Claude Jade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Claude Jade
Rodné jméno Claude Marcelle Jorré
Narození 8. říjen 1948
Francie Dijon
Úmrtí 1. prosinec 2006
Francie Boulogne-Billancourt
Aktivní roky 1967-2006

Claude Jade (Claude Jadeová) (8. října 1948 Dijon1. prosince 2006 Boulogne-Billancourt) byla francouzská filmová herečka.

V Dijonu vystudovala divadelní konzervatoř. V roku 1966 zde získala školní cenu. V témže roce ji rodiče poslali do Paříže, kde začala od října navštěvovat kurzy Jeana-Laurenta Cocheta v Divadle Eduarda VII. O rok později již natočila televizní inscenaci hry Jeana Dewevera Vzácni ptáci

V Moderním divadle ji v Jindřichu IV. od Pirandella objevil François Truffaut, který ji obsadil do svého filmu Baisers volés (Ukradené polibky, 1968). Tento debut ji proslavil. Rovněž i další Truffautovy filmy Domicile conjugal (Rodinný krb, 1970) a Amour en fuite (Láska na útěku, 1979) se setkaly s příznivou kritikou. Hrála zde po boku Jean-Pierrea Léauda postavu Christiny. Jako první z dalších režisérů přišel André Hunebelle s filmem V znamení Monte Crista (1968). V moderní adaptaci románu Alexandra Dumase vytvořila postavu Lindy.

V Molinarově adaptaci románu Clauda Tilliera Můj strýc Benjamin si zahrála po boku belgického zpěváka Jacquese Brela. Manetta je jediná dívka, která odolá mladému donchuanovi. Do svého filmu ji obsadil i Alfred Hitchcock jako Michele ve filmu Topaz (1969). Celkem odlišnou úlohu hrála v Anně Walterové, psychologické detektivce nazvané Svědek (1969) a televizní inscenaci Snu noci svatojánské. Svůj herecký repertoár si rozšířila filmem Loď na trávě (1970).

Vešla tak do povědomí mezinárodního publika a následovaly italské filmy, japonské, sovětský (Teheran-43, Lenin v Paříži) a nadále samozřejmě francouzské produkce.

Jako host se objevila v seriálech Malaventures (1974), Commissaire Moulin (1981, Komisař Moulin - ČTV), Inspecteur Moretti (1997, Inspektor Moretti)…

Od 1972 se jejím manželem stal Bernard Coste, který působil v diplomatických službách v Moskvě a s nímž má syna Pierra (* 1976).

Byla oficiálním hostem MFF v Karlových Varech 1970, 1975 („Sen a skutečnost“) a 1979.

V roce 1998 jí byl udělen řád čestné legie (Chevalier de la legion d'honneur). V roce 2000 obdržela na mezinárodním filmovém festivalu v Palm Beach cenu New Wave Award za „určování trendů ve světové kinematografii“.

V březnu 2004 vydala svou autobiografii Baisers envolés.

Významné filmy[editovat | editovat zdroj]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Kino, 1986, č. 3, s. 18. -
  • Film a divadlo, 1973, č. 2, s. 28-29. - Kino, 1970, č. 21, s. 16. "Herečka, která nechce byt' hvězdou"

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]