Chlodoald
| Svatý Chlodoald | |
|---|---|
 | |
| opat | |
| Narození | 520/522? |
| Úmrtí | 7. září 560 Nogent-sur-Seine |
| Svátek | 7. září – římskokatolická církev, ortodoxní církev |
| Rodiče | Chlodomer a Gunteucha[1] |
| Místo pohřbení | Saint-Cloud |
| Vyznání | katolická církev |
| Svatořečen | 6. - 7. století |
| Úřady | opat |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev řeckokatolická církev a další církve ve společenství se Svatým stolcem východní křesťanství |
| Atributy | mnišská kutna model kostela u nohou královské insignie |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Chlodoald (Clodoaldus, Clodoald, Saint Cloud, Clodowald) (522 ? – 7. září 560 Nogent-sur-Seine) byl franský princ z rodu Merovejců, syn krále Chlodomera, mnich a světec, zakladatel opatství Saint-Cloud u Paříže.
Život a legenda[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako franský princ z rodu Merovejců, prostřední ze tří synů krále Chlodomera a jeho manželky Guntheucy, a vnuk Chlodvíka I. z Orléansu, prvního franského krále, který konvertoval ke křesťanství. Když byl jeho otec zavražděn, jeho výchovu v křesťanské víře převzala královna Klotylda. Chlodoald v následujícím období uprkem do Provence jako jediný z bratrů unikl vraždě. Jeho bratry zavraždili jejich strýcové v boji o moc. Jako poustevník se seznámil se Severínem Pařížským. Pod jeho vedením se učil mnišskému životu podle řehole svatého Benedikta. Poté se vrátil do Paříže, kde byl roku 511 vysvěcen na kněze.[2] Svůj úřad vykonával v Nogentu u Paříže, kde také založil benediktinské opatství. Proslavil se léčitelskými schopnostmi (zázračné uzdravení slepého). Zemřel ve svých 38 letech. Pohřben byl v jím založeném kostele opatství v Saint-Cloud u Paříže, které později získalo jeho jméno. Jeho hrob navštěvovali mnozí poutníci na cestě do Saint-Denis a Paříže (místo je vzdáleno jen 9,5 km od pařížské katedrály Notre-Dame) a tak pověsti o zázračném uzdravení vedly k Chlodoaldovu brzkému svatořečení. Opatství bylo během 11. století rozšířeno o kolegiátní kapitulu vedenou augustiniány kanovníky, která zanikla až během Velké francouzské revoluce. Pobořené budovy opatství byly odstraněny po pařížské komuně v letech 1870-1871.
Úcta[editovat | editovat zdroj]
Chlodoaldovy ostatky jsou uloženy v oltáři bývalého opatského kostela v Saint-Cloud. Středověký hrob byl zničen během francouzské revoluce. Chlodoald je uctíván církvemi římskokatolickou i ortodoxními církvemi, především ve Francii, Belgii, Itálii a Spojených státech amerických. Jeho svátek se slaví 7. září.
Ikonografie[editovat | editovat zdroj]
Bývá vyobrazen jako mnich v benediktinské kutně nebo v opatské kasuli s opatskou holí v ruce. Někdy má přes ramena hermelínovou pelerínu královského rodu a u nohou korunu, žezlo a jablko jako odkaz na svůj královský původ a nástupnické právo. V ruce může držet model svého opatského kostela, nebo kalich s hostií zářící v momentu proměnění. V legendárních scénách bývá vyobrazen obvykle při setkání se Severínem nebo při zázračném uzdravení slepce.
Patron[editovat | editovat zdroj]
Uctívají ho benediktini, v minulosti byl patronem cechu jehlářů a proti vředovým chorobám.[3] Je mu zasvěceno asi deset kostelů a několik kaplí ve Francii, další v Itálii, dva francouzské kantony, uctívají ho také církve v amerických státech Florida, Minnesota a zejména ortodoxní Wisconsin.[4]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zavraždění Clodoaldových bratrů Thibaulta a Gonthaira v přítomnosti jejich babičky sv. Klotyldy -
Kostel sv. Chlodoalda v Saint-Cloud -
Relikvie sv. Clodoalda v oltáři kostela v Saint-Cloud -
Socha světce z 19. století, Saint-Cloud
Související články[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ PODLAHA, Antonín; TUMPACH, Josef. Český slovník bohovědný III. díl. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1926. Dostupné online. S. 92.
- ↑ KIRSCHBAUM, Engelbert; BANDMANN, Günter; BRAUNFELS, Wolfgang. Lexikon der christlichen Ikonographie. e: Herder: Basel-Freiburg-Rom-Wien, 1994. Dostupné online. ISBN 978-3-451-14495-0. S. 489–490. (německy)
- ↑ SIMON-JOHNSON, Barb. Biography of Saint Cloud. Diocese of Saint Cloud [online]. [cit. 2021-10-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PODLAHA, Antonín; TUMPACH, Josef. Český slovník bohovědný III. díl. Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1926. Dostupné online. S. 92.
- KIRSCHBAUM, Engelbert; BANDMANN, Günter; BRAUNFELS, Wolfgang. Lexikon der christlichen Ikonographie. e: Herder: Basel-Freiburg-Rom-Wien, 1994. Dostupné online. ISBN 978-3-451-14495-0. S. 489–490. (německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlodoald na Wikimedia Commons
