Charta
.jpg)
(Verze z roku 1225)
Charta (lat. papír na rozdíl od pergamenu) je veřejná listina zásadního významu a obsahu, jež vyhlašuje (deklaruje) nebo zaručuje souhrn nějakých základních lidských, politických, občanských svobod, zásad či práv.
Historie
Roku 1215 si anglická šlechta vymohla na oslabeném králi Janovi I. písemnou záruku svých požadavků a svobod, jež dostala název Magna charta libertatum. To byl důležitý krok k zavedení osobních svobod i svobody církve ve středověku. Myšlenka zákonného omezení panovnické moci a nastolení vlády práva se pak znovu oživila v boji šlechty a později i měšťanů proti panovnickému absolutismu v novověku. Z tohoto zápasu nakonec vznikla myšlenka lidských práv.[1]
Roku 1838 vydala skupina britských radikálních demokratů "Lidovou chartu" (People's Charter), kde požadovala volební právo pro všechny muže, každoroční volby, zrušení majetkové podmínky pro poslance a zavedení poslaneckých platů. Přívržencům se říkalo chartisté. V tomto přeneseném významu se může jednat i o občanské sdružení či občanskou iniciativu, která usiluje o dodržování, respektování nebo rozšíření různých lidských, občanských, politických svobod a práv. Na britskou Chartu z roku 1838 odkazoval i název "Charty 77" v totalitním Československu.
Nejznámější charty
ve světě
- Magna charta libertatum – velká listina svobod z roku 1215, základní zákon anglické středověké společnosti
- Lidová charta (People's Charter) – britské hnutí za rozšíření volebního práva (1838)
- Athénská charta – soubor zásad moderního urbanismu CIAM z roku 1933
- Atlantická charta – listina z roku 1941 prohlašující za cíl války svobodu všech národů
- Charta Organizace spojených národů – dokument z roku 1945, který se stal zakládající listinou Organizace spojených národů
- Charta Organizace africké jednoty – listina z roku 1963 určená všem státům v Africe
- Evropská charta jazyků – dokument Rady Evropy z roku 1992 zaměřený na ochranu menšinových evropských jazyků
- Charta 08 – dokument vyjadřující nesouhlas se stávajícím politickým režimem v Číně[2]
- Torremolinská charta
- Olympijská charta
v Československu
Odkazy
Reference
- ↑ J. Sokol, Moc, peníze a právo. Plzeň 2007, kap. 17, 18 a 22.
- ↑ Charta 08 Literární noviny, 22. 12. 2008. Z čínštiny přeložila Olga Lomová
Související články
Literatura
- PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří, a kol. Akademický slovník cizích slov A-Ž. Praha: Academia, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.
- SOKOL, J. Moc, peníze a právo. Plzeň: A. Čeněk, 2007.