Pottendorf

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pottendorf
Pottendorf – znak
znak
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 218 m n. m.
Časové pásmo: SEČ/SELČ
stát: Rakousko Rakousko
spolková země: Niederösterreich Dolní Rakousy
okres: Baden
Pottendorf
Red pog.png
Pottendorf
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 39,81 km²
počet obyvatel: 6264 (2009-4-1)
hustota zalidnění: 157 obyv. / km²
správa
starosta: Thomas Sabbata-Valteiner (SPÖ)
oficiální web: http://www.pottendorf.gv.at
adresa obecního úřadu: Hauptstraße 11
2486 Pottendorf
telefonní předvolba: 02623
PSČ: 2486
označení vozidel: BN

Pottendorf je městys v okrese Baden v Dolních Rakousích.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Pottendorf leží v Industrieviertelu (Průmyslové čtvrti), jeho území sousedí na východě s Burgenlandem. Plocha městyse je 39,81 km² a 7,87 % plochy je zalesněno.

Katastrální území[editovat | editovat zdroj]

  • Landegg
  • Pottendorf
  • Siegersdorf
  • Wampersdorf

Historie[editovat | editovat zdroj]

Název místa je patrně odvozen od prvního kolonisty, který zde žil v 11. století a byl z rodu „Aribonen“ pocházející z Potho (Botho). Místu pravděpodobně dal název podle vzniklého hradu nazvaném „Potodorf" (později Pottendorf). V jiných dokumentech je jmenovaný Rudolf von Pottendorf jako stavitel hradu kolem roku 1090.

Hrad a jeho majitelé tvořili po dlouhou dobu jádro obce. Po několika změnách majitele hradu a provedení přestavby na zámek se majitelem panství v roce 1665 stal hrabě Ferenc Nádasdy (1622-1671). Pod ním vyšel z pottendorfské zámecké tiskárny s pomocí antverpského tiskaře Hieronyma Verdussena tzv. Pottendorfský tisk. Nádasdy byl také zapleten do spiknutí velmožů proti císaři Leopoldu I. Habsburském (1640-1705) a proto byl v Pottendorfském hradu zatčen a 30. dubna 1671 ve Vídni popraven. Jeho jmění bylo zabaveno.

Díky varovnému dopisu byl Pottendorf při druhém tureckém obléhání Vídně roku 1683 ušetřen. Na hradě byla pouze turecká delegace, která se v závěru obléhání zase stáhla. Wampersdorf a Landegg byly naproti tomu vypáleny. V roce 1702 získal panství Gundaker Thomas hrabě Starhemberg (1663-1745), který nechal v letech 1714-1717 postavit barokní farní kostel. Plány vypracoval Johann Lukas von Hildebrandt (1668-1745).

První přádelna na kontinentě[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1800 byl Pottendorf vesnicí malorolníků a řemeslníků kolem hradu. Kolem roku 1800 bylo obyvatelstvo po předchozích válkách zubožené a státní pokladna byla prázdná. Vláda hledala nové zdroje příjmů. Bylo známo, že se v Anglii spřádá bavlna pomocí strojů a přináší hospodářský vzestup. V Rakousku se pátralo po muži, který by mohl zemi pomoci. V Hamburku byl vypátrán mechanik z Yorkshire, John Thornton.

Zvolil Pottendorf pro založení továrny. Rozhodovalo několik skutečností, předně blízkost Vídně, za druhé množství obyvatel ve Vídeňské pánvi a dovednost zacházet s vláknem, neboť v každé domácnosti byl kolovrátek, přadeno a v mnoha domácnostech také ruční tkalcovský stav. Za třetí: Fürst Esterhazy (1765-1833), nový majitel panství byl připravený levný projekt doporučit a sám do založené společnosti vstoupil. Za čtvrté: zaručený dostatek vody z řek Fischa a Leitha, které dodají požadovanou sílu k pohonu strojů.

Thornton přišel s obdivuhodnou energií k práci. Získal mnoho řemeslníků do práce z místa: obuvníky a sedláře k výrobě hnacích řemenů, truhláře pro zhotovení podstavců pro stroje, soustružníky pro výrobu cívek a kartáčníka pro výrobu kartáčů na čechrání bavlny.

Thornton nechal zřídit slévárnu litiny, ze které se vyráběly pilníky po anglickém způsobu a cihelnu kvůli potřebě cihel na výstavbu impozantních staveb, pěti a šesti poschoďových továrních budov. První spřádací stroj byl postaven na zámku. Thornton bydlel na protější straně v Gaupmannhausu. První stroje se rozbíhaly lidskou silou, teprve až po provedené pozitivní zkoušce se začalo se stavbou vodního kanálu se třemi velkými vodními koly.

Vývoz strojů nebo plánů pro přádelny byl z Anglie zakázaný pod trestem smrti. Thornton byl proto v Anglii odsouzen k trestu smrti, v Rakousku však povýšen do šlechtického stavu na barona. Přádelna přinesla do malé osady rozvoj. Tehdy měla kolem roku 1800 asi 100 domů a nejvýš 600 obyvatel. Přistěhovalci přicházeli z mnoha zemí a hledali práci v novém odvětví průmyslu, pro které společnost budovala nové byty a provozovny. Během třiceti let vzrostl počet obyvatel na 3000. V meziválečné době patřila továrna k českému textilnímu koncernu Mautner.

V roce 1976 se zavřely brány „Pottendorfské přádelny a Felixdorfské tkalcovny“.

Dnes je Pottendorf obytnou obcí s maloměstským charakterem.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Po volbách v roce 2005 byl starostou městyse zvolený Thomas Sabbata-Valteiner (SPÖ). Obecní zastupitelstvo má 29 křesel rozděleno podle získaných mandátů takto: SPÖ 15 a ÖVP 14.

Hospodářství a infrastruktura[editovat | editovat zdroj]

Nezemědělských pracovišť v roce 2001 bylo 207. Lesnických a zemědělských pracovišť v roce 1999 bylo 72. Podle sčítání lidu v roce 2001 bylo v místě bydliště zaměstnáno 2529 osob, což činí 43,86 %. Podle průzkumu v roce 2003 bylo v obci 77 nezaměstnaných.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pottendorf na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Stift Heiligenkreuzer Archiv, Kaisersteinbruch, Hans Georg Haresleben ... wegen seiner Excellenc Graf Starhembergischen Pottendorfer Arbeith ..., Rubrik 51/VII/2b.
  • Helmuth Furch, Hans Georg Haresleben, Heiligenkreuzer Untertan und Steinmetzmeister in Steinbruch, in Mitteilungen des Museums- und Kulturverein Kaisersteinbruch Nr. 36, S 10-40, Februar 1995.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]