Bad Vöslau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bad Vöslau
pohled na město z Harzbergu („smolné hory“)
pohled na město z Harzbergu („smolné hory“)
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 276 m n. m.
stát: Rakousko Rakousko
spolková země: Niederösterreich Dolní Rakousko
okres: Baden
Bad Vöslau na mapě
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 38,74 km²
počet obyvatel: 11190 (2005)
hustota zalidnění: 289 obyv. / km²
správa
starosta: Christoph Prinz
oficiální web: http://www.badvoeslau.at
adresa obecního úřadu: Schloßplatz 1
2540 Bad Vöslau
telefonní předvolba: 02252
PSČ: 2540

Bad Vöslau je lázeňské město v Dolním Rakousku v Rakousku. Leží na úbočí Vídeňského lesa ve Vídeňské pánvi, zhruba 35 kilometrů jižně od Vídně. Kromě lázní je také známo pěstováním červeného vína. Geologickým zlomem zde vznikla celá řada léčebných termálních pramenů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historická zmínka o Vöslau již z mladší doby kamenné, již době Římské říše byly známy léčebné účinky zdejších pramenů. Písemně je poprvé zachycen vznik Vöslau v roce 1136 v knize augustiánského kláštera v Klosterneuburgu, jejímž autorem je Adoldus de Veselove. V této době zde byl pouze hrad s vodním příkopem, který teprve v 18. století byl přebudován a rozšířen. Vodní hrad byl pak dobyt a zpustošen Matyášem Korvínem v roce 1453 a znovu vystaven během reformace.

V roce 1773 se stali majiteli panství příslušníci rodu Fries, kteří v té době patřili k nejvlivnějším rodinám u Vídeňského dvora. Právě oni se zasloužili o velký rozkvět města. Podle projektu dvorního architekta vídeňského dvora J. F. Hetzendorfa zde byl vybudován zámek. V 19. století žilo město především textilním průmyslem a od 2. poloviny i cizineckým ruchem. Kromě toho je Vöslau významné svou vinařskou oblastí. Od roku 1924 přijalo Vöslau status lázeňství. První lázeňská zařízení zde bylo uvedeno do provozu v roce 1822. Lázně byly slavnostně otevřeny v roce 1926 v Baislinu tehdejším spolkovým prezidentem Hainischem. V roce 1954 přijaly lázně Vöslau status města. Bývalý zámek byl přebudován a změněn na městskou radnici. Kromě léčivých pramenů, které zde vyvěrají na četných místech ze země, přispívají k léčbě i pobyty v místních klimatických jeskyních.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok Počet obyvatel
1971 10 204
1981 10 524
1991 11 055
2001 10 998
2006 11 190

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání v roce 2001 bylo ve městě 60,1 % římských katolíků, 9,9 % evangelíků a 8 % muslimů a 3,9 % pravoslavných. Další náboženství mají ve městě méně než 1% zastoupení a 15,3 % obyvatel je bez vyznání.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu