Expedice SAROS

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Expedice SAROS jsou expedice pořádané pardubickou hvězdárnou[1] za účelem pozorování úplných zatmění Slunce.

Jejich tradice byla založena v roce 1995 Václavem Knollem, který byl zároveň organizátorem prvních čtyř expedic. V době svého založení šlo o jedny z prvních sérií expedic tohoto druhu v České republice - podobné expedice pořádala jen Hvězdárna v Úpici. Název SAROS pochází z názvu periody objevené Chaldejci asi 500 před naším letopočtem. Během této periody, trvající přibližně 18 let 10 (11) dní a 8 hodin, se odehraje 29 měsíčních a 43 slunečních zatmění. Po uplynutí periody se odehraje dané zatmění Slunce (Měsíce) za podobných podmínek, jen o třetinu obvodu Země západněji.

Forma jednotlivých expedic je různá. U slunečních zatmění probíhajících v Evropě[2][3] nebo v jejím dostupném okolí byly expedice veřejné. Expedice do vzdálenějších míst či tíže dostupných terénů byly soukromé. V posledních letech zájem o cestování za úplným zatměním Slunce nesmírně vzrostl, cestovní kanceláře za nimi samy začaly vytvářet zájezdy a možnosti cestování se pro Čechy značně zlepšily (od devadesátých let, kdy se obyvatelé České republiky ještě adaptovali na nové možnosti po změně politických podmínek v roce 1989). Účelem expedic bylo kromě pozorování úkazu také poznání mentality a kultury navštívené Země. V posledních letech se díky novým metodám zpracování snímků sluneční koróny[4] vyvinutým prof. Miloslavem Druckmüllerem a jeho dcerou Hanou staly expedice více zaměřeny na vědecký přínos.

Jednotlivé expedice

  • I. expedice SAROS[5] byla pořádána na podzim roku 1995 do exotického Thajska za úplným zatměním Slunce 24. října 1995. Šlo o velmi krátké zatmění, které členové expedice pozorovali v thajských klášterech. Krátce před zatměním museli prosit místní obyvatele, aby nezapalovali připravený ohňostroj, kterým chtěli odvrátit katastrofu. Podle východních náboženství totiž během zatmění požírá Slunce nebeská příšera (nejčastěji drak) a je ho třeba zahnat. Tato expedice byla pro veřejnost.
  • II. expedice SAROS se vypravila za zatměním Slunce 26. února 1998 do Venezuely. Členové expedice úkaz pozorovali nedaleko pobřeží Karibského moře. V průběhu expedice také pozorovali jižní oblohu a navštívili nejvýznamnější přírodní památky včetně vodopádu Angel, největšího vodopádu světa. Výprava byla soukromá.
  • III. expedice SAROS se uskutečnila v roce 1999 za evropským zatměním Slunce 11. srpna. Expedice měla dvě složky - veřejnou a soukromou. Veřejná část se vydala do oblasti maďarského města Sopron. Nepříznivé počasí pak ovlivnilo přesun skupiny na pole nedaleko městečka Tompaládony. Soukromá složka expedice chtěla původně pozorovat úkaz na hvězdárně v Szegedu. I tuto lokalitu ovšem ráno před zatměním zastihlo nepříznivé počasí, a tak se členové expedice přesunuli směrem jihovýchodně od jezera Balaton. Zatmění bylo zajímavé tím, že v České republice bylo pozorovatelné v poledních hodinách jako velmi výrazné částečné (okolo 98 %) a šlo tak o největší zatmění v ČR celého 20. století.
  • IV. expedice SAROS[6] byla veřejnou expedicí pořádanou za úplným zatměním Slunce 29. března 2006 v Turecku. Členové expedice úkaz pozorovali na pobřeží Středozemního moře nedaleko městečka Çıralı. Sluneční aktivita byla toho roku na pomezí maxima a minima, bylo tedy možné spatřit rysy v koróně i nižších vrstvách sluneční atmosféry typické pro oba stavy sluneční aktivity. Toto zatmění bylo velmi dlouhé (přes 4 minuty) a dodnes patří k jednomu z nejčastěji zobrazovaných po celém světě, neboť počasí přálo na velké části pásu totality. Jednalo se o poslední expedici SAROS pořádanou Václavem Knollem.
  • VI. expedice SAROS[8] se uskutečnila o rok později kvůli pozorování úplného zatmění Slunce 22. července 2009. Toto zatmění bylo pod japonskými ostrovy nejdelší v tomto století (6 minut 39 sekund). Členové expedice se za ním vydali na východní pobřeží Číny, kde jej pozorovali ve městě Chang-čou na pobřeží velkého Západního jezera. Během zatmění bylo Slunce v hlubokém minimu své aktivity a koróna byla velmi slabá. Po úkazu se část expedice vydala do Tibetu, kde navštívila Lhasu nebo Everest Base Camp.[9][10] Expedice byla soukromá.
  • VIII. expedice SAROS[12] byla naplánovaná do Austrálie za úplným zatměním Slunce 13. listopadu 2012. Expedice byla soukromá, dvoučlenná a úkaz se podařilo zaznamenat v australském Queenslandu na silnici Mulligan Hwy nedaleko městečka Mt. Carbine. Rovněž byla snaha o zdokumentování kvality oblohy.
  • IX. expedice SAROS se uskutečnila v rámci mezinárodní expedice Shadow Tracking Expedition za hybridním zatměním Slunce 3. listopadu 2013. Expedice byla soukromá a podařilo se během ní získat hodnotná data při mimořádně krátkém zatmění Slunce u městečka Pokwero v Ugandě[13].

Reference

  1. O expedicích SAROS na webu pardubické hvězdárny
  2. Expresní astronomické informace, Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce viditelná v České republice
  3. www.astro.cz, Přehled zatmění Slunce ve světě a v České republice v letech 1971 - 2060
  4. MMV Projekt, Stránky Miloslava Druckmüllera
  5. www.astro.cz, Výstava v Informačním centru Pardubice připomíná 15. výročí první výpravy pardubické hvězdárny za zatměním Slunce, Petr Horálek
  6. www.astro.cz, Před 5 lety se odehrálo poslední úplné zatmění Slunce v Evropě, Petr Horálek
  7. www.astro.cz, V. expedice SAROS se hlásí ze sibiřské metropole, Petr Horálek
  8. www.astro.cz, Černé Slunce v Číně, úryvky z cestovního deníku, Petr Horálek
  9. www.astro.cz, Vidět Everest - díl první, Petr Horálek
  10. www.astro.cz, Vidět Everest - díl druhý, Petr Horálek
  11. www.astro.cz, VII. expedice SAROS (1): Úvod do svědectví z ráje, Petr Horálek
  12. www.astro.cz, Dvě minuty dlouhý okamžik, Petr Horálek
  13. DRUCKMULLER, Miloslav. Total Solar Eclipse 2013, Uganda. www.zam.fme.vutbr.cz [online]. [cit. 2017-05-23]. Dostupné online.