Přeskočit na obsah

Carl Fundulus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Carl Leopold Fundulus
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1865
Starosta Třebíče
Ve funkci:
1857 – 1867
PředchůdceMartin Hassek
NástupceIgnát Přerovský

Narození10. února 1799
Třebíč
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí9. března 1881 (ve věku 82 let)
Třebíč
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbenístarý hřbitov v Třebíči
ChoťAnna Antonie Budischowská
DětiCarl Fundulus mladší
August Fundulus
PříbuzníCarl Budischowsky (švagr)
Franz Budischowsky (švagr)
Profesepodnikatel, obchodník, poslanec a politik
CommonsCarl Fundulus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Leopold Fundulus, uváděný též jako Karl Fundulus, (25. listopadu 1799 Třebíč[1]9. března 1881 Třebíč[2]) byl rakouský podnikatel, velkoobchodník a politik německé národnosti z Moravy, poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Třebíče.

Předkové rodiny Fundulusů přišli na Moravu údajně již v 16. století ze severní Itálie, doloženi jsou až v 17. století v Brně a Náměšti nad Oslavou. V roce 1733 se Jan Jakub Fundulus přiženil do Třebíče[3][4] a jeho syn Jan Josef Fundulus (1735–1806) se prosadil jako obchodník s koloniálním zbožím, od roku 1799 byl prvním výrobcem cikorkové kávy na Moravě.

Podnikání

[editovat | editovat zdroj]

Karl Fundulus vyrůstal v Třebíči a od mládí se věnoval podnikání, stejně jako otec obchodoval s koloniálním a železářským zbožím. Později provozoval papírnu v Zahradišti a pražírnu kávy, nejvýznamnějším rodinným podnikem byla papírna v Přibyslavicích, zakoupená v roce 1846. V roce 1851 prodal papírnu v Zahradišti, aby mohl rozšířit továrnu v Přibyslavicích, která se pak stala jedním z nejvýznamnějších producentů papíru v monarchii. Fundulus přibyslavickou papírnu významně zmodernizoval a zaměstnával zde kolem 150 dělníků. Kromě toho vlastnil od roku 1862 velkostatek v Kožichovicích poblíž Třebíče.

Patřil mezi nejbohatští obyvatele Třebíče. Podle údajů z roku 1861 byl se 178 zlatými a 8 krejcary odvedenými na přímých daních druhým největším poplatníkem v obci.[5]

Veřejná činnost

[editovat | editovat zdroj]

Již od roku 1846 se angažoval v městské samosprávě Třebíče. Patřil mezi spoluzakladatele Občanské záložny.[5] Od roku 1850 byl členem městské rady. Celkem třikrát byl zvolen starostou Třebíče (1857, 1861, 1864) a v čele města stál po deset let (1857–1867). Přestože německá populace byla tehdy v Třebíči ve výrazné menšině, Fundulus se z pozice starosty a vlivného podnikatele snažil městu vtisknout německý charakter. Funkční období Karla Funduluse provázelo i podléhání obecních zájmů podnikatelským záměrům úzkému okruhu osob kolem starosty. Politicky vystupoval jako umírněný německý konzervativec a odmítal finančně nákladné projekty.

Zapojil se i do vysoké politiky. V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Třebíč, Velké Meziříčí. Rezignoval roku 1865.[6] Na sněmu se připojil k tzv. velkorakouské straně a stál na pozicích moravského separatismu.

V roce 1833 se oženil s Annou Antonií Budischowskou (1813–1871) z bohaté třebíčské rodiny podnikatelů v kožedělné výrobě. Finančně podporoval projekty svých švagrů Carla a Franze Budischowských (společnost Carl Budischowsky & Söhne). Z manželství pocházelo několik dětí, v rodinném podnikání pokračovali synové Carl Fundulus mladší (1839–1915) a August Fundulus (1841–1896), oba později také zastávali funkci starosty Třebíče.[5] Karl Fundulus zemřel 9. března 1881 ve věku 82 let, pohřben je v rodinné hrobce na starém hřbitově v Třebíči.[6]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Třebíč
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Třebíč
  3. MYŠKA, Milan. Historická encyklopedie podnikatelů Čech, Moravy a Slezska do poloviny XX. století. Ostrava: Ostravská univerzita 2 sv. (519, 447 s.) s. Dostupné online. ISBN 80-7042-612-8, ISBN 978-80-7042-612-8. OCLC 53272003 S. 89. 
  4. HOUZAROVÁ, Helena. Radnice v Třebíči ve 2. polovině 19. století. Brno, 2011 [cit. 2017-02-04]. 84 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jiřina Štouračová. s. 27. Dostupné online.
  5. a b c PALÁNOVÁ, Hana: Poslanci Moravského zemského sněmu za okresy Jihlava a Třebíč v letech 1861 – 1914 [online]. muni.cz [cit. 2016-06-03]. Dostupné online. 
  6. a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]