Timorské moře
| Timorské moře | |
|---|---|
 mapa oblasti Timorského moře | |
| Maximální hloubka | 3200 m |
| Rozloha | 610 000 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 11°0′0″ j. š., 126°0′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Indický oceán |
| Sousední celky | Arafurské moře, Indický oceán |
| Světadíl | Asie, Austrálie |
| Stát |  Indonésie,  Východní Timor,  Austrálie |
 | |
Timorské moře (indonésky: Laut Timor, portugalsky: Mar Timor, anglicky Timor Sea) je moře ohraničené na severu ostrovem Timor, na východě Arafurským mořem, na jihu Austrálií a na západě Indickým oceánem. Rozkládá se na ploše asi 610 000 km² a dosahuje hloubky 3200 m. Nachází se zde značné zásoby ropy a zemního plynu.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]
Vody směrem na východ jsou známy jako Arafurské moře. Timorské moře je sousedem dvou velkých zátok na severním australském pobřeží, zálivu Josefa Bonaparta a Van Diemenova zálivu. Jediným velkým městem přiléhajícím k moři je australské město Darwin.
Moře je asi 480 km široké, rozkládá se na ploše asi 610 000 km². Jeho nejhlubším bodem je Timorské údolí, které je jihovýchodním rozšířením Jávského příkopu ležícího v severní části moře a dosahuje hloubky 3300 m. Zbytek moře je mnohem mělčí, většina má průměrnou hloubku 200 m, jakmile se překlene přes Sahulský šelf, který je součástí Australského kontinentálního šelfu.
V Timorském moři vzniká nebo přes něho přechází mnoho tropických bouří nebo tlakových níží. V únoru 2005 porušila tropická cyklóna Vivienne ropná a plynová zařízení v oblasti a další měsíc přerušila těžbu vážná tropická cyklóna Willy. Zařízení na těžbu ropy jsou konstruována tak, aby odolala následkům cyklón, ovšem jako bezpečnostní opatření je těžba obvykle snížena nebo dočasně zastavena a dělníci evakuováni vrtulníky na pevninu – obvykle do Darwinu nebo do Dillí.
Útesy a ostrovy
[editovat | editovat zdroj]
V moři leží několik významných ostrovů, hlavně Melvillův ostrov, který je částí Ostrovů Tiwi u Austrálie, a také Ashmorův a Cartierův ostrov, které jsou pod australskou správou. Všeobecně se věří, že první lidé se dostali do Austrálie tím, že se přemísťovali z jednotlivých ostrovů v Timorském moři.
Útesy Scott a Seringapatam vytvořené v této oblasti a směrem na západ na stejné podmořské plošině jsou Rowleyho mělčinou.
Zásoby ropy a zemního plynu
[editovat | editovat zdroj]V Timorském moři se nachází značné zásoby ropy a zemního plynu. V provozu je několik ropných projektů na otevřeném moři a značná je rovněž průzkumná činnost. I pro budoucnost je předloženo již několik projektů.
Projekt Bayu-Undan
[editovat | editovat zdroj]Největším ropným projektem v Timorském moři v současnosti je projekt Bayu-Undan, který provozuje ConocoPhillips. Pole Bayu-Undan leží přibližně 500 km severozápadně od Darwinu. Těžba začala v roce 2004, kdy byl projekt na recyklaci zemního plynu – s kapalinami (kondenzovaný, propan a butan) zbaven surového pramene a exportován. Zpět dolů do zásobníku byl pumpován plyn. Přibližně ve stejné době začala stavba 500 km dlouhého podvodního plynovodu, který spojil těžební zařízení Bayu-Undan s továrnou na kapalný zemní plyn umístěnou ve Wickham Point v darwinském přístavu. Od té doby, kdy v roce 2006 byl dokončen plynovod a zařízení na kapalný zemní plyn v Darwinu, je plyn vytěžený na Bayu-Undan dopravován do darwinské továrny, kde je zkapalněn a dopravován dále do Japonska v rámci dlouhodobé obchodní smlouvy.
Další projekty
[editovat | editovat zdroj]Těžební pole na zemní plyn Greater Sunrise, objevené v roce 1974, je jedním z největších v oblasti a očekává se, že Východnímu Timoru přinese několik miliard dolarů příjmů.
Společnost AED Oil vlastní velký ropný projekt na Puffinově těžebním poli a společnost Woodside Petroleum těží ropu na poli Laminaria.
Územní spor
[editovat | editovat zdroj]Od objevení ropy v Timorském moři v 70. letech panují spory ohledně práv na vlastnictví a průzkum zásob nacházejících se v části Timorského moře známé jako Timorský průsmyk, což je oblast Timorského moře, která leží mimo územní hranice států na sever a na jih od Timorského moře. Tyto nesouhlasy původně zahrnovaly Austrálii a Indonésii, ačkoliv byla přijata rezoluce ve formě Smlouvy o Timorském průsmyku.
Po uznání státu Východní Timor v roce 1999 byly podmínky dané Smlouvou o Timorský průsmyk smazány a začala jednání mezi Austrálií a Východním Timorem. Australské územní nároky se šířily po hloubkovou osu (hranice největší hloubky mořského dna) v Timorském údolí. Tím překrývaly územní nároky Východního Timoru, který sledoval nároky bývalé koloniální mocnosti Portugalska v tom, že dělicí čára by měla být v polovině cesty mezi oběma státy. Jednání vyústila ve Smlouvu o Timorském moři.
Smlouva o Timorském moři
[editovat | editovat zdroj]Smlouva o Timorském moři, která byla podepsána 20. května 2002, vedla k vytvoření Jmenovaného úřadu pro Timorské moře. Tato organizace je zodpovědná za vedení aktivit týkajících se ropy v části Timorského moře známé jako Joint Petroleum Development Area (JPDA). Podle podmínek smlouvy jsou podíly na těžbě ropy v JPDA rozděleny v poměru 90:10 mezi Východní Timor a Austrálii.
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Během 40. let provádělo japonské námořnictvo nálety na Austrálii z lodí v Timorském moři. 19. února 1942 vypustila japonská letadlová loď Kaga spolu s dalšími plavidly letecké údery na Darwin v Austrálii, potopila devět lodí včetně USS Peary. Toto bombardování označilo začátek bitvy o Timor na pacifické frontě druhé světové války.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timor Sea na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Timorské moře na Wikimedia Commons
