Achad ha-Am
| Achad ha-Am | |
|---|---|
 Achad ha-Am na dobové fotografii |
|
| Rodné jméno | Ašer Cvi Hirsch Ginsberg |
| Narození | 18. srpna 1856 Skvyra, Ruské impérium |
| Úmrtí | 2. ledna 1927 (70 let) Tel Aviv, Britský mandát Palestina |
| Pseudonym | Achad ha-Am |
 multimediální obsah na Commons |
|
 původní texty na Wikizdrojích |
|
Ašer Cvi Hirsch Ginsberg (hebrejsky: אשר צבי הירש גינצברג, žil 18. srpna 1856, Skvyra – 2. ledna 1927, Tel Aviv), známý pod svým hebrejským jménem a literárním pseudonymem Achad ha-Am (hebrejsky: אחד העם, doslova „Jeden z lidu,“ Genesis 26:10) byl židovský esejista a nejvýznamnější představitel duchovně-kulturního proudu sionismu.[1]
Obsah |
[editovat] Biografie
Narodil se do chasidské rodiny v carském Rusku a získal klasické ortodoxní vzdělání. Později však studoval v Berlíně, Vídni a Bruselu, kde ho ovlivnili angličtí myslitelé té doby.[2] Patřil mezi příslušníky Chovevej Cijon (Milovníků Sijónu) a podle měj měl sionismus usiloval o přebudování země izraelské v „kulturní židovské centrum“.[3] V tomto smyslu se zpočátku vyjadřoval kriticky k židovskému způsobu osidlování Palestiny a tvrdil, že Palestina, aby se mohla stát životaschopným židovským státem, musí být napřed budována jako kulturní židovské centrum.[4] Například v souvislosti s budováním Hebrejské univerzity v jednom ze svých děl napsal: „Založení vlastní vysoké školy (…) nás přivede k našemu cíli blíže než sto zemědělských osad.“[2] Zdůrazňoval „morální, kulturní a duchovní prvky židovského nacionalismu.“[1] Zároveň ale „důrazně varoval před přezíravým a násilným chováním vůči Arabům, kterého se v Palestině začali někteří sionisté dopouštět.“[1] Podle jeho pojetí sionismu, měl tento ideový směr představovat „pokojné soužití a vzájemný respekt Židů a Arabů.“[5]
První izraelský prezident Chajim Weizmann o něm jednou prohlásil: „Měl nejhlubší vliv na ruskožidovské studenty v Evropě (…) otištění jednoho z Achad ha-Amových článků bylo vždycky událostí prvního významu. Byl nekonečně čtěn a diskutován. Byl (…) tím, čím byl Gándhí pro mnoho Indů, tím čím byl Mazzini pro mladou Itálii o století dříve.“[6]
O jeho významnosti v sionistickém hnutí svědčí i to, že po něm a po Theodoru Herzlovi byly pojmenovány první ulice v Tel Avivu.[7]
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b c ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 1. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2005. 305 s. ISBN 80-903333-9-7. S. 30.
- ↑ a b KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha : Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9. S. 37-38.
- ↑ TERNER, Erich. Dějiny Státu Izrael. Pardubice : Kora, 1991. 262 s. ISBN 80-901092-0-9. S. 47.
- ↑ EISENBERG, Ronald L. The Streets of Jerusalem: Who, What, Why. [s.l.] : Devora Publishing, 2006. 407 s. Dostupné online. ISBN 1-932687-54-8. S. 17. (anglicky)
- ↑ ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina - Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha : Barrister & Principal, 2007. 321 s. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 98.
- ↑ SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael. Praha : Regia, 1999. 767 s. ISBN 80-902484-4-6. S. 73.
- ↑ GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 44.
