Tobiášův vrch
Tobiášův vrch | |
---|---|
Vrchol | 354 m n. m. |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Bečovské středohoří |
Souřadnice | 50°27′26″ s. š., 13°46′29″ v. d. |
Tobiášův vrch | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přírodní památka Tobiášův vrch | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
Tobiášův vrch | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 10. dubna 1946 |
Vyhlásil | Správa CHKO České středohoří |
Nadm. výška | 320–354 m n. m. |
Rozloha | 3,46 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko |
Okres | Louny |
Umístění | Kozly |
Další informace | |
Kód | 447 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tobiášův vrch (německy Tobiaschberg) je nízké nezalesněné návrší v západní části Českého středohoří. Nachází se uprostřed polí asi jedenáct kilometrů severně od Loun a deset kilometrů jižně od Bíliny poblíž vesnice Kozly. Celý vrch je chráněn jako přírodní památka se vzácnou teplomilnou stepní květenou, která je typická pro tuto část Českého středohoří. K vrchu nevede žádná turisticky značená trasa.[3]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Chráněné území měří 3,4353 hektaru, nachází se v nadmořské výšce 320–354 metrů v katastrálním území Kozly u Loun a je součástí chráněné krajinné oblasti České středohoří. Rozloha vyhlášeného ochranného pásma je 0,0186 hektaru.[4]
Abiotické faktory
[editovat | editovat zdroj]V geomorfologickém členění lokalita leží v Českém středohoří v podcelku Milešovské středohoří a okrsku Bečovské středohoří.[5] Neovulkanický suk z leucitického augititu zde prorazil vypreparovanou výplň z bazaltické brekcie sopečného přívodového kanálu (diatremy), která je obklopena svrchnokřídovými slínovci a vápnitými jílovci.[6] Na horninovém podloží se vyvinul půdní typ pararendzina modální.[5]
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Vrch představuje dochovaný drobný fragment stepního ekosystému v okolní kulturní krajině. Jeho ochrana zajišťuje zachování rostlinných společenstev kontinentálních stepí. Na Tobiášově vrchu je velmi dobře patrná zonace stepních společenstev.
Na jižním svahu je dobře vyvinutá květnatá kavylová step. Roste zde kavyl sličný, kavyl Ivanův, hlaváček jarní, modřenec tenkokvětý, pelyněk pontický, sesel fenyklový a mateřídouška panonská. Dále k západu se rozšiřují hlavně rostliny společenstva kostřavy walliské s koniklcem lučním českým a kriticky ohroženým koniklcem otevřeným, který zde roste jako na jediné lokalitě v okrese Louny a jedné z mála v celých severních Čechách. Uvedené dva druhy konikleců se zde i kříží a byl zde také nalezen jejich vzácný kříženec. Severní svah zarůstá náletem plevelných dřevin a tak je nutné pravidelně provádět asanační zásahy – vysekávat a vyřezávat nežádoucí vegetaci. Na volných prostranstvích lze najít prvosenku jarní, kozinec cizrnovitý, zvonek klubkatý a violku vonnou.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tobiášův vrch
-
Pohled z jihu
-
Koniklec luční český
-
Hlaváček jarní
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Kašparův vrch [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2019-12-27]. Dostupné online.
- ↑ a b CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická mapa, geologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Tobiášův vrch, s. 454.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Klouček, Zdeněk, Příroda okresu Louny, Okresní úřad Louny, referát ŽP, Louny 1995
- Chráněná území ČR. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Ústecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Tobiášův vrch, s. 265.
- Ložek, V., Několik poznámek o rezervaci Tobiášův vrch, Ochrana přírody 11, 1956, s. 119
- Prinz, K. – Lipser, H. – Kindermann V., Der Tobiaschberg, das erste Naturschutzgebiet der Botan. Arb. Gem., Natur und Heimat 7, 1936, Ústí nad Labem, s. 129–133
- Tříska, J., Vegetační poměry rezervace Tobiášův vrch, Ochrana přírody 11, 1956, s. 16–19
- Vlček, M., Suchozemští obratlovci SPR Tobiášův vrch v Českém středohoří, Čs. ochran a prírody 1, 1980, Bratislava, s. 247–259
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tobiášův vrch na Wikimedia Commons