Anna Ziegloserová-Mimrová
| Anna Ziegloserová-Mimrová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. března 1883 Plzeň |
| Úmrtí | 3. července 1942 (ve věku 59 let) Praha |
| Příčina úmrtí | poprava |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | spisovatelka, redaktorka |
| Národnost | česká |
| Manžel(ka) | Jan Ziegloser |
| Rodiče | Antonín Mimra, Marie Mimrová-Fryšová |
 multimediální obsah na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Anna Ziegloserová-Mimrová[1][2][3][4], v matrice Anna Josefa, (7. března 1883 Plzeň[5] – 3. července 1942 Praha[6]) byla česká spisovatelka, dramatička, herečka a redaktorka, manželka nakladatele a novináře Jana Zieglosera.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Jejími rodiči byli Antonín Mimra, soustružník v Plzni, a Marie Mimrová-Fryšová. Narodila se jako pátá ze šesti dětí, jejími sourozenci byli Antonín Mimra (10. října 1865)[7], Eustach Mimra (1871–1877)[8], Prokop Mimra (1874–1877)[9], František Mimra (16. července 1876)[10] a Marie Anna Mimrová (1888–1890).[11]
Studia Anny Ziegloserové-Mimrové byla soukromá. Od mládí byla v řadách žen usilujících o rovnoprávnost.[3] Od roku 1903 redigovala se svým mužem nakladatelem Janem Ziegloserem[12] revui českých žen Ženský obzor.[1][4] Za první světové války byla pod policejním dozorem, neboť její muž byl dvakrát vězněn z politických důvodu (v procesu s Omladinou – dostal trest 8 let žaláře a za války – pro zločin proti válečné moci). Anna pomáhala ukrývat se „politicky podezřelým“ Čechům a Jihoslovanům v pražských nemocnicích.[2]
Byla členkou výboru beletristů Máj, Svatoboru, Sokola a Ochranných jednot.[3] Psala do Národních listů, Národní politiky, Zvonu aj. Kromě prózy psala též divadelní hry a pracovala ve filmovém oboru. Za druhé světové války byla popravena nacisty na kobyliské střelnici.[13] Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech. Na náhrobku v odd. VI/9b je však uvedeno "Zastřelena Němci a pohřbena neznámo kde"
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Próza[editovat | editovat zdroj]
- Písně srdcí: črty a povídky – 1912
- V rozkvětu léta: povídky – 1916
- Tmy a svítání: novely – 1918
- Úsměvy: humoresky – 1918
- Trpké poháry: román – 1920
- Klamné vítězství: novely – 1921
- Omladina: kousek historie z let devadesátých – 1924
- Bezejmenný: povídka – 1925
- Případ detektiva M. Lanoira: příběhy – 1926
- Vidiny mladosti: romány a novely – 1926, cena České akademie
- Pošetilé: román – 1929
- Bylo – nebylo: román – 1929
- Oklikou: dívčí románek – 1936
- Bóra: román – 1937
- Rozpustilá Eva – 1937
- Malý mysliveček: povídka – 1939
- Adam a Eva: román – v časopise Letem světem – Rozkvět[14]
- Hanička všetečka: povídky – obrázky Marie Fischerové-Kvěchové. Louny: Edvard Fastr, 1946
- Pilnáčkovy pohádky
Dramata[editovat | editovat zdroj]
- Moderní Xantipa: groteska o 3 jednáních – 1923 (hráno v Uránii)
- Cácorka – 1924 (ve Švandově divadle, zhudebněno, zfilmováno 1935)
- Žárlivá – 1925 (ve Švandově divadle)
- Vírnice – 1927 (v městském divadle v Plzni)
- Hořká medicina – 1928 (v Akropolis 1929)
- Průvodčí cizinců – 1929
- Maminka – 1930 (v Akropolis)
- Kosa na kámen – 1935
- Soumrak – 1935
- Skřivánek – 1937
Filmy[15][editovat | editovat zdroj]
- Trny a květy: námět, předloha, scénář – 1921
- Cácorka: předloha, role: návštěvnice v baru – 1935
- Adam a Eva: předloha, role: host v penzionu, paní doktorová – 1940
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1946. 1018 s. S. 956–957.
- ↑ a b Kulturní adresář ČSR. Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic. Příprava vydání Antonín Dolenský. Praha: Nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1934. 587 s. S. 517.
- ↑ a b c Československo – biografie. Redakce Bohuslav Koutník. Praha: Státní tiskárna, 1936–1941.
- ↑ a b FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 158.
- ↑ Plzeň 064 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z20, s. 105
- ↑ Plzeň 073 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň 057 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň 059 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň 060 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Plzeň 067 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-05-24]. Dostupné online.
- ↑ Ziegloser, Jan, 1875-1955 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
- ↑ LIDICE Třicetpět dnů poprav na Kobyliské střelnici v Praze VIII. www.lidice.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Anna Ziegloserová | Zajímavosti. ČSFD.cz [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Anna Ziegloserová. Filmový přehled [online]. [cit. 2020-05-25]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Ziegloserová na Wikimedia Commons 
Autor Anna Ziegloserová ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Anna Ziegloserová-Mimrová
