Jeřáb Antigonin

Jeřáb Antigonin
Pár jeřábů
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: ptáci (Aves) Podtřída: letci (Neognathae) Řád: krátkokřídlí (Gruiformes) Čeleď: jeřábovití (Gruidae) Rod: jeřáb (Grus)
Binomické jméno
Grus antigone (Linné, 1758)

Jeřáb Antigonin (Grus antigone) je velký krátkokřídlý pták z čeledi jeřábovití.

Popis

Díky své délce kolem 200 cm a rozpětí křídel 250 cm je jeřáb Antigonin největším žijícím létajícím ptákem. Dospělý pták má šedé tělo, červeně a černě zbarvenou lysou hlavu s bílým temenem a silným zašpičatělým zobákem, růžové dlouhé končetiny a bílé opeření na ocase. Samec bývá obvykle o něco větší než samice, ale zbarvením se neliší.

Rozšíření

Žije v podmáčených oblastech v severním Pákistánu, Indii a Nepálu (8000 - 1000 jedinců), jihovýchodní Asii (1300 - 1800 jedinců) a v Queenslandu v severní Austrálii (10 000 jedinců).

Na většině areálu rozšíření v posledních letech jeho početnost viditelně až drasticky klesla, což vedlo v roce 2000 k jeho zařazení mezi zranitelné druhy (ang. Vulnerable). Dříve žil také v Thajsku, Malajsii, na Filipínách a v Číně, kde je v současné době pravděpodobně již vyhynulý.

Ekologie

Jeřáb Antigonin žije v trvalých párech nebo v menších, obvykle méně jak pěti členných hejnech. Živí se hmyzem, vodními rostlinami i živočichy, semeny a malými obratlovci. Objemné hnízdo si staví na zemi a klade do něj obvykle 2 až 3 vejce, na kterých sedí pouze samice. Během období, kdy samice zahřívá vejce, samec střeží okolí. Mláďata jsou plně samostatná v 85. až 100. dni života a pohlavně dospívají ve 2. roce života.

Poddruhy

• G. a. antigone - Indie
• G. a. sharpei - východní Asie
• G. a. gillae - severní Austrálie
• † G. a. luzonica - Filipíny

Zdroje a reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sarus Crane na anglické Wikipedii a Antygona indyjska na polské Wikipedii.