Birija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o vesnici v Izraeli. O hoře v Izraeli pojednává článek Har Birija.
Birija
ביריה
Vjezd do vesnice Birija
Vjezd do vesnice Birija
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 840 m n. m.
stát: Izrael Izrael
distrikt: Severní
oblastní rada: Merom ha-Galil
Birija
Red pog.png
Birija
rozloha a obyvatelstvo
počet obyvatel: 771[1] (2012)
správa
vznik: 1945
zakladatel: jednotky Palmach

Birija (hebrejsky בִּירִיָּה‎, v oficiálním přepisu do angličtiny Biriyya[1], přepisováno též Birya) je vesnice typu společná osada (jišuv kehilati) v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Merom ha-Galil.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Leží v nadmořské výšce 840 metrů, cca 40 kilometrů východně od břehů Středozemního moře na východním okraji kopců Horní Galileji, na jižním úbočí hory Har Birija, která tvoří spolu se sousedním kopcem Har Kana'an hlavní terénní prvek v tomto regionu. Severně od obce se okolo vrcholku Har Birija a dále k severu rozkládá velký lesní komplex Les Birija. Na západní straně terén spadá prudce do údolí vádí Nachal Amud, do kterého ústí ze svahů hory vádí Nachal Birija

Osada se nachází cca 120 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 52 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Nalézá se jen 1 kilometr severně od Safedu a je součástí jeho aglomerace. Birija obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. Pouze 7 kilometrů na severozápad leží obec Džiš, kterou obývají izraelští Arabové.

Obec Birija je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 8900 a četných místních komunikací v rámci aglomerace Safedu.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pevnost Birija z roku 1945

Birija byla založena roku 1945.[1] Na tomto místě se již v Talmudu zmiňuje židovské sídlo a tradice židovského osídlení zde byla udržena i během středověku.[2] Římané místo nazývali Berai nebo Biri. Jméno tohoto starověkého sídla až do roku 1948 uchovávala arabská vesnice Birija stojící na místě nynější židovské Biriji. V roce 1931 v arabské vesnici žilo 170 lidí a stálo tu 38 domů. Během války za nezávislost v roce 1948 byla ale dobyta izraelskými silami a arabské osídlení tu skončilo. Zástavba pak byla z části zbořena.[3] K dobytí arabské Biriji došlo koncem dubna 1948 v rámci Operace Jiftach, která byla směřována na ovládnutí regionu okolo Safedu.[4]

Už několik desítek let předtím se ale v regionu objevilo i novodobé židovské osidlování. V roce 1908 severně od arabské vesnice Birija zakoupil 4000 dunamů (4 kilometry čtvereční) pozemků baron Edmond James de Rothschild. Roku 1922 se na nich usadili Židé, ale jejich osídlení zde nevydrželo.[2]

V roce 1945 zde Židé obnovili svou přítomnost a jednotky Palmach tu zbudovaly Pevnost Birija (מצודת ביריה, Mecudat Birja) jako opevněný bod v strategicky významné horské pozici.[2] Zřízení této výspy židovského osídlení se stalo v předmětem konfrontace mezi palestinskými Židy a britskými úřady. 28. února 1946 zatkli Britové po razii, při které zde objevili skrýš zbraní, veškeré osazenstvo pevnosti. Počátkem března 1946 pak pevnost obsadila britská posádka. Jenže 14. března k pevnosti dorazily na výzvu Hagany tisíce Židů z celé Palestiny a zřídili v jejím okolí provizorní stanový tábor.[5]

Po válce za nezávislost a vzniku státu Izrael, kdy byl region okolo Safedu ovládnut židovskými silami, zde roku 1949 vznikl zemědělský mošav Birija osídlený židovskými přistěhovalci z Libye a Alžírska.[2] Po několika letech ale byl podle některých pramenů opuštěn[6], třebaže v statistických výkazech zde stále byla evidována populace.[7]

Roku 1971 byla vesnice nově osídlena skupinou tvořenou židovskými imigranty z Itálie. Zatímco původní vesnice se nalézala poblíž pevnosti Birija z roku 1945, roku 1971 byla Birija zbudována o 1,5 kilometru jižněji, v nynější lokalitě,[6] na místě vysídlené arabské vesnice Birija, jejíž zástavba byla zčásti využita i novými obyvateli.[3]

V Birija je k dispozici synagoga, obchod, sportovní areály a zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je v Safedu. Ekonomika je založena stále více na turistickém ruchu, část obyvatel za prací dojíždí.[6] Vesnice má výhledově projít další stavební expanzí o 120 bytových jednotek.[2]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo Birija je smíšené, tedy sekulární i nábožensky orientované.[8] Podle údajů z roku 2012 tvořili populaci v Birija Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnujícím počtem obyvatel. K 31. prosinci 2012 zde žilo 771 lidí. Během roku 2012 populace stoupla o 0,7 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Birija 1948–2012[7] [9][1]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Počet obyvatel 120 277 364 374 595 696 791 780 772 763 782 789 720 738 766 771

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f יישובים 2012 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2014-04-10]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. a b c d e ביריה [online]. bet-alon.co.il, [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b Welcome To Biriyya [online]. Palestine Remembered, [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. S. 33. (anglicky) 
  5. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 246-248. (anglicky) 
  6. a b c ביריה [online]. galil-net.org.il, [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. a b רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  8. ביריה [online]. romgalil.org.il, [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  9. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2012 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-04-08]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]