Brigáda (příležitostná práce)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Brigáda je určitý specifický typ drobné výpomocné práce, která nemá povahu dlouhodobé systematické činnosti, může se jednat i o nesystematickou pracovní činnost vykonávanou svépomocným způsobem. Jedná se o práce, kterou mohou být vykonávány jako dobrovolná výpomoc prováděná zdarma nebo jen za symbolickou odměnu (dobrovolná brigáda) nebo i za mzdu (placená brigáda). V minulosti se často jednalo o nějakou činnost sezónní nebo nárazové povahy - například práce při sklizni zemědělských plodin (bramborová brigáda, chmelová brigáda, brigáda při žních, sběr mandelinky bramborové) nebo výsadbě lesních stromků prováděné po rozsáhlých lesních kalamitách apod.

Minulost

Neplacené brigády

V dobách totalitního komunistického režimu byly neplacené brigády poměrně časté, vykonávali je jak studenti, tak vojáci základní služby během služby, ale někdy i nejširší obyvatelstvo. V rámci tzv. Akce Z ("Z" jako "zvelebování") bylo zvelebováno životní prostředí v obcích (např. jarní úklid), svépomocně byly budovány některé veřejné budovy (školy, zdravotní a nákupní střediska, autobusové zastávky, bytové jednotky, kanalizace a vodovody, dětská hřiště apod.).

Různé účelové brigády vykonávaly také různé spolky a občanské organizace – myslivci, dobrovolní hasiči, rybáři, chovatelé, zahrádkáři, ochránci přírody atd. apod, zde se většinou jednalo o nějaké jednoúčelové činnosti, které bylo možno vykonávat svépomocným způsobem a na které neměly velké státní firmy obvykle ani čas, chuť či potřebné provozní a výrobní kapacity.

Placené brigády

Tyto bývaly často organizovány jak hromadně (někdy i pro celé školy najednou), účast na chmelové nebo bramborové brigádě bývala pro středoškolské i vysokoškolské studenty "dobrovolně povinná", někdy se těchto akci účastnily celé ročníky školy (často několik tříd současně - viz film Starci na chmelu). Tyto brigády však nebývaly vždy dobře placené, studenti zde často pracovali za velmi nízké mzdy + ubytování a stravu.

Pro pražské studenty městský výbor KSČ spolu s městskou organizací Socialistického svazu mládeže pořádal v 70. a 80. letech 20. století hromadné brigádnické akce zvané letní aktivita, tyto akce pak bývaly někdy zneužívány k propagandistickým a ideologickým účelům či pseudoúčelům, zaplňovaly stránky tehdejších novin v době tzv. "okurkové sezóny" apod.

Individuální studentské brigády byly také velice běžné, neboť v dobách reálného socialismu byl prakticky neustále nedostatek pracovních sil, zejména v některých odvětvích hospodářství (např. ve stavebnictví, zemědělství, průmyslu i jinde). Byly vykonávány zejména v letních měsících v dobách, kdy si pracující vybírali své dovolené.

Současnost

V současnosti je v ČR často brigáda chápána jako druh vedlejšího přivýdělku, který je rozšířený většinou mezi studenty. Zakládá se obvykle prostřednictvím dohody o provedení práce či dohody o pracovní činnosti (vztah zaměstnavatel–zaměstnanec, přesněji pracovněprávní vztah), tedy nikoliv prostřednictvím pracovního poměru.

Dohoda o provedení práce je omezena odpracováním maximálně tři sta hodin ročně u jednoho zaměstnavatele a dohoda o pracovní činnosti je omezena maximálně dvaceti hodinami týdně, což se průměruje za dobu trvání dohody o pracovní činnosti. Ta může trvat nejdéle padesát dva týdnů a i to platí pro jednoho zaměstnavatele.[1]

Přivýdělky mají ale ještě další omezení. Zákoník práce říká, že zaměstnanec by neměl vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud k tomu nemá jeho písemný souhlas.[2] Zaměstnavatel je tím chráněn před zneužití poznatků, informací a údajů, které by ho dostaly do nevýhodné pozice v rámci konkurenčního boje. Jestliže si tedy zaměstnanec přivydělává ve svém volnu ve stejném oboru, musí k tomu mít písemný souhlas svého zaměstnavatele. V opačném případě by mohl od zaměstnavatele dostat výpověď. Je lhostejné, zda brigádu provozoval na základě dohody, pracovní smlouvy nebo jako OSVČ.[3]

Ani písemný souhlas však nemusí stačit. Zaměstnavatel ho může kdykoliv písemně odvolat. Toto odvolání pak musí doplnit odůvodněním změny svého rozhodnutí. Důvody k tomu však mohou být jakékoliv. Zaměstnanec poté musí svojí činnost neprodleně ukončit. V opačném případě mu znovu hrozí výpověď ze strany zaměstnavatele. Neměl by při ukončení ale porušit jiné předpisy, např. výpovědní lhůty, kterými je vázán k jinému zaměstnavateli. Výjimkou z tohoto omezení jsou pouze práce, které se týkají:

Existují však také brigády jako neplacené činnosti v rámci spolků jako jsou myslivecká sdružení, sbory dobrovolných hasičů atd., kde je odměnou za vykonanou práci pouze její výsledek.

Nejčastější typy

  • Prodeje všeho druhu
  • Manuální a výpomocné práce
  • Hostesky
  • Reklamní a propagační kampaně

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. Pravidla přivýdělku k zaměstnání: Dvě práce, brigáda, podnikání. Peníze.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-21]. 
  2. 262/2006 Sb. Zákoník práce | Peníze.cz. zakony.penize.cz [online]. [cit. 2018-08-21]. Dostupné online. 
  3. a b Přivýdělek k zaměstnání je možný. Nutné je se vyhnout brigádám ve stejném oboru. www.pujcka.co [online]. [cit. 2018-08-21]. Dostupné online.