Přeskočit na obsah

Pelikán bílý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPelikán bílý
alternativní popis obrázku chybí
Pelikán bílý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádbrodiví a pelikáni (Pelecaniformes)
Čeleďpelikánovití (Pelecanidae)
Rodpelikán (Pelecanus)
Binomické jméno
Pelecanus onocrotalus
Linné, 1758
Rozšíření pelikána bílého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření pelikána bílého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Rozšíření pelikána bílého (světle zeleně – hnízdiště, tmavě zeleně – celoroční výskyt, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) je velký vodní ptákčeledi pelikánovitých.

Dorůstá velikosti labutě, je asi 148–175 cm velký s rozpětím křídel 226–300 cm a hmotností mezi 5–15 kg.[2] Má mohutné tělo s krátkými končetinami, krátkým ocasem, silným zobákem a charakteristickým hrdelním vakem. Je skoro celý bílý, jen konce letek má černohnědé, vak žlutý a nohy růžové. Všechny prsty na nohou spojené plovací blánou.

Obě pohlaví se zbarvením nijak viditelně neliší, samice je o něco menší než samec a na rozdíl od něho má kratší a rovnější zobák. Mladé jedince snadno poznáme díky šedému opeření. Na rozdíl od podobného pelikána kadeřavého (Pelecanus crispus) je menší, má světlé končetiny, tmavé letky, žlutý vak a holou kůži kolem očí.

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Pelikán bílý hnízdí v Africe a v rozmezí od jihozápadní Evropy po střední Asii.[3] Je částečně tažný, na zimu odlétá do severozápadní Afriky, odkud se začíná navracet již na přelomu února a března.[4] Globální populace je stále poměrně početná – čítá zhruba 270 000–290 000 jedinců, kteří žijí na ploše velké 100 000 – 1 000 000 km².[5] Během celého léta zaletuje i na území střední Evropy, jednotliví ptáci byli zaznamenáni také na území České republiky.[4] Největší hrozbu pro pelikány stále představuje ztráta přirozeného biotopu, uvíznutí v rybářských sítích, otrava pesticidy a pronásledování ze strany porybných, kteří pelikánům přisuzují velký úbytek ryb na chovných rybnících.[2][6]

Stejně jako ostatní pelikáni se živí téměř výhradně rybami, které chytá do svého hrdelního vaku. Svou kořist loví většinou při plavání na hladině, často však i ve skupinách, kdy ryby společně nahání na mělčinu, kde jsou snadnou kořistí.[7] Za potravou se vydává především brzy ráno a na večer[6] a denně spořádá až 1,5 kg ryb.[7] Létá mocnými plochými rázy křídel, velmi často plachtí a krk má přitom vždy položený na hřbet.[4]

Hnízdí ve skupinách většinou v blízkosti mělkých jezer nebo v bažinách. Hnízdo v podobě velké hromady větví a rostlinné vegetace si staví na zemi a klade do něj většinou 2 bílá vejce. Již několikrát byly zaznamenány také případy, kdy hnízdil ve společnosti již výše uvedeného pelikána kadeřavého. Inkubační doba vajec trvá asi 29–36 dnů. Mláďata nejprve požírají již rozmělněnou potravu z hrdelního vaku svých rodičů, poté, co opustí hnízdo (tedy asi po 14 dnech) si již potravu hledají sami. Pohlavně dospívají ve 3. až 4. roce života.[7]

Chov v zoo

[editovat | editovat zdroj]

Pelikán bílý je častým a oblíbeným chovancem zoologických zahrad po celém světě. V Evropě je chován přibližně ve dvou stech zoo.[8]

V Česku chová tento druh osm zoo v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad a další dvě zoo mimo tuto odbornou asociaci. Jedná se o následující zoo[8]:

Dříve byl pelikán bílý chován také v Zoo Olomouc a Zoo Ústí nad Labem.[8]

Na Slovensku je k vidění ve třech zoo: Zoo Bojnice, Zoo Bratislava a Zoo Košice.[8]

Chov v Zoo Praha

[editovat | editovat zdroj]

První pelikán bílý dorazil do Zoo Praha v roce 1933[9], tedy již dva roky po otevření zoo. Nepřetržitý chov je datován od roku 1966.[10] K úspěšnému odchovu však dlouhou dobu nedošlo. Až roku 1990 bylo docíleno prvního umělého odchovu. První přirozený odchov byl zaznamenán o sedm let později. Velmi úspěšný byl například rok 2000 s jedenácti odchovy.[10] Do roku 2014 se podařilo odchovat 129 mláďat. Poté následovala delší pauza, další odchovy totiž následovaly až v roce 2019, kdy na svět přišla čtyři mláďata. Celkem tak bylo odchováno 133 mláďat.[11]

Ke konci roku 2017 bylo chováno sedm jedinců.[12]

Pelikáni bílí jsou k vidění v dolní části zoo, a to v rámci expozičního celku Ptačí mokřady.[9]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků White Pelican na anglické Wikipedii a Rosapelikan na německé Wikipedii.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
  2. a b ARKive
  3. BioLib.cz – Pelecanus onocrotalus (pelikán bílý) [online]. BioLib.cz. Dostupné online. 
  4. a b c DUNGEL, J; HUDEC, Karel. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001. ISBN 978-80-200-0927-2. S. 22. 
  5. IUCN Red List. www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2008-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-22. 
  6. a b BirdLife Species Factsheet. www.birdlife.org [online]. [cit. 2008-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-04. 
  7. a b c WildAfrica
  8. a b c d www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. 
  9. a b Pelikán bílý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. 
  10. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. 
  11. VAIDL, Antonín. Jubilea pražský pelikánů. Trojský koník. 2019, čís. 1, s. 6. 
  12. Výroční zpráva 2017. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]