Bítov (Radenín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bítov
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecRadenín
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel29 (2021)[1]
Katastrální územíBítov u Radenína (5,46 km²)
PSČ391 55
Počet domů22 (2011)[2]
Bítov
Bítov
Další údaje
Kód části obce137502
Kód k. ú.737500
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bítov (německy Bitow) je místní částí obce Radenín. Nachází se v okrese Tábor, v Jihočeském kraji. V roce 2011 zde trvale žilo čtyřicet obyvatel.[3] V Bítově je evidováno 23 adres a všechny adresy mají PSČ 391 55 (stav k únoru 2008).

Leží 1,9 km severozápadně od Radenína; 2,2 km jihozápadně od obce Hroby; 3,3 km na jih od města Chýnov; 11 km východně od Tábora; 17 km jihozápadně od Pacova. Do obce (2 km) vede komunikace ze silnice č. 409 (Planá nad Lužnicí–Chýnov–Černovice).

Název[editovat | editovat zdroj]

Výchozím slovem původu názvu vsi je asi „Viet“, což znamenalo „smlouva“, hláskovým vývojem se „V“ změnilo na „B“. Uvádí se i výklad vycházející z osobního jména „Vít“, pravděpodobnější je však první verze.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1379.[4]

Než se stal Bítov součástí obce Radenín – v 17. století – příslušel od roku 1250 k Chýnovu. Stála zde dvě stavení (samoty), patrně bratří Pavla a Vojtěcha Bítových. Tyto usedlosti kolem roku 1320 zanikají a další zmínka o Bítovu je datována až rokem 1379, kdy se hovoří o rodinách Staňků a Marešů. (Jakýsi Ondřej Mareš z Bítova odešel roku 1421 k husitům jako bojovník) Staňkům patřil v té době v obci mlýn a mimo mlýna vlastnili obě zpříbuzněné rodiny ještě 11 lánů polí. Zdali byli Staňkové a Marešové potomci původních bratrů Bítových, nelze doložit. Po třicetileté válce přibyli do Bítova ještě další dva usedlíci z irského Gordonova pluku.

Bítov do konce první světové války neměl svoji samosprávu, ale společnou se Záhosticemi a Lažany, po roce 1918 se obce osamostatnily. V roce 1941 byla obec elektrifikována, v roce 1951 byl uzavřen mlýn pro malou výrobní kapacitu. O rok dříve zde žilo 84 obyvatel a roku 1959 byla obec sloučena s Radenínem.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaplička svatého Jana na návsi
  • Studna na návsi („Vodní zdroj pro obec Bítov“)

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 216. 
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: Tiskový odbor učitelské jednoty Komenský, 1922. 236 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]