MAŠEK, Petr; MŽYKOVÁ, Marie. Lobkowiczové, dějiny a genealogie rodu. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2002. 240 s. ISBN 80-903040-3-6. S. 146.
Literatura
- http://www.biographien.ac.at/oebl_5/258.pdf/ v: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 5. Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1972, S. 258.
