Chrodechilda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chrodechilda
Narození474?
Lyon
Úmrtí3. června 544
Tours
Svátek3. června
RodičeChilperich II. Burgundský[1]
Místo pohřbeníNotre-Dame v Paříži
Státní občanstvíBurgundské království
Vyznáníkatolicismus
Uctívána církvemiŘímskokatolická církev, Pravoslavná církev
Atributykoruna, církev, stojí v pozadí bitev, na památku bitvy u Tolbiaka.
Patronkounevěsty, adoptované děti, rodiče, exulanti, vdovy, ochrnutí.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Chrodechilda, také Chrodichild nebo Chrodechilde, latinsky Chrodigildis (kolem 474?, Lyon3. června 544, Tours) byla dcerou burgundského krále Chilpericha II.. V roce 490 v boji o moc v Burgundsku nechal její rodiče zavraždit její strýc Gundobad († 516) poté byla se svou sestrou u strýce Godegisela na jeho dvoře v Ženevě, kde se vzdělávala.

Franská královna

Od roku 492 se stala druhou manželkou franského krále Chlodvíka I. a také franskou královnou. Byla katolického vyznání a dala pokřtít své dva syny ještě před christianizací Franků. S Chlodvíkem I. měla čtyři syny a dceru.

Chrodechilda se svými syny

Po smrti krále

Po smrti Chlodvíka zprvu sídlila v Paříži a ovlivňovala politiku svých synů proti Burgundsku, kde vládl Gundobadův syn král Sigismund I., ten se nechal přimět svou druhou manželkou k zavraždění vlastního syna Sigiricha, kterého měl z prvního manželství s dcerou krále Theodericha I. Velikého. Syn Chrodechildy Chlodomer, král z Orléansu, však Sigismunda I. za války zajal a dal spolu s jeho dětmi v roce 524 zabít. V boji s Burgundy krátce na to sám Chlodomer padl. Jeho děti vychovávala babička Chrodechilda, ty však ze žárlivosti a z touhy po jejich území osobně zabil jejich strýc později král Chlothar I. s podporou dalšího Chrodechildina syna Childeberta I.. Chrodechilda pak odešla do Tours, kde založila ženský klášter, kde také 3. června 544 zemřela. Chlothar I. ji slavnostně pochoval v Paříži po boku zakladatele franské říše a také manžela Chlodvika I.


Literatura

Externí odkazy

  1. Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.