Choderlos de Laclos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portrét

Choderlos de Laclos, celým jménem Pierre Ambroise François Choderlos de Laclos (18. října 1741 v Amiensu5. září 1803 v Tarentu) byl francouzský spisovatel a generál.

Působil jako důstojník francouzské armády, díky čemuž se dostal do mnoha zemí a pronikl do různých společenských vrstev. Mohl tak čerpal inspiraci pro své nejznámější dílo – Nebezpečné známosti. Po vydání knihy Úvahy o vlivu Vaubanova génia byl odvelen na posádku v Toulu. Po vypuknutí Velké francouzské revoluce opět zastával vysoké vojenské posty a roku 1792 dokonce získal funkci vrchního velitele Indických držav. Zemřel při obléhání Tarentu v roce 1803.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pierre-Ambroise-François Choderlos de Laclos (Šoderlos de laklo) se narodil v Amiensu 18. října 1741. Jeho otec byl vládní činitel, který byl povýšen bez titulu. V lednu 1760 se Laclos stal žákem královského dělostřeleckého učiliště a o dva roky později byl jako druhý nadporučík poslán do přístavu La Rochelle. Po služebním žebříčku postupoval velice pomalu, jako nemajetný důstojník střídal nejrůznější posádky a cestou nahlížel do života "šťastnějších", majetných druhů, jejichž kariéra nebyla tak svízelná. Koncem sedmileté války, v roce 1763, byl Laclos převelen na severovýchod Francie. Právě zde publikoval své první dílo – jeho báseň vyšla v časopise v roce 1767. V roce 1769 se přestěhoval do Grenoble. Během této doby publikoval několik svých básní. V prosinci roku 1776 se stal svobodným zednářem. Během několika let viděl jediné představení komické opery Ernestine (Arnoštek), adaptaci z příběhu stejného jména jako úspěšné novely, Mme Riccoboni (Joan Hinde Stewart). Je možné, že Laclos začal psát svoji nejznámější práci – Nebezpečné známosti – v roce 1778. Určitě si začal svou novelu promýšlet, když v roce 1779 pracoval v pevnosti na ostrově Aix na západním pobřeží Francie.

K sestavení novely mu napomohla dovolená v Paříži roku 1780. První vydání novely vyšlo ve dvoutisícovém nákladu mezi 7. a 10. dubnem 1782. Smlouvu pro druhé vydání podepsal 21. dubna, se stejným nákladem jako u prvního. Nebezpečné známosti, obraz šlechtických mravů na sklonku absolutismu, jej rázem proslavilo. Podnícen nebývalým úspěchem pokračoval ve své literární činnosti spisem Úvahy o vlivu Vaubanova génia, kterým chtěl vzdát hold slavné postavě francouzského vojenství, maršálu Vaubanovi. Odměnou mu však byl hněv ministerstva války a odsun na posádku v Toulu.

Na konci roku 1782 nebo na začátku roku následujícího se Laclos seznámil s Marie-Soulange Duperré, která se stala jeho ženou. Ta byla nejstarší z dvanácti dětí a narodila se v La Rochelle v roce 1759. Ve stejném roce, jako se oženil, začal psát, ale nikdy nedokončil spis O ženách a jejich výchově (tato a podobné eseje se stejným tématem nebyly až do 20. století publikovány).

Vykonával různé méně důležité práce. Měl nějaké konflikty s úřady a nakonec v roce 1786 ukončil i své manželství. V roce 1788 vstoupil do služby k vévodovi Orleánskému a v roce 1790 ho doprovázel do Londýna. Z armády odešel v roce 1791. Sehrál významnou roli při reorganizaci armády. Během politických bojů byl zatčen a propuštěn na jaře roku 1793, znovu byl uvězněn v listopadu. Měl být popraven gilotinou, ale byl osvobozen v prosinci 1794. Během různých činností, které Laclos v následujících letech vykonával, byl jmenován v roce 1800 brigádním generálem dělostřelectva. Dne 5. září roku 1803 zemřel při obléhání Taranta na jihu Itálie.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Nebezpečné známosti (1782) – popisuje zde mravní volnomyšlenkářství jistých šlechtických kruhů z dob konce francouzského absolutismu. Kniha psaná formou dopisů si získala již v roce svého vydání obrovský úspěch. Příběh Nebezpečných známostí je dodnes zdrojem mnoha literárních i filmových zpracování. Patří mezi ně film Nebezpečné známosti režiséra Stephena Frearse z roku 1988, Valmont režiséra Miloše Formana z roku 1989 či moderní zpracování Velmi nebezpečné známosti režiséra Rogera Kumblea z roku 1999.
  • Úvahy o vlivu Vaubanova génia – díky popularitě předchozího díla se rozhodl vydat spis o francouzském maršálu Vaubanovi. Tato kniha však pobouřila francouzskou armádu natolik, že byl odvelen na posádku v Toulu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu