Brdy
Brdy | |
---|---|
Brdy | |
Nejvyšší bod | 865 m n. m. (Tok) |
Střední výška | 601 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Brdská vrchovina |
Sousední jednotky | Příbramská pahorkatina, Hřebeny, Hořovická pahorkatina, Radyňská pahorkatina, Rokycanská pahorkatina, Březnická pahorkatina, Horažďovická pahorkatina |
Podřazené jednotky | Třemošenská vrchovina, Třemšínská vrchovina, Strašická vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | břidlice, buližníky, slepence, křemence |
Povodí | Berounka, Vltava |
Souřadnice | 49°38′24″ s. š., 13°44′24″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VA-5A |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách. Je to geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m n. m.) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.
Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec, skalnatý útes nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.
Geomorfologické členění
Brdy se člení na 3 geomorfologické okrsky[1]:
- Třemošenská vrchovina - nejvyšší i nejrozsáhlejší okrsek. Zaujímá sever, střed a východ pohoří. Prakticky celé území Třemošenské vrchoviny zaujímá VVP Jince. Nejvyšší vrchol Tok (865 m n. m.)
- Strašická vrchovina - nejmenší a nejnižší okrsek, ležící na západě pohoří. Nejvyšší vrchol Bílá skála (659 m n. m.)
- Třemšínská vrchovina - jižní část pohoří. Nejvyšší vrchol Třemšín (827 m n. m.).
Geomorfologické členění Brdské vrchoviny | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Poberounská subprovincie • Brdská oblast | ||
BRDY | Třemošenská vrchovina | Kvaňská vrchovina (Hlava, 789 m)
Ohrazenická vrchovina (Beranec, 663 m) Čenkovská vrchovina (Brda, 773 m) Tocká vrchovina (Tok, 865 m) |
Třemšínská vrchovina | Voltušská vrchovina (Třemšín, 827 m)
Chynínská vrchovina (Nad Marastkem, 805 m) Padrťská vrchovina (Jahodová hora, 731 m) | |
Strašická vrchovina | ||
HŘEBENY | Studenská vrchovina | Jistevnický hřbet (Studený vrch, 661 m)
Skalecký hřbet (bezejmenný, 565 m) Trnovská pahorkatina (Spálený, 555 m) |
Kopaninská vrchovina | nečlení se (Kámen, 415 m)
| |
PŘÍBRAMSKÁ PAHORKATINA |
Třebská pahorkatina | |
Rosovická pahorkatina | ||
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:
- Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) = Vojenský výcvikový prostor Brdy, nejvyšší část, včetně vrcholu Tok (865 m n. m.), nedaleko Toku je Koruna (831 m n. m.) a Jordán (826 m n. m.). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m n. m.). U Příbrami je hora Třemošná (778 m n. m.), jeden z nejvyšších vrcholů přístupných turistům ve Středních Brdech. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m n. m.), nedaleko Strašic Kamenná (735 m n. m.).
- Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m n. m.) a Nad Maráskem (801 m n. m.).
Vrcholy
10 brdských hor přesahuje hranici 800 m a společně se označují jako brdské osmistovky. Jde o:
Vrchol | Část Brd | Výška m n. m. |
Promi- nence |
Izolace | Souřadnice |
---|---|---|---|---|---|
Tok | Střední Brdy | 865 | 324 m | 65 km → Sedlo | 49°42′17″ s. š., 13°52′37″ v. d. |
Praha | Střední Brdy | 862 | 69 m | Tok | 6 km →49°39′29″ s. š., 13°49′08″ v. d. |
Malý Tok | Střední Brdy | 844 | 21 m | Praha | 2 km →49°39′23″ s. š., 13°50′45″ v. d. |
Hradiště | Střední Brdy | 840 | 13 m | Malý Tok | 1 km →49°39′53″ s. š., 13°51′05″ v. d. |
Brdce | Střední Brdy | 839 | 22 m | Hradiště | 1 km →49°40′27″ s. š., 13°51′48″ v. d. |
Koruna (V vrchol) | Střední Brdy | 837 | 20 m | Tok | 2 km →49°41′38″ s. š., 13°50′38″ v. d. |
Třemšín | Jižní Brdy | 827 | 145 m | 10 km → Praha | 49°34′02″ s. š., 13°46′38″ v. d. |
Jordán | Střední Brdy | 826 | 29 m | Tok | 1 km →49°43′02″ s. š., 13°51′09″ v. d. |
Paterák | Střední Brdy | 813 | 42 m | Praha | 1 km →49°40′21″ s. š., 13°48′30″ v. d. |
Nad Maráskem | Jižní Brdy | 801 | 97 m | Třemšín | 5 km →49°35′35″ s. š., 13°43′43″ v. d. |
Všech 10 osmistovek zobrazuje tato mapa.
Pokud bychom počítali i vrcholy s nižší prominencí, lze dále zahrnout tyto:
Vrchol | Část Brd | Výška m n. m. |
Promi- nence |
Izolace | Souřadnice |
---|---|---|---|---|---|
J vedlejší vrchol Toku | Střední Brdy | 843 m | cca 5 m | 1,6 km → Tok | 49°41′25″ s. š., 13°52′15″ v. d. |
Na Pateráku (SZ vrchol Malého Toku) | Střední Brdy | 836 m | cca 8 m | 0,8 km → Hradiště | 49°39′55″ s. š., 13°50′21″ v. d. |
Koruna (Z vrchol) | Střední Brdy | 832 m | cca 8 m | 0,5 km → Koruna | 49°41′45″ s. š., 13°50′15″ v. d. |
U tří pánů (mezi Korunou a Tokem) | Střední Brdy | 822 m | cca 5 m | 0.6 km → Koruna | 49°41′39″ s. š., 13°51′09″ v. d. |
Dalšími významnými vrcholy jsou Třemošná (778 m n. m.), Brda (773 m n. m.) a Plešivec (654 m n. m.). Kompletní seznam vrcholů vlastních Brd je uveden v Seznamu hor a kopců v Brdech, obecnější s vrcholy nadřazené Brdské vrchoviny s výškou nad 700 m n. m nebo prominencí nad 100 metrů je uveden v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.
Vegetace
Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).
Turistika
Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl pro veřejnost nepřístupný. V roce 2016 vojenský újezd Brdy zanikl a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy. Na velké části středních Brd nyní probíhá pyrotechnická asanace, tedy čištění oblasti od nevybuchlé vojenské munice. Pročištěné oblasti jsou postupně zpřístupňovány veřejnosti. Asanace má být hotova do konce roku 2017.[2]
Zpřístupňování vojenského újezdu Brdy začalo již v roce 2007. Jeho okrajové části byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu[3] přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo 7. dubna 2007. Klub českých turistů zde následně vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.
Jižní Brdy jsou turisticky běžně přístupné.
Galerie
-
Pláně Toku nad Octárnou
-
Dolejší Padrťský rybník
-
Skála Komín
-
Zřícenina hradu Valdek
-
Bunkr na Houpáku
-
Čertova kazatelna na Plešivci
Odkazy
Reference
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s., 3 mapy. ISBN 80-7011-913-6. S. 66.
- ↑ KORELUS, Pavel. CHKO Brdy v roce 2017: Nové stezky i odstranění staré munice. Rokycanský deník [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Výnos č. 1/2007 – Zpřístupněné oblasti voj. újezdu Brdy (Martin Březovský, přednosta Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, 30. 3. 2007)
Literatura
- Petr David, Vladimír Soukup. Brdy známé i neznámé. Praha : Knižní klub, 2016.
- Milan Syruček. Záhady brdských lesů: od vykopávek po jaderné zbraně a radar. Praha : Epocha, 2014.
Související články
- Brdská vrchovina
- Střední Brdy
- Chráněná krajinná oblast Brdy
- Vojenský újezd Brdy
- Seznam hor a kopců v Brdech
Externí odkazy
- Galerie Brdy na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brdy na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Brdy ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Brdy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Brdská stopa - webové stránky věnované brdským lyžařům
- Brdy.org - stránky milovníků brdských hvozdů
- Vhsb.cz - občanské sdružení zabývající se historií i současností Středních Brd
- NaseBrdy.cz - zpravodajství z Brd
- Brding.cz - webové stránky věnované Středním Brdům a okolí