Dlouhozobka svízelová
|
|
||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Dlouhozobka svízelová
|
||||||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
| Macroglossum stellatarum L., 1758 |
Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) je noční motýl patřící mezi lišajovité, který patří v České republice k poměrně hojným druhům, ale směrem na západ ve střední Evropě je pak vzácnější.[1] Na rozdíl od většiny ostatních nočních motýlů, lítá dlouhozubka přes den za poledního slunce a i v noci[1] podobně jako ostatní dlouhozubky.[2]
Obsah |
[editovat] Popis
Dlouhozobku lze poznat podle rychlého kmitavého letu a mimořádně dlouhého sosáku. Je poměrně malá, s rozpětím předních křídel cca 5 cm, každé křídlo je tak 2 až 2,5 cm dlouhé.[1] Zavalitější tělo a první pár křídel mají šedohnědou barvu, druhý pár křídel je dooranžova. Zadeček je poset odstávajícími šupinami s bílými a černými skvrnkami.[1]
[editovat] Vajíčko
Samičky během sání potravy kladou pojednom vajíčka na svízel, na ptačince a podobné, která mají nazelenalou barvu. Vajíčka jsou hladké malé koule.[2]
[editovat] Housenka
Po 4 až 6 dnech se z vajíček líhnou malé zelené housenky, které jsou na hřbetě bíle tečkovány.[2] Housenka se vyvíjí přibližně 20 dnů, načež se následně zakuklí.[3]
Jelikož se dlouhozobka rodí v Česku v průběhu roku ve dvou generacích, první generace housenek se objevuje mezi zářím a říjnem a druhá mezi červnem až srpnem.[1] Mezi hostitelské rostliny, na kterých se housenka živí, patří různé druhy svízelů.[1]
[editovat] Kukla
Housenka před stádiem kukly změní barvu na hnědou a vytvoří si řídký podzemní kokon, ve kterém se dlouhozobka vyvíjí. Kukla je pak světle okrově zbarvená s tmavším žilkováním. Dospělci se z kokony líhnou v poledních hodinách a po ztuhnutí křídel odlétají.[2]
[editovat] Výskyt
Dlouhozobka svízelová patří mezi tažné druhy.[2] Vyskytuje se na okrajích lesů, výslunných stráních, ve stepních oblastech, parcích, zahradách a i často uprostřed velkoměst.[1] Byl pozorován i vysoko v horách, kde se může rozmnožovat, ale kvůli chladnému podnebí zde nemůžou generace dlouhodobě přežívat a populace je závislá na migrujících jedincích z nižších oblastí.[1]
Vzhledem ke své nenáročnosti na život se vyskytuje v celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí od Portugalska po Turecko. Mimo Evropu se vyskytuje taktéž v severní Africe a Asii. Trvale se vyskytuje v jižní Evropě a v částech střední Evropy, kde je tepleji. Na území České republiky migruje každoročně velký počet jedinců z jižnějších oblastí[1] a to převážně v průběhu května.[2]
[editovat] V Česku
Do Česka přilétá každoročně dlouhozobka na začátku léta z jihu. Imága létají od srpna do pozdního podzimu, kdy se opět vracejí na jih do teplejších krajin, aby se následujícího roku tito jedinci opět na území zrodu vrátili.[3]
[editovat] Způsob života a potrava
Dlouhozobku se sice řadí mezi noční motýly, přesto ji je možné potkat spíše za dne, kdy saje nektar z květů všemožných druhů rostlin. V přírodě to jsou to nejčastěji hadince, mydlice, bodláky, hvozdíci a různé druhy chrp, v zahradách pak plamenka, kakosty či petúnie.[1][2] Na rozdíl od jiných druhů motýlů není vybíravá a nachází se všude, kde je dostatek rozkvetlých květin. Při sání neusedá na květ a rychlým třepotáním křídel, podobným kolibřičímu letu, se udrží ve vzduchu. Proto v případě laiků dochází k záměně dlouhozobky s kolibříkem.
[editovat] Galerie
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c d e f g h i j REICHHOLFOVÁ-RIEHMOVÁ, Helgard. Motýli. Překlad František Krampl; ilustrace Fritz Wendler. Praha : Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1366-4. S. 124.
- ↑ a b c d e f g HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha : Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 154/155.
- ↑ a b SLIFKA, J.. Motyli.net - Dlouhozobka svízelová [online]. Motyli.net, [cit. 2010-02-05]. Dostupné online.
