Aleksander Świetochowski
| Władysław Okoński | |
|---|---|
.jpg) 1900 portrét od Ignacyho Łopieńského | |
| Narození | 18. ledna 1849 Stoczek Łukowski, Polsko |
| Úmrtí | 25. dubna 1938 (ve věku 89 let) Gołotczyzna, Polsko |
| Pseudonym | Владислав Оконьский |
| Povolání | novinář, spisovatel |
| Národnost | polská |
| Alma mater | Varšavská univerzita, Lipská univerzita |
| Témata | publicistika, drama, literatura, dějiny a filozofie |
| Ocenění | Złoty Wawrzyn Akademicki |
| Manžel(ka) | Wanda Trzcińska, Maria Żydowo |
| Děti | Aureli, Ryszard, Regina Czajkowska |
| Rodiče | Feliks Świętochowski a Michalina Skupiewska |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Aleksander Świetochowski (18. ledna 1849 Stoczek Łukowski, Polsko – 25. dubna 1938 Gołotczyzna, Polsko) byl polský spisovatel, publicista, filozof a historik, aforista, kritik, politický novinář, sociální aktivista.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Jeho rodiče byli: Feliks Świętochowski a Michalina Skupiewska. Jeho Manželky: Wanda Trzcińska (–1932) a Maria Żydowo (1902–2004). S první ženou měl pět dětí: Maurycyho (1875–1881), Aureliho (1877), Ryszarda (1882–1941), Zenona (1884–1890) a Reginu Czajkowskou (1903).[1]
V mládí navštěvoval školy v Siedlcích a Lublinu, kde absolvoval střední školu. Studoval na Varšavské císařské univerzitě v letech 1866–1870 na filologické a historické fakultě. V roce 1874 odešel do Lipska, kde získal na místní univerzitě doktorát filozofie (teze O vzestupu mravních práv). Vrátil se do Varšavy, kde publikoval články v Przegląd Tygodniowy. Spolupráci s redakcí ukončil v roce 1878, zároveň začal pracovat v redakci deníku „Nowiny“ (do roku 1881).
Po odchodu z Nowin založil týdeník Prawda, který redigoval až do roku 1902 (řada sloupků, Liberum veto). V letech 1908–1912 redigoval měsíčník „Kultura Polska“, poté „Humanista Polski“ a spolupracoval s „Myśla Narodowa“. Kromě společensko-politických a kriticko-literárních článků tam psal také sloupky pod pseudonymem „Posał Prawdy“. Kromě publicistiky se věnoval i dramaturgii a povídkám.
Vedl společenskou a vzdělávací činnost. Za největší dílo svého života v tomto oboru považoval vytvoření zemědělských škol v Gołotczyzně, domácí školy pro venkovské dívky (1909) zřízené Aleksandrou Bąkowskou a o tři roky později zemědělské školy pro chlapce v Bratne. Byl jedním z předních ideologů a vůdců varšavského pozitivismu.
V letech (1906–1913) založil a byl prezidentem Polské kulturní společnosti. Byl horlivým zastáncem pokroku, vzdělanosti a kultury, bojoval za zrovnoprávnění žen a Židů, bojoval proti konzervatismu, zaostalosti a klerikalismu.
Od roku 1912 až do své smrti žil v Gołotczyzně, kde navázal intimní intelektuální a osobní vazby s Aleksandrou Bąkowskou (byl dlouhá léta odloučen od své manželky). V roce 1921 se zapletl s dvacetiletou Marií Żydowou, kterou si vzal v roce 1932, hned po smrti své ženy. Zemřel 25. dubna 1938 v Gołotczyzně. Byl pohřben na hřbitově v Sońsku u Ciechanówa. Jeho vdova, Maria Świętochowska (později Grossmanová), provozovala muzeum věnované spisovateli až do roku 1959.
Pseudonymy Aleksandra Świętochowského: „Władysław Okoński“, „Posel prawdy“,[2] „Oremus“, „Liber“, „Gezyasz“, „Nauczyciel“ aj.
Literární a politické názory[editovat | editovat zdroj]
Jeho manifest My i wy (1871) a Praca u podstaw (1873) obsahovaly hlavní programové předpoklady pozitivismu. V životě se hlásil k liberalismu a v meziválečném období byl publicistou vystupující proti sanaci.
Świętochowského díla zahrnovaly hry na filozofická a morální témata a dějiny myšlenek.
V roce 1927 obdržel literární cenu města Lodž.[3] 5. listopadu 1935 obdržel vyznamenání Złoty Wawrzyn Akademicki za wybitną twórczość literacką.[4] V závěrečné fázi života změnil své názory. Jako radikální levicově orientovaný liberál zabočil doprava a přiblížil se k Národní demokracii.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Souborná vydání Pism (1896–1900), II. vyd. (1908–1909), 7. díl zahrnuje: I–II. Obrazki powieściowe, III. Bajki, IV–VI. Utwory dramatyczne, VII. Duchy, pt. I–III. (Části IV–VI v roce 1909 jako VIII. díl Pism, poemat dramatyczny prozą, hlavní dílo Świętochowského). Pamiętnik tištěný v "Wiadomości literature" (1931/1932). Dále vydal: Genealogia teraźniejszości (1936), román Twinko (1936).
Kniha pro mládež[editovat | editovat zdroj]
Czcigodni Polacy. Charaktery (1923).
Dramata[editovat | editovat zdroj]
- 1876 – Niewinni, Nieśmiertelne dusze. I. Ojciec Makary
- 1878 – Piękna
- 1879 – Dramata (Antea, Na targu, Helvia, Poddanka, Błazen, Za maską)
- 1885 – Aspazja
- 1888 – Aureli Wiszar
- 1889 – Regina
- 1923 – Hultaj (komedia)
Romány[editovat | editovat zdroj]
- 1879 – O życie (Damian Capenko, Chawa Rubin, Karl Krug)
- 1880 – Klemens Boruta
- 1914 – Drygałowie
- 1929 – Nałęcze
- 1936 – Twinko
Filozofické studie[editovat | editovat zdroj]
- 1877 – O powstawaniu praw moralnych, Dumania pesymisty
- 1878 – Wolter
- 1880 – O epikureizmie
- 1896 – Poeta jako człowiek pierwotny
- 1906 – O prawach człowieka i obywatela. O prawach mniejszości
- 1910 – Utopie w rozwoju historycznym
- 1911 – Ofiarność obywatelska
- 1912 – Źródła moralności
- 1925–1928 – Historia chłopów polskich w zarysie
- 1936 – Genealogja teraźniejszości
V češtině[editovat | editovat zdroj]
- Omeleta v lesích – přeložil Vlad. Rovinský; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 31. Praha: J. R. Vilímek, 1912
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Aleksander Świętochowski na polské Wikipedii a Aleksander Świętochowski na anglické Wikipedii.
- ↑ www.myheritage.cz [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online.
- ↑ LIPIŃSKI, Stanisław Red. Nowości Illustrowane. 1906, nr 17. Biblioteka Jagiellońska, 7621 IV czas. 1906-04-28. Dostupné online [cit. 2023-05-21].
- ↑ Nagrody Miasta Łodzi. BIP ŁÓDŹ [online]. [cit. 2023-05-21]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Zarządzenie Ministra Wyznań Religijnych i Oświecenia Publicznego z dnia 5 listopada 1935 r. o nadaniu odznaczenia "Wawrzyn Akademicki". isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2023-05-21]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Krystyna Tokarzówna and Stanisław Fita, Bolesław Prus, 1847–1912: Kalendarz życia i twórczości. Warsaw, Państwowy Instytut Wydawniczy, 1969
- "Świętochowski, Aleksander," Encyklopedia Powszechna PWN. Warsaw, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, vol. 4, 1976, p. 393
- Jan Zygmunt Jakubowski, ed., Literatura polska od średniowiecza do pozytywizmu, Warsaw, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1979, pp. 588–594 and passim
- Czesław Miłosz, The History of Polish Literature, 2nd ed., Berkeley, University of California Press, 1983
- Konrad Naylor, 100 postaci, które miały największy wpływ na dzieje Polski. Puls 1996, s. 739
- "Świętochowski, Aleksander," Encyklopedia Polski, Kraków, Wydawnictwo Ryszard Kluszczyński, 1996, s. 679
- Barbara Konarska-Pabiniak, 150 rocznica urodzin Aleksandra Świętochowskiego., 1999
- Jan Data: Aleksander Świętochowski
- Maria Żydowo. Sejm-Wielki.pl. [dostęp 2019-01-13]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Władysław Okoński na Wikimedia Commons
