Přeskočit na obsah

Zátiší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pieter Claesz: Zátiší s hudebními nástroji a živou želvou, 1623
Francisco de Zurbarán: Bodegón (Zátiší s hliněnými džbány)
Tento článek je o druhu výtvarného díla. O části Prahy pojednává článek Zátiší (Praha).
O osadě města Kamenice nad Lipou pojednává článek Zátiší (Kamenice nad Lipou).

Zátiší je žánr uměleckého díla, který různými výtvarnými metodami a prostředky zobrazuje soubory předmětů, neživé a někdy i živé přírody. Často to bývá nádobí, náčiní, kuřácké potřeby, sběratelské kuriozity, potraviny, plody ovoce či zeleniny, rostliny, zvířata ulovená i živá, nerosty. Výběr předmětů může být určen jejich symbolikou, tvarem, materiálem, barvou, rozměry, dobovým vkusem.

Zátiší v malbě, mozaice, grafice

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší známá zátiší pocházejí z měst antického Řecka a Říma, z 1. století se dochovaly malby ve starověkém Římě, a to v Pompejích a Herkulaneu, ze 3. století jsou mozaiky v Tunisu, ze 4. století na Sicílii. Malby v druhém pompejském stylu mají jednobarevné temně modré nebo červenohnědé stěny s drobným zátiším v rámečku uprostřed, někdy vzbuzuje iluzi, jako by byly zavěšeny. Ve středověku se zátiší z malířského umění téměř vytratilo a znovu se objevilo až přibližně v 15. století (Jacopo de 'Barbari), a to zejména v holandském díle (Jan van Eyck, Rogier van der Weyden, Konrad Witz a další).

Svůj předešlý význam však tehdy zátiší ještě nenabylo, ale bylo zprvu používáno jen jako vedlejší motiv. Zátiší v podobě samostatného žánru se začalo malovat až v 16. století (Jan Brueghel starší, Giuseppe Arcimboldo) a svůj vrchol zažilo v 17. století v období barokního malířství, kdy bylo velmi oblíbené nejen v Nizozemí (Willem Kalf, Willem Claesz Heda, Jan Davidszoon de Heem, Pieter Claesz, Jan Brueghel mladší, Frans Snyders), ale i v dalších zemích Evropy.

V 18. století se věnovali malbě zátiší např. Jean-Baptiste-Simeon Chardin nebo Jean-Baptiste Oudry, v 19. a 20. století jsou nejznámější malby zátiší Paula Cézanna a později malířů, jako byli George Braque nebo Giorgio Morandi. V současnosti je zátiší rozšířenější ve fotografickém umění než v malířství.

Fotografické zátiší

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Zátiší (fotografie).
Zátiší u Apačů, fotografie, Edward S. Curtis, 1907

Fotografování zátiší umožňuje fotografovi mnohem více aranžovat a zasahovat do kompozice předmětů a ovlivňovat nasvícení scény než například při fotografování krajiny, portrétní fotografie nebo reportáže. V současné době je zátiší ve fotografii využíváno například pro reklamní snímky. Při fotografování můžeme pro zachování atmosféry využít dané a přirozené světlo, nebo scénu uměle osvítit zábleskovým světlem. Pro umělé osvícení v ateliéru nebo exteriéru můžeme využít celou řadu fotografických osvětlovacích technik.

Fotografie a malířství v 19. století

[editovat | editovat zdroj]

Srovnání obrazové kompozice zátiší fotografie Camille Silvy (1834-1910) a obrazu německého malíře Wilhelma Busche (1832-1908).

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]