Albrecht Unsöld
| Albrecht Unsöld | |
|---|---|
| Narození | 20. dubna 1905 Bolheim |
| Úmrtí | 23. září 1995 (ve věku 90 let) |
| Bydliště | Kiel |
| Alma mater | Univerzita Tübingen Mnichovská univerzita |
| Povolání | fyzik, astronom, astrofyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Kielská univerzita |
| Ocenění | medaile Catheriny Bruceové (1956) Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1957) Cotheniova medaile (1973) |
| Funkce | profesor |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Albrecht Otto Johannes Unsöld (20. dubna 1905 – 23. září 1995) byl německý astrofyzik, známý pro své příspěvky v oblasti spektroskopické analýzy hvězdných atmosfér.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve Württembersku, školní docházku absolvoval v Heidenheimu. Poté studoval fyziku na univerzitě v Tübingenu a na Mnichovské univerzitě. V Mnichově studoval pod vedením Arnolda Sommerfelda a zde v roce 1927 získal doktorát. [1] Získal stipendium Rockefellerovy nadace a pracoval v Postupimi a na observatoři Mount Wilson v Pasadeně. V roce 1929 pak dokončil habilitaci v Mnichově. [2] Následující rok získal post asistenta na ústavu teoretické fyziky na Hamburské univerzitě. V roce 1932 se potom stal profesorem a ředitelem ústavu pro teoretickou fyziku na univerzitě v Kielu. Tuto pozici zastával až do odchodu do penze v roce 1973, i potom ale zastával post emeritního profesora a zůstal vědecky aktivní. [3][4]
Zatímco pobýval v Mnichově, pomohl Sommerfeldovi prozkoumat atomovou teorii. [5][6][7][8] Unsöldův teorém říká, že čtverec celkové elektronové vlnové funkce pro zaplněnou nebo polozaplněnou slupku je sféricky symetrický. Podobně atomy, které obsahují zaplněnou nebo zpola zaplněnou s orbital druhé periody s 3 nebo 6 p elektrony jsou kulového tvaru. Stejně tak atomy třetí periody, které mají 5 nebo 10 d elektronů. Z tohoto důvodu jsou kulové atomy v prvním, druhém, sedmém, dvanáctém, patnáctém a osmnáctém sloupci periodické tabulky.
V Kielu intenzivně studoval radiační tlumení, Dopplerovské posuny, elektrická pole a kolize na vznik a tvar spektrálních čar ve hvězdných atmosférách. V roce 1939 provedl analýzu hvězdy Tau Scorpii na základě dat z Yerkesovy observatoře a McDonaldovy observatoře. Šlo o první podrobnou analýzu jiné hvězdy než Slunce. Unsöld byl schopen určit fyziku a složení atmosféry hvězdy. [9]
Rovněž byl editorem časopisu "Zeitschrift für Astrophysik", dokud nebyl tento časopis sloučen s jinými za vzniku magazínu "Astronomy and Astrophysics". Napsal také mnoho odborných knih. [9]
Ocenění[editovat | editovat zdroj]
V roce 1957 získal medaili Catheriny Bruceové, o rok později Gold Medal of the Royal Astronomical Society. Jmenuje se po něm asteroid 2842.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albrecht Unsöld na anglické Wikipedii.
- ↑ Unsöld – Mathematics Genealogy Project. 1927 Dissertation title: Beiträge zur Quantenmechanik der Atome.
- ↑ Obituary NASA Astrophysics Data System. 1929 Habilitationsschrift title: Über die Balmerserie des Wasserstoffs im Sonnenspektrum.
- ↑ Obituary NASA Astrophysics Data
- ↑ Unsöld Archivováno 1. 8. 2020 na Wayback Machine. – BADW
- ↑ About the same time as Unsöld, were also Walter Heitler and Karl Bechert. See Mehra, Volume 1, Part 1, p. 335.
- ↑ Arnold Sommerfeld and Albrecht Unsöld Über das Spektrum des Wasserstoff, Z. Phys. 36 259-275 (1926). As cited in Mehra, Volume 1, Part 2, p. 845.
- ↑ Arnold Sommerfeld and Albrecht Unsöld Über das Spektrum des Wasserstoff. Berichtigungen und Zusätze zur gleichnamigen Arbeit, Z. Phys. 38 787-791 (1926). As cited in Mehra, Volume 5, Part 2, p. 955.
- ↑ Albrecht Unsöld Beiträge zur Quantenmechanik des Atoms, Ann. D. Phys. (4) 82 355-393 (1927). As cited in Mehra, Volume 5, Part 2, p. 959.
- ↑ a b Unsöld – 1956 Bruce Medalist
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht Unsöld na Wikimedia Commons
