Bitva u Turína

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Turína
Konflikt: Války o dědictví španělské
[[Soubor:{{{obrázek}}}|300px|{{{komentář}}}]]
Trvání: 7. září 1706
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Turín, Itálie
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: drtivé vítězství aliance
Změny území: {{{Území}}}
Strany
protifrancouzská aliance Francie
Velitelé
Viktor Amadeus II.
Evžen Savojský
Wienrich Daun
Filip II. Orléanský
Ferdinand de Marsin
Louis d'Aubusson de La Feuillade
Síla
24 000 pěšáků
6 000 jezdců
30 000 pěšáků
12 000 jezdců
Ztráty
asi 4 300 přes 10 000
{{{poznámky}}}

Bitva u Turína (7. září 1706) byla rozhodující bitvou italského válčiště ve válkách o dědictví španělské. Spojené síly Habsburského impéria a Savojského vévodství vedené Evženem Savojským a Viktorem Amadeem II. v ní rozdrtily a zahnaly na útěk francouzská vojska obléhající Turín.

Důsledky bitvy[editovat | editovat zdroj]

Přímým následkem této porážky byla ztráta Milána a ústup hlavních francouzských sil směrem k francouzským hranicím.

Jelikož Ludvík XIV. byl zdrcený porážkou, kterou jeho vojska utrpěla už dřív v bitvě u Ramillies ze strany Britů a Holanďanů, a neměl možnost své jednotky adekvátně posílit, raději je následující rok stáhl z Itálie zcela. Evžen s Viktorem Amadeem získali obrovskou kořist, zahrnující mimo jiné téměř všechna děla a proviant Francouzů, což jim umožnilo dovybavit svá vojska na podstatně vyšší standard, než byli dosud zvyklí.

Důvody francouzské porážky[editovat | editovat zdroj]

Princ Evžen Savojský

K porážce Francouzů přispěla roztříštěnost jejich velení a kombinace zpupnosti a pesimismu. Mimořádně neschopný chráněnec francouzského ministra Chamillarta, vévoda La Feuillade, odmítl přerušit obléhání, kterému velel, a neposkytl svým formálním nadřízeným ani jediného vojáka, a to dokonce ani poté, co se jejich obrana začala hroutit (krátce poté byl ovšem sám promptně rozdrcen). Filip Orleánský původně zamýšlel zaútočit jako první, ale pak podlehl přesvědčování defétistického maršála Marsina, aby vyčkal útoku nepřítele v obléhacích opevněních.

Viktor Amadeus II.

(Marsin se utkal s vojsky protifrancouzské koalice již dvakrát: poprvé u Höchstädtu, kde Francouze porazili Evžen s Marlboroughem, a podruhé u Ramillies, kde Francouze porazil samotný Malborough. Intuitivně cítil, že jej čeká třetí a poslední debakl do sbírky a že jej nepřežije. Nemýlil se.)

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Průběh bitvy byl následující: Evžen s Viktorem Amadeem nějakou dobu prováděli rozsáhlé klamné manévry okolo francouzských pozic, což vedlo k tomu, že Marsin s Filipem Orléanským nedokázali odhadnout, kde nepřítel udeří, a rozmístili své muže značně řídce po většině obvodu. Princ s vévodou poté zaútočili v sevřených řadách na nejhůře vybudovaném jihozápadním úseku a obranu obléhatelů rychle prolomili. Mnoho Francouzů se na útěku utopilo v Pádu.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu