Koniklec otevřený

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Koniklec otevřený

Koniklec otevřený (Pulsatilla patens)
Koniklec otevřený (Pulsatilla patens)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: rostliny krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné rostliny (Rosopsida)
Řád: pryskyřníkotvaré (Ranunculales)
Čeleď: pryskyřníkovité (Ranunculaceae)
Rod: koniklec (Pulsatilla)
Binomické jméno
Pulsatilla patens
(L.) Mill.
Synonyma
  • Anemone patens
  • Pulsatilla ludoviciana [1]

Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) je kriticky ohrožená, vytrvalá, chlupatá rostlina nejčastěji s modro fialovými květy.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se ve Střední a Východní Evropě, v Pobaltí i na jihu Skandinávie. Rozšířen je i na severozápadě Severní Ameriky. Tomuto termofytu a xerofytu nejlépe vyhovují slunné travnaté stráně, skalní louky a stepi, skalky s pískovcovým podložím, skalní štěrbiny a okraje i mýtiny řídkých prosluněných lesů. Osídluje dobře propustné humózní půdy bohaté na živiny.

České republice je nejčastěji k nalezení v českém termofytiku v severozápadních ČecháchCHKO České středohoří (NPP Borečský vrch, PR Holý vrch, Tobiášův vrch, Hradiště), v Doupovských horách (VVP Hradiště) a v okolí Mimoně (Hradčanské stěny). Vyskytuje se ve společenstvu svazu Koelerio-Phleion phleoidis. České rostliny tvoří západní hranici evropské populace.[2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Ze silného, vystoupavého vícehlavého oddenku již v březnu raší přímý huňatý stvol vysoký až 15 cm. Na jeho vrcholu v přeslenu vyrůstají tři listeny, vytvořené 14 až 20 úkrojky o šíři asi 1 mm, z kterých vyrůstá na stopce jediný květ. Po jeho rozkvětu se teprve počnou vyvíjet listy, ty dorostou do plné velikosti až s uzráním semen. Z přízemní růžice vyrůstá do 5 listů které jsou v mládí chlupaté a později lysé. Spodní listy, široké 5 až 12 mm, jsou děleny do 17 až 30 laloků. Ostatní listy s dlouhými odstálými řapíky mají trojsečnou nebo trojčetnou čepel stejně širokou jako dlouhou. Lístky složených čepelí jsou přisedlé, dlanitodílné nebo dlanitosečné, bývají dlouhé okolo 8 mm a jsou rozděleny od 15 do 30 úkrojků širokých asi 7 mm. Stopka květu až do doby dozrání plodů stále přirůstá směrem vzhůru, takže stonek s květem dosahuje výšky i 40 cm. Tím se listeny, které byly původně v horní části stonku, při odkvětu nacházejí v jeho spodní části. Přes zimu listy usychají. Koniklec otevřený je diploidní druh, 2n=16.

V dubnu nebo květnu počínají květy koniklece otevřeného rozkvétat, za slunečného počasí jsou otevřené a za soumraku nebo deště se uzavírají a sklápějí. Oboupohlavné květy mají průměrně 6 podlouhlých nesrostlých kališních plátků dlouhých 24 až 36 mm a širokých 8 až 12 mm, na vrcholu zakončených tupě nebo špičatě. Rozevřený květ mívá v průměru od 5,5 do 8,5 cm a jeho barva je modro fialová nebo zřídka růžová či bílá. Ve květu je 100 a více ve spirále uspořádaných tyčinek se zářivě žlutými prašníky okolo nižších pestíků s fialovými bliznami. Krajní patyčinky jsou zdrojem nektaru. Tyčinky mívají jen třetinovou délku okvětních lístků. Květy jsou protogynické, 2 až 3 mm dlouhé blizny jsou schopné opylení o několik dnů dřív než je zralý pyl v prašnících, tím se zmenšuje pravděpodobnost samoopylení, kvetou asi 2 týdny. Plody jsou nažkychmýrovitým přívěškem dlouhým 3 až 4,5 cm.

Koniklec otevřený je rostlina dlouholetá, v příznivých podmínkách se na jednom místě dožívá i 50 let a v trsu o průměru 30 cm může být i 50 květů. Nejčastěji se množí semeny, vykvétá prvně průměrně třetím rokem až po vytvoření hlubokého kořene zajišťující přežití na suchém stanovišti.

Listy i kořen obsahují stejně jako u ostatních druhů koniklece jedovatý glykosid ranunkulin, který působí škodlivě po požití i při styku s pokožkou. Sušením se jeho účinky vytrácejí.[2][3][5][6]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Koniklec otevřený patří podle "Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR" mezi rostliny kriticky ohrožené C1 (CR). Ve volné přírodě jsou místa výskytu ochraňována, jsou klučeny náletové dřeviny a přerůstající travní porosty jsou koseny, nebo optimálně spásány ovcemi a kozami. Přesazování rostliny je téměř nemožné, jeho dlouhé kořeny se poničí. Citlivost na změnu prostředí je u tohoto koniklece natolik výrazná, že by přemístění těžko přežil i v případě, kdyby se jej podařilo získat i s kompletním kořenem. Tato vlastnost znemožňuje jeho případnou záchranu přenesení sazenic z jiné lokality.[2][4][7]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh koniklec otevřený se dělí do tří poddruhů, v České republice se vyskytuje pouze nominální poddruh patens.

  • Pulsatilla patens (L.) Mill. subsp. patens
  • Pulsatilla patens (L.) Mill. subsp. flavescens (Zucc) Zämelis
  • Pulsatilla patens (L.) Mill. subsp. multifida (Pritz.) Zämelis [2][3][8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí galerii k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PLANTS Databáze: Pulsatilla patens [online]. Natural Resources Conservation Service, United States Department of Agriculture, USA, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Pulsatilla patens [online]. BOTANY.cz, rev. 19.07.2007, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c KREJČOVÁ, Nikol. Mezidruhová hybridizace mezi Pulsatilla pratensis a P. patens [online]. Katedra botaniky, PřF Univerzity Karlovy v Praze, rev. 08.05.2011, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Bio Monitoring: Koniklec otevřen [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha 4, rev. 2007, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (česky) 
  5. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Koniklec [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, [cit. 2011-06-06]. S. 27, 28, 30. Dostupné online. (česky) 
  6. Pulsatilla ludoviciana [online]. Ottawa Valley Rock Garden & Horticultural Society, CA, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2. (česky) 
  8. ZICHA, Ondřej. BioLib.cz: Pulsatilla patens [online]. Ondřej Zicha, rev. 18.10.2004, [cit. 2011-06-06]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]