Aleš Kuneš

Aleš Kuneš
	Aleš Kuneš, 1990
Narození	18. února 1954 (70 let) ; Praha; Československo
Národnost	Česká
Vzdělání	Fotograf
Alma mater	Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aleš Kuneš (* 18. února 1954 Praha) je český výtvarný umělec a fotograf. Od konce 70. let se zabýval téměř výhradně volnou tvorbou, jež zahrnovala i happeningy, performance a skupinové prezentace ve veřejném prostoru (Pěst na oko, první polovina 90. let). Teprve po roce 1989 mohl prezentovat velkou část své práce v zahraničí v rámci významných fotografických festivalů i na samostatných výstavách. Pracoval rovněž jako publicista, výtvarný kritik a kurátor mnoha fotografických výstav.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se fotografem (1972), vystudoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze (1976) a Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (1986, titul MgA.).

Od 80. let publikoval texty z historie meziválečné avantgardní fotografie a ze současné fotografické tvorby v odborném tisku (Revue Fotografie, Lidové noviny, Ateliér, Fotografie Magazín, Analogon, Divus, Umělec nebo Imago). Recenzemi i rozsáhlejšími články přispíval rovněž do denního tisku (Denní Telegraf /do roku 1997/, Prostor, Lidové noviny, Hospodářské noviny, Týdeník rozhlas a další). Několik let spolupracoval s rozhlasovou stanicí Vltava. Od roku 1995 je členem Syndikátu novinářů České republiky a patřil mezi zakládající členy Pražského domu fotografie (v letech 1993 – 1997 byl ve správní radě). Na přelomu 80. a 90. let byl členem sekce teoretiků fotografie při ČSAV. Od 70. let pedagogicky působil v různých profesních seminářích a na středních školách. Po založení Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě v roce 1990 zde působil jako pedagog (roku 2002 byl jmenován v habilitačním řízením FAMU docentem). Specializoval se na výuku a semináře v oblasti zátiší, intermediální tvorby, tvůrčí digitální fotografie, ilustrace, kritiky a teorii fotografie. V roce 2014 ze zdravotních důvodů svou pedagogickou činnost ukončil.

Ve své tvorbě se po tradičněji pojatých fotografiích statických motivů z první poloviny 80. let (snímky z Čermné s odkazem na Jindřicha Štyrského nebo cyklus Imanence věnovaný Nové Pace a Skupině 42) orientuje hlavně na různé formy výtvarných experimentů (kombinace velkoformátových negativů s reálnými předměty, fúze fotografií a fotogramů, fotomontáže) a na happeningy a performance (např. Pěst na oko, 1. polovina 90. let) včetně instalací fotografií v exteriérech (Skandinávie, Itálie, Španělsko, Německo, Belgie, Holandsko a Rusko)

Je autorem statí ve fotografických monografiích kupř. Václav Chochola, Torst 2003. Spolu s Jaromírem Typltem vydali knihu fotografií a reflexivních textů Opakem o překot, Host 1996. Podílel se na organizaci fotografických a výtvarných akcí - např. s Jolanou Havelkovou festival Funkeho Kolín (od 1993), výstavy Bazar nábytku s Ivanem Mečlem a okruhem společenství Divus na Libeňském ostrově (Praha, 1995) a se stejnými spolupracovníky rovněž Nádraží Praha–Vysočany (1996) či DNNN na Letenské pláni v Praze (1997). Často působil v regionech v rámci různých větších projektů jako kurátor nebo autor koncepce: Kupříkladu Z okraje do středu (České Budějovice, 2001). Sestavil nebo podílel se na přípravě mnoha výstav - mimo jiné Hranice fotografie (Praha, 1995) spolu s Markétou Othovou, Veronikou Bromovou, Václavem Stratilem, Lubou Kmeťovou, Robertem Portelem a dalšími nebo spolu s Annou Fárovou a Alenou Nádvorníkovou expozici Emila Medková (Praha, 1995, Berlín, 1997) a dále pak Surrealistické incidence (Praha, 1996) s Čestmírem Krátkým, Stanislavem Bencem, Karlem Kuklíkem, Ladislavem Postupou a dalšími. Ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem a kurátorem Janem Mlčochem připravil výstavy Jan Hudeček (Praha, 2001) či Jindřich Štyrský (Praha, 2002).

Výstavy a sbírky[editovat | editovat zdroj]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Účastnil se skupinových výstav kupř. Art in Freedom, Antwerpy, Belgie 1993. Noorderlicht, Groningen, Holandsko 1997. Eastern Europe After the Berlin Wall, Petrohrad, Rusko 2000 (spolu s Veronikou Bromovou, Markétou Othovou, Lukášem Jasanským a Martinem Polákem, Leonidem Borisovem, Tamarrou Kaida a dalšími). Česká a slovenská fotografie osmdesátých a devadesátých let 20. století. Muzeum umění, Olomouc – Dom umenia, v rámci Měsíce fotografie, Bratislava 2002. Vydejchanej elemént. Experimentální prostor Universal NoD, Roxy, Praha 2002. Tunel v Karlíně. Praha 2002. Česká fotografie 20. století, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Galerie Hlavního města Prahy, Praha 2005. Za patnáct. Přírůstky do sbírek Moravské galerie v Brně 1993–2007. Kurátoři Yvona Ferencová, Markéta Tronnerová. Uměleckoprůmyslové muzeum v Brně. Třetí strana zdi. Kurátor Antonín Dufek, Moravská galerie, Brno, 2008. Magie české fotografie. Kurátor Jindřich Štreit, Zámek Bruntál, 2008. Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts. Kunst- und Ausstelungshalle der Bundesrepublik Deutschland in Bonn, Bonn, Německo 13.03.-26.06. 2009. III Warsyawskie Bienale Sztuki Mediów, Varšava. 2010.

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Autor je zastoupen ve sbírkách institucí a soukromých sběratelů (výběr):

Uměleckoprůmyslové museum, Praha.
Moravská galerie, Brno.
Národní muzeum fotografie, Jindřichův Hradec.
Museum Ludwig, Kolín nad Rýnem, Německo.
Museet for Fotokunst, Odense, Dánsko.
Maison Européenne de la Photographie, Paříž, Francie.
Victoria and Albert Museum, Londýn, Spojené království Velké Británie a Severního Irska.
Kollektion Karin Friebe, Mannheim, Německo.

Monografie[editovat | editovat zdroj]

Literatura o autorovi (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Kol.: Alternativní kultura. Příběh české společnosti 1945–1989. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2001.
Pospěch Tomáš, Lendelová Lucia, Rišlinková Helena: Česká a slovenská fotografie osmdesátých a devadesátých let 20. století. Muzeum umění, Olomouc 2002.
Kol.: Dějiny českého výtvarného umění 1958/2000, VI/2. (ISBN 80-200-1488-8) str. 668, 780, 782, 868, 874, 980, 981, 994. Academia, Praha 2007,
Dufek Antonín: Třetí strana zdi. ISBN 978-80-7027-187-2 (ISBN 978-80-86970-84-4) str. 16, 24, 29, 150, 161. Kant, Moravská galerie v Brně 2008,
Birgus Vladimír, Mlčoch Jan. Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts. Kant, Bonn, 2009. ISBN 978-80-86970-96-7, Birgus, Vladimír, Mlčoch, Jan: Česká fotografie 20. století. Kant, Praha 2010. ISBN 978-80-7437-026-7

Biografická hesla Aleše Kuneše jsou ve slovnících (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Encyklopedie českých a slovenských fotografů. Asco, Praha 1993.
Nová encyklopedie českého výtvarného umění. Academia, Praha 1995.
Slovník českých a slovenských výtvarných umělců. Ostrava 2001
European Photography Guide, Göttingen 2003.
Kdo je kdo, Praha 2005

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Aleš Kuneš: Figuranti, 1996, Křížová chodba, České Budějovice
Aleš Kuneš: Art in Freedom, 1993 Antwerpy, Belgie
Aleš Kuneš: Adheze, 1992, Pražský dům fotografie, Performance spolu s Jaroslavem Karchňákem
Aleš Kuneš: Halmstadt, 1995 (spolu s fotografkou Jolanou Havelkovou)
Aleš Kuneš: Jak si usteleš, tak si lehneš 1991, Selb, Německo
Aleš Kuneš: Pro strach uděláno, 2000, Liberec (ve spolupráci s kriminalistickým ústavem v Praze)