Antiklerikalismus
Antiklerikalismus je historické hnutí, které se staví proti základní náboženské moci a vlivu, ať už skutečného či domnělého,[1] ve všech oblastech veřejného a politického života a proti zapojení církve v běžném životě člověka. Příznivci tohoto hnutí vedou většinou aktivnější roli než zastánci laicismu. V mnoha případech vedl antiklerikalismus až k násilí, útokům na církev a k zabrání církevního majetku.
Antiklerikalismus v mnoha podobách existoval během celé historie křesťanství a je považován za jeden z faktorů, které stály za protestantskou reformací v 16. století. Někteří filozofové doby osvícenství, například Voltaire, napadali katolickou církev, její vedení a kněží. Trnem v oku jim byla zejména morální zkaženost mnoha duchovních.
Tyto útoky vedly částečně k zrušení řádu Jezuitů a hrály také rozhodující úlohu v hromadných napadáních samotné existence církve během Velké francouzské revoluce. V reakci na výstřelky revoluce začala postupem času (zejména po roce 1815) hrát katolická církev přijatelnější roli v evropském vývoji. Později byl i znovu v mnoha zemích obnoven řád Jezuitů.
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Reference
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Anti-clericalism na anglické Wikipedii.
- ↑ Encyclopædia Britannica, Anticlericalism (2007 Encyclopædia Britannica, Inc.)
