Claudio Ranieri
| Claudio Ranieri | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
 Claudio Ranieri | ||||||
| Osobní informace | ||||||
| Datum narození | 20. října 1951 (72 let) | |||||
| Místo narození | Řím,  Itálie | |||||
| Klubové informace | ||||||
| Konec hráčské kariéry | ||||||
| Profesionální kluby | ||||||
| ||||||
| Trenérská kariéra | ||||||
| ||||||
| Národní týmy jako trenér | ||||||
| ||||||
| Další informace | ||||||
| Podpis |  | |||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | ||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | ||||||
Claudio Ranieri (* 20. října 1951, Řím, Itálie) je bývalý fotbalový obránce a bývalý trenér Leicesteru, se kterým senzačně vyhrál v sezóně 2015/16 Premier League. Má za sebou bohatou trenérskou kariéru, působil v Neapoli, Fiorentině, Valencii, Atléticu Madrid, Chelsea, Parmě, Juventusu, AS Řím a Inter Milán. Taktéž vedl řeckou reprezentaci. V současnosti trénuje francouzský celek FC Nantes.
Hráčská kariéra
Ranieriho hráčská kariéra není příliš pestrá, neboť působil pouze ve čtyřech klubech. Jeho první štací byl velkoklub AS Řím, kde odehrál jen šest zápasů a poté se stěhoval do Catanzara. Tady odehrál 225 zápasů a dal 8 gólů, pobyl zde od roku 1974 osm let a poté přestoupil do Catanie, kde za dva roky nastoupil k 92 utkání a vsítil jednu branku. Jeho další a poslední klub byl Palermo, ovšem za dva roky odehrál 40 zápasů a nevstřelil ani jednu branku.
Trenérská kariéra
Jako začínající trenér začal trénovat italskou Campaniu a Cagliari. V posledním jmenovaném klubu strávil tři roky a poté se přestěhoval do Neapole, i přes jeho veškeré snažení se nepodařilo Neapoli umístit lépe než na čtvrté příčce a tak se znova bývalý italský obránce musel po dvou letech přestěhovat. Nabídka přišla z Fiorentiny, která v roce 1993 hrála druhou ligu, tedy Serii B. Za čtyři roky, které zde strávil, dokázal Fiorentinu vrátit na vrchol. Nejenže vyhrál Serii B a tím pádem se "Viola" (jak se klubu přezdívá) dostala do první ligy, ale i Italský pohár (v roce 1996) a Superpohár.
V roce 1997 se Ranieri přestěhoval do Španělska, aby převzal Valencii. S tou vyhrál Copa del Rey (španělský pohár) a UEFA Intertoto Cup. Ve Valencii vydržel znovu 2 roky a za tu dobu také dostal klub na výsluní. Claudio ve Španělsku zůstal, jeho pomoc potřebovalo Atlético Madrid, ale Atletico v sezóně sestupovalo a Ranieri musel jít pryč. I přes nezdar v Atleticu si Ranieriho najala Chelsea FC, kterou trénoval čtyři roky. Ovšem i s hvězdami jako jsou Emmanuel Petit, William Gallas, Frank Lampard, Boudewijn Zenden, John Terry, Damien Duff, Claude Makélélé, Adrian Mutu, Juan Sebastián Verón, Hernán Crespo nedokázal v Chelsea nic za čtyři roky vyhrát, přičemž v roce 2003 ji koupil Roman Abramovič, který do klubu hodně investoval. V roce 2004 tedy už Cheslea došla trpělivost a italského trenéra vyhodila a nahradila jej portugalským úspěšným koučem José Mourinhem. Ranieri v září 2004 vydal knížku s názvem „Proud Man Walking,“ která zaznamenala jeho poslední rok v Londýně. Výtěžek šel pak na London's Great Ormond Street Hospital.
8. června 2004 se Claudio vrátil do Valencie, kde převzal tým po Rafaeli Benítezovi (který s ní vyhrál pohár UEFA a odešel do Liverpoolu). První rok se italskému kouči dařilo, vyhrál UEFA Super Cup a sezóna také nebyla vůbec špatná, i když na první místo to nestačilo. Ovšem začátek nové sezóny se Valencii moc nepodařil a vyřazení z Ligy mistrů a následně špatné umístění v tabulce přimělo vedení Valencie 25. února 2005 Ranieriho propustit. Po dvou roční pauze od trénování se Ranieri ujal Parmy, se kterou nevydržel ani rok. Začátek sezóny se sice povedl, ale forma mužstva šla dolů poté, co Parma prohrála 4:1 s Messinou.
Ještě v témže roce převzal Juventus FC a podepsal smlouvu na tři roky. Do "Staré dámy" k němu přišel Vincenzo Iaquinta a Zdeněk Grygera. Po korupčním skandálu, který propukl v Itálii, dostal Juventus zpět do první ligy.
V Turíně také nedodržel smlouvu a 1. září 2009 se stěhoval do Říma, kde nahradil Luciana Spallettiho. Ovšem AS Řím se pod jeho vedením také moc nedařilo a 20. února 2011 po špatné sérii výsledků odstupuje z funkce manažera.
22. září 2011 byl Ranieri jmenován novým trenérem Interu Milán místo Gian Piera Gasperiniho, který byl propuštěn za špatné výkony. Debut se italskému trenérovi vydařil, na hřišti Bologni FC černomodří vyhráli 1:3.
V letech 2012-2014 vedl francouzské Monako, s nímž dokázal v první sezoně vyhrát druhou francouzskou ligu a v příštím roce se umístil na druhém místě ve francouzské Ligue 1. Klub s ním ale neprodloužil smlouvu. Na podzim 2014 krátce vedl reprezentaci Řecka.
Od roku 2015 je hlavním trenérem anglického Leicesteru, s nímž v sezoně 2015/16 anglické ligy senzačně vyhrál první titul v historii klubu a dovedl ho také poprvé do Ligy mistrů. V následující sezóně se mu však příliš nedaří a 23.02.2017 je z Leicestru vyhozen.
Trenérské úspěchy
- Coppa Italia: 1996
- Supercoppa Italiana: 1996
- Copa del Rey: 1999
- UEFA Super Cup: 2004
- Premier League: 2016
- Italští fotbalisté
- Fotbalisté AS Řím
- Fotbalisté Catanie
- Fotbalisté Palerma
- Italští fotbaloví trenéři
- Trenéři Cagliari
- Trenéři SSC Neapol
- Trenéři Fiorentiny
- Trenéři Valencie CF
- Trenéři Atlética Madrid
- Trenéři Chelsea FC
- Trenéři AC Parma
- Trenéři Juventusu
- Trenéři AS Řím
- Trenéři Interu Milán
- Trenéři AS Monaco
- Trenéři řecké fotbalové reprezentace
- Trenéři Leicester City FC
- Trenéři FC Nantes
- Narození 1951
- Vítězové Superpoháru UEFA
- Narození 20. října
- Narození v Římě